Ukrajina chce dovážet Afričany na práci, aby nahradili ve válce zabité muže

Výměna evropských obyvatel očividně postupuje i dál na východ a stávající ukrajinské vedení ví, jak uspokojit své globalistické loutkovodiče.

Zatímco minulý týden se v několika médiích objevily zprávy o tom, že ukrajinští muži již došli, tak se uvažuje o povinném odvodu žen, ukrajinská média zmiňují plány na dovoz Afričanů, údajně na práci.

Pomineme-li fakt, že v západní Evropě drtivá většina Afričanů nepracuje (např. ve Švédsku zjistili, že jen 8 z 1000 dospělých Somálců pracuje), pak vše spíše zavání snahou o zapojení Ukrajiny do trendu výměny evropských obyvatel.

Lze předpokládat, že se také očekává, že mnohé Ukrajinky – vzhledem k nedostatku mladých Ukrajinců v zemi – vezmou zavděk Afričany jako partnery a budou s nimi zakládat rodiny (ideální páry přesně podle představ EU).

Také by samozřejmě – v případě dalšího dlouhodobého pokračování konfliktu – mohli být tito „pracovníci“ využiti jako další potrava proděla.

Ukrajina čelí rostoucímu strukturálnímu problému: nedostatek pracovních sil v důsledku války nutí vedení v Kyjevě přijímat nová opatření. Několik zpráv z ukrajinských médií nyní naznačuje, že se zvažuje větší otevření se zahraničním pracovníkům.

Jádrem toho je iniciativa, která se podle šéfa vojenské rozvědky Kyryla Budanova připravuje na nejvyšší úrovni.

Podle zpráv v ukrajinských médiích ze 17. dubna 2026 vláda zvažuje zmírnění stávajících omezení pracovní migrace. Konkrétně se jedná o revizi tzv. seznamu zemí s vysokým rizikem migrace.

Tento seznam v současné době hraje klíčovou roli při určování, které země umožňují pracovníkům relativně snadný vstup na Ukrajinu a zaměstnání v ní.

Budanov údajně zástupcům podniků řekl, že ministerstvo zahraničí a bezpečnostní služba dostaly pokyn, aby tento seznam přezkoumaly „s přihlédnutím k potřebám ekonomiky.“

Důvod je jasný: řada odvětví trpí akutním nedostatkem pracovních sil, který zhoršuje mobilizace, emigrace a následky války.

Afrika se dostává do centra pozornosti

Obzvláště pozoruhodný je kontext, ve kterém jsou tyto úvahy učiněny. Několik zpráv naznačuje, že Budanovovým prohlášením předcházela schůzka vysoce postavených vládních úředníků ohledně spolupráce s africkými státy.

Tato schůzka se údajně konala o několik týdnů dříve a týkala se strategické orientace Ukrajiny na africký kontinent.

V této souvislosti je zřejmé, že Afrika není vnímána pouze jako politický nebo ekonomický partner, ale také jako potenciální zdroj pracovní síly.

Zpráva výslovně stanoví souvislost mezi politikou v oblasti Afriky a migrací pracovních sil, i když dosud nebyly přímo oznámeny rozsáhlé náborové programy.

Oficiální komunikace zůstává opatrně formulována. Primární zdroje se výslovně nezmiňují o cíleném dovozu afrických pracovníků. Místo toho obecně hovoří o usnadnění zaměstnávání zahraničních pracovníků.

Z kontextu afrických rozhovorů však vyplývá jasný směr.

Ekonomický tlak jako hnací síla

Iniciativa je údajně primárně motivována ekonomicky. Firmy již nějakou dobu hlásí potíže s obsazováním volných pracovních míst. Obzvláště postiženy jsou odvětví výroby, stavebnictví a některé služby.

Válka nejen změnila demografickou strukturu, ale také zintenzivnila vnitřní migraci v zemi. Plánované uvolnění pravidel by proto mohlo znamenat zásadní posun v politice a v podstatě otevřít bránu do Evropy – a tedy i do EU – pro velký počet afrických migrantů.