Depopulační agenda – 2. část

Toto je druhý díl série sledující historii kontroly populace  až po současné ambice a záměry v oblasti depopulace. 1. díl si můžete přečíst zde.

Henry Kissinger, jeden z nejvlivnějších politiků posledních 50 let, který řekl, že „staří lidé jsou zbyteční jedlíci,“ uvažoval o myšlence použití jídla ke kontrole populace.

Ve svém National Security Study Memorandum 200  z roku 1974 nastínil řadu zemí strategického významu pro USA, o nichž tvrdil, že mají problémy s populačním růstem, který by jim mohl poskytnout větší ekonomickou a vojenskou sílu.

Obhajoval programy kontroly porodnosti pro tyto země a navrhl, že pokud to neudělají dobrovolně, stažení potravinové pomoci pro ně může působit jako pobídka, aby je přiměly to dodržovat.

Nyní mezi mnoha ekonomy,  veterány z Wall Street,  farmáři  a  občanskými skupinami existuje obava, že kontrola dodávek potravin je zavedena v celosvětovém měřítku za účelem kontroly a snížení počtu obyvatel. FBI  varovala, že existují kybernetické útoky,  jejichž cílem je zavřít farmy.  

Mocné skupiny jako Britský  výbor pro změnu klimatu  a  Mezinárodní panel pro změnu klimatu a vlády, na které mají vliv, tvrdí, že hlavním faktorem zhoršujícím takzvanou „klimatickou krizi“ je CO₂. 

Ve skutečnosti je CO₂  nezbytný pro veškerý život. Pokud se hladiny CO₂  drasticky sníží,  zkrátí se život rostlin, které pro fotosyntézu vyžadují CO_{2 .}

Tím by byl zničen celý potravinový řetězec. Ve skutečnosti  nedávná zpráva  tvrdí, že snaha o dosažení „nulového uhlíku“ by mohla vést k tomu, že polovina světa bude trpět hladem.

Je to důvod, proč tolik vlád na světě usiluje o dosažení čisté nuly?

Kromě falešné „klimatické krize“ máme nyní falešnou „dusíkovou krizi.“ Dusík je jedním z hlavních prvků komerčních hnojiv a je základní živinou pro růst rostlin, ale v nadměrném množství může být znečišťující látkou a podle nadšenců klimatické krize může způsobit globální oteplování. 

Integrovaný akční plán EU  pro živiny  má za cíl snížit dusíkatá hnojiva o 20 procent. OSN   chce do roku 2030 snížit veškerý dusíkový „odpad“ o 50 procent. Nizozemští farmáři jsou jedni z prvních na koho se tyto dusíkové zákony EU vztáhly. 

Tyranská vláda v Nizozemsku, která pro tyto účely dokonce zřídila ministerstvo dusíku, plánuje povinně koupit více než 3000 farem, aby snížila emise dusíku a snížila stavy dobytka o 50 procent. Farmáři se navíc musí zavázat, že již nebudou pracovat v oboru.

Jelikož je Nizozemsko největším vývozcem potravin v Evropě, neovlivní to pouze Nizozemce, ale bude to mít zničující dopad na zásobování potravinami i pro zbytek Evropy.

Existuje však skutečně dusíková krize? Stejně jako u takzvané klimatické krize  jsou důkazy přinejlepším nejednoznačné, ale statistiky jsou manipulovány těmi, kdo jsou u moci, aby vyhovovaly jejich vlastním cílům. 

Není to tak, že by si neuvědomovali důsledky drastického omezení používání komerčních hnojiv: stačí se podívat na  Srí Lanku. Ta se v roce 2018, kdy měla být první „udržitelnou zemí“ na světě, stala i vzorovou zemí WEF. Celá udržitelnost se však ukázala jako jedna velká katastrofa, neřkuli podvod.

Ceny potravin vzrostly o 80 procent a došlo k  masivnímu nedostatku, což vedlo k tomu, že tisíce zoufalých lidí obléhaly prezidentský palác a prezident musel uprchnout ze země.

Když analyzujeme současné události, je to všechno jen kvůli souboru vzájemně nesouvisejících okolností, že se zdá, že existuje ohrožení dostupnosti a ceny našich potravin, nebo se děje něco znepokojivějšího?

Možná stojí za zmínku, že jak je zemědělská půda násilně odebírána farmářům, Bill Gates je nyní největším vlastníkem  zemědělské půdy v USA. Protože se elita snaží snížit spotřebu masa, Gates investuje do  syntetického masa. Protože USA trpěly vážným  nedostatkem kojenecké výživy, Gates investoval do  uměle vyrobeného mateřského mléka.

Zdá se, že elita je odhodlána monopolizovat, a tudíž kontrolovat dodávky potravin.

Další události naznačují plánovaný útok na zásobování potravinami. V USA   bylo od roku 2021 zcela zničeno či poškozeno 96 zařízení zabývajících se výrobou potravin. Ničení továren na zpracování potravin se neomezuje pouze na USA. Ve Spojeném království vypukly požáry v zařízeních v  Ealing,  Gillingham,  Bury St Edmunds,  Bradford,  Stoke-on-Trent,  Harlow  a  Kilkeel v Severním Irsku. Ve skutečnosti se zdá, že jde o  globální fenomén.

Mnohé vlády po celé Evropě – včetně té naší –  také nařizují  porážku milionů kusů drůbeže  kvůli údajnému vypuknutí ptačí chřipky. Od října 2022 se jen ve Spojeném království údajně vyskytlo  174 ohnisek  ptačí chřipky.

Diagnostikují se pomocí  PCR testů, o kterých víme již z doby Covidu, že jsou naprosto nespolehlivé. Pokud jde o Covid, celosvětováé lockdowny měly také negativní a zcela předvídatelný dopad na potravinové  dodavatelské řetězce.

Britské supermarkety v poslední době trpěly nedostatkem stále se rozšiřujícího seznamu čerstvého ovoce a zeleniny. Média se to zpočátku snažila zdůvodňovat nepříznivým počasím ve Španělsku a Maroku.

Jiné zprávy však naznačují, že je to také proto, že britští farmáři, kteří pěstují své produkty ve sklenících, si  nemohou dovolit je vytápět  kvůli vysokým nákladům na palivo. Je proto zajímavé, že vláda poskytuje zemědělcům  jednorázové platby  za to, aby opustili farmu úplně a vzdali se své půdy, aby ji již nebylo možné ji využívat k zemědělským účelům.

Tím se snižuje množství půdy dostupné pro produkci potravin.

Musíme se také ptát, proč jsou náklady na energii tak vysoké. Na rozdíl od mainstreamových médií, která ji a vše svalují na  válku na Ukrajině, je to především kvůli zelené politice.

Evropské vlády drasticky omezují  produkci uhlí a plánují uzavření všech  uhelných elektráren  a již nepodporují žádné investice do fosilních paliv. Místo toho se stále více spoléháme na zcela nespolehlivé odvětví obnovitelných zdrojů.

Velmi zajímavý je právě případ Velké Británie, kde byly elektřina a plyn v celé Evropě skutečně bezkonkurenčně nejdražší až tak, že to dospělo do uzavírání farem, kde neměli na vytápění skleníků, přičemž regály se zeleninou zely prázdnotou.

Produkce uhlí mezi třetím čtvrtletím 2021 a třetím čtvrtletím 2022 tam klesla o 44  procent, ale britský dovoz vzrostl o 34 procent. Vláda tedy záměrně omezuje jejich vlastní zásoby uhlí, aby dosáhla čistých nulových cílů, a zároveň dováží více, aby vyrovnala schodek, zesměšňuje své ekologické nároky a zároveň zajišťuje, aby britská veřejnost platila za energii více.

Za stejné období  se vývoz plynu  zvýšil o 369 procent: proč to nebylo použito na domácím trhu ke snížení prudce rostoucích účtů za energii, kterým v loňském roce čelili všichni, včetně výrobců potravin? Navíc britský  export elektřiny vzrostl o 771 procent a přesto  byli varováni před možnými výpadky proudu a účty za elektřinu pro podniky i domácnosti byly přemrštěné.

To je vlastně stejná situace jako u nás, kde máme i přesto, že vyrobíme mnohem víc elektřiny, než kolik potřebujeme, bezkonkurenčně nejdražší elektřinu na evropské pevnině. Jde tedy o záměrný stav, který udržuje již několik vlád.

Náklady na energii jsou neoddělitelně spojeny s cenou potravin, protože vysoké náklady na energii pro zemědělce a přepravce se rovnají vysokým cenám potravin.

Na tomto místě stojí za to zdůraznit další citát Henryho Kissingera: „Kdo kontroluje zásobování potravinami, ovládá lidi; kdo ovládá energii, může ovládat celé kontinenty; kdo ovládá peníze, může ovládat svět.“

Otázka musí znít: jsou všechny tyto události, které negativně ovlivňují zásobování potravinami, organizovány? Nedávný článek publikovaný Leeds University může být poučný.

Nese název „Přídělový systém a zmírňování změny klimatu.“ Autoři naznačují, že přidělování potravin i paliva by pomohlo zabránit změně klimatu. Chválí, jak úspěšné bylo přidělování za války, a věří, že by byl skvělý nápad jej znovu zavést. Připouštějí, že je nepravděpodobné, že by veřejnost souhlasila s touto myšlenkou, pokud si myslí, že zdrojů je dostatek, tak co navrhují?

Pokud není nedostatek zdrojů, pak  iluzi nedostatku je třeba vytvořit. Tvrdí také, že nedostatečně bojujeme proti uhlíku. Nebude nám tedy dovoleno využívat všechny naše zdroje, ne proto, že by jich nebylo mnoho, ale protože naše planeta nedokáže absorbovat uhlík produkovaný lidmi.

Autoři si uvědomují, že veřejnost bude muset být převychována, aby věřila v tento falešný nedostatek: „Přidělování v tomto kontextu může vyžadovat veřejnou informační kampaň, která lidem pomůže uvědomit si nedostatečný úbytek uhlíku, aby bylo jasné, že  musíme zavést přídělový systém  tváří v tvář hojnosti.“

Budou také muset vyvolat pocit viny: „Zadruhé, toto je také potřeba podpořit morálním argumentem – zdůrazněním morálního imperativu brát ohled na budoucí generace nebo alespoň na současné mladé generace.“

Zní to podezřele jako psychologie chování z éry Covidu. Tentokrát však místo toho, abychom věřili, že musíme dodržovat restrikce, abychom nezabili babičku, chtějí, abychom věřili, že oxid uhličitý zabije každého, a pokud jeho produkci nebudeme omezovat, zabijeme mladé lidi.

Jejich plán by byl samozřejmě mnohem snazší, kdyby vláda vytvořila skutečný nedostatek, což dále navrhují. Chtějí, aby vlády uzavřely všechny uhelné doly, zastavily veškerý průzkum ropy a přísně omezily jakýkoli prodej fosilních paliv.

Připouštějí, že to způsobí nedostatek a zpočátku to bude problém. Aby to překonali, navrhují vládám, aby se uchýlily k obvyklé propagandě o záchraně životů budoucích generací a nakonec jí důvěřivá veřejnost uvěří.

Podporují také záměrné vytváření nedostatku potravin:

„Kromě přísnější regulace fosilních paliv by se regulace mohla zaměřit i na další oblasti. Například by mohly být zakázány způsoby hospodaření s vysokými emisemi uhlíku a průmyslově chovaná hospodářská zvířata, což by mělo jasný dopad na dodávky potravin.“

Nezní to spíše jako naše současná realita než pouhý návrh do budoucna? Ano, je to tak, protože přesně o tom je přece i zelený úděl EU.

V části 3 prozkoumáme především to, jak vakcíny způsobují problémy s plodností…