Čerstvá analýza Larryho Johnsona: Kdo skutečně ovládá Hormuzský průliv? (video)

Dění v Hormuzském průlivu může někomu připadat velmi chaotické, takže mnozí si pokládají otázku, kdo nyní oblast vlastně ovládá. Zajetí íránské lodi i prohlášení Trumpa by mohlo naznačovat, že Američané.

Dokonce to tak i některá média prezentovala. Je to však skutečně pravda?

Ve videu z aktuální epizody (z pondělí) pořadu Judging Freedom s Andrewem Napolitanem byla položena ústřední otázka: Kdo skutečně ovládá Hormuzský průliv?

Larry Johnson, bývalý analytik CIA a expert na Blízký východ, dává jasnou odpověď: Írán. Země může průliv otevírat nebo zavírat podle libosti. A v posledních dnech to opět dokázala.

Podle Johnsona jsou události posledních dnů klasickým příkladem nevyhlášených válek, které americká vláda běžně vede.

V pátek prezident Donald Trump vyhlásil blokádu Hormuzského průlivu. Írán reagoval okamžitě: průliv byl opět uzavřen.

Teherán dříve naznačil, že umožní průjezd lodím z jiných zemí, s výjimkou amerických a izraelských lodí nebo těch, které tyto země zásobují.

Johnson zdůrazňuje: Toto není prázdná hrozba. Na webu MaritimeTraffic.com lze živě sledovat, jak se přepravní doprava náhle zastaví: „jako když je náhle zavřený kohoutek.“

Hormuzský průliv tak zůstává rozhodujícím prostředkem íránského tlaku. Přibližně 20 procent světové ropy a velká část zkapalněného zemního plynu prochází tímto úzkým průlivem, který je mezi Perským zálivem a Ománským zálivem široký jen 33 kilometrů.

Kdo jej ovládá, ovládá významnou část světových energetických zásob.

Bezprostředním spouštěčem současné blokády byl incident na otevřeném moři: americké námořnictvo zaútočilo na íránskou nákladní loď, která mířila z Číny do Íránu pod íránskou vlajkou.

Pozn.: Zde se můžete podívat, jak Američané obsazují loď:

U.S. Marines depart amphibious assault ship USS Tripoli (LHA 7) by helicopter and transit over the Arabian Sea to board and seize M/V Touska. The Marines rappelled onto the Iranian-flagged vessel, April 19, after guided-missile destroyer USS Spruance (DDG 111) disabled Touska’s… pic.twitter.com/mFxI5RzYCS

— U.S. Central Command (@CENTCOM) April 20, 2026

Byla to kontejnerová loď – naložená 40stopými (12 m) kontejnery – bez zbraní, bez vojenského vybavení.

Johnson otevřeně mluví o pirátském činu. Videa a zprávy na Telegramu ukazovaly, že loď byla zasažena ve strojovně a nemohla manévrovat.

Už dva týdny Írán požaduje dodržování deseti jasných bodů, včetně okamžitého zrušení blokády. Dokud tyto požadavky nebudou splněny, Teherán nebude jednat s americkou delegací vedenou viceprezidentem JD Vancem, Mikem Witoffem a Jaredem Kushnerem v Islámábádu.

Pákistán vynakládá intenzivní úsilí o záchranu setkání, ale zatím marně.

Johnson vykresluje obraz hlubokého konfliktu v Bílém domě. Podle informací z vojenských kruhů již existovala dohoda o splnění íránských požadavků.

Trump osobně to pak „rozbil.“

Současně Johnson informuje o dramatickém setkání v sobotu večer: Trump údajně vyzval k použití kódů jaderných zbraní. Generál Dan Kaine s tím nesouhlasil a opustil místnost se sklopenou hlavou.

Trump sám tweetoval a mluvil protichůdně: V jednom okamžiku tvrdil, že Írán souhlasil s mírovou dohodou, a že je plánováno společné získávání obohaceného uranu. Tyto výroky však Johnson označuje za čistou tržní manipulaci.

Veřejnost stále více ztrácí důvěru: Trumpova popularita je pouze 37 procent a více než 52 procent Američanů odmítá válku proti Íránu.

Navzdory všem signálům k jednáním Pentagon podle Johnsonových zdrojů pokračuje v přípravě masivního leteckého úderu.

Zpočátku se hovořilo o cílené operaci proti vysoce obohacenému uranu (operace speciálních sil). Nyní se vracejí k původní linii: plánují bombardovat všechny elektrárny, mosty a íránské dodávky elektřiny.

„Index pizzy“ v Pentagonu – tedy počet nočních doručování pizzy – výrazně vzrostl.

Johnson varuje: Vojensky to nepomůže. Slouží to jen propagandě „dobrého pocitu“ a naději, že to přiměje íránskou populaci k povstání.

Ve skutečnosti měl však západní tlak opačný efekt: mladá íránská generace do 30 let je díky útokům zvenčí ještě více sjednocena za Islámskou republikou.

Írán jednoznačně prohlásil: V případě útoku na svou infrastrukturu zničí elektrárny států Perského zálivu: Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů.

Americké základny v regionu (včetně 5. flotily v Bahrajnu) jsou už vážně poškozené a většinou nepoužitelné.

Hormuzský průliv zůstává nejsilnější zbraní Íránu. Johnson říká: „Írán jej může zavírat a otvírat.“

I když byly zpočátku povoleny jiné lodě, byl okamžitě po Trumpově vyhlášení blokády opět průliv uzavřen.

To ukazuje, že kontrola neleží v rukou amerického námořnictva, ani Izraele, ani koalice. Nachází se poblíž Teheránu.

Johnson vyvrací běžný narativ, že Írán je agresorem od roku 1979. USA aktivně podporovaly íránsko-iráckou válku v roce 1980 (včetně dodávek chemických zbraní Saddámu Husajnovi).

Únos rukojmích na americké ambasádě byl reakcí na americkou podporu šáha. Od té doby Írán reaguje na americké kroky, ne naopak.

„Současná eskalace je jen pokračováním dlouhého řetězce americké agrese,“ říká Johnson.

Larry Johnson uzavírá jasným poselstvím: Írán ovládá Hormuzský průliv a může v tom pokračovat. Dokud se USA a Izrael budou držet strategie změny režimu, průliv zůstane uzavřený nebo alespoň vysoce nebezpečný.

Jednání v Islámábádu jsou v současnosti blokována. Vojenské přípravy pokračují. Svět tak čelí jedné z nejnebezpečnějších eskalací za poslední roky.

O tom, zda Hormuzský průliv zůstane otevřený, nerozhoduje Washington, ale Teherán. A Teherán v posledních dnech ukázal, že to myslí vážně.

Článek je založen výhradně na výpovědích Larryho Johnsona v rozhovoru se soudcem Andrewem Napolitanem dne 20. dubna 2026.

Vývoj je velmi aktuální a může se měnit každou hodinou, ale kontrola Hormuzského průlivu zůstává ústředním strategickým faktem této krize.