Depopulační agenda: 1. část

Pokud pozorně sledujete plány těch, kdo skutečně řídí politiku z pozadí, pak vám jistě neušlo, že již dlouhou dobu se plánuje depopulační agenda, jejíž aplikaci v praxi nyní vidíme mimo jiné i na současné prosazované ideologii.

Ať už jde o LGBTQI agendu, protirodinnou politiku, chemikálie ve vodě a jídle, genové injekce či podporu a propagaci potratů – to vše a mnohé další je jasnou ukázkou depopulační politiky.

Jistě jste si také povšimli, že depopulační agenda je zaměřena zejména na západní svět (tedy i Evropu), kde se ji dlouhodobě úspěšně daří aplikovat, protože počet narozených dětí je již po desetiletí nedostatečný pro budoucí udržitelnost této populace, která je již průběžně „vyměňována.“

Toto je první díl seriálu, který podrobně sleduje historii kontroly populace až po dnešní depopulační ambice a záměry. Právě z něj lépe pochopíte, že nejde o procesy nijak náhodné.

Populační růst a z toho plynoucí potřeba kontroly populace a dokonce vylidňování je starostí elit již dlouhodobě. Thomas Malthus, ekonom z 18. století, byl mezi prvními, kdo vyjádřili znepokojení nad tím, že není dostatek orné půdy, a tudíž i finančních prostředků na pěstování dostatku potravin pro rostoucí populaci.

Je ironií, že – jak uvidíme v části 2 –  současná vládní politika může tento scénář učinit pravděpodobnějším. Někteří vědci dokonce navrhují záměrné vyvolání nedostatku, kterého se Malthus obával, aby se zmírnila údajná klimatická krize. Tedy politika zeleného údělu, kterou praktikuje EU, má totožný záměr.

Myšlenku snižování populace převzalo eugenické hnutí, které se snažilo zlepšit lidskou rasu odstraněním nežádoucích vlastností. Jedním z hlavních zastánců tohoto hnutí byl Sir Francis Galton. Byl to viktoriánský polymatik, který věřil, že inteligence je dědičná, a který v neúspěšném pokusu najít vlastnost, která by mohla sloužit jako ukazatel inteligence, pečlivě měřil tělesné rozměry, včetně velikosti lebky. 

Zatímco tito ranní zastánci kontroly populace se zaměřovali na rasy a další menšinové skupiny,  dnešní zastánci depopulace cílí na celé lidstvo, aby prosazovali svou klimatickou „ideologii.“

Jedním z preferovaných návrhů eugeniků byla nucená kontrola porodnosti nebo sterilizace nechtěných jedinců. Může se stát, že sny dnešních eko-nadšenců, kteří, jak se zdá, drží všechny otěže moci a považují nás všechny za nežádoucí, se mohou splnit, až porodnost v mnoha zemích prudce klesne.

To není překvapivé vzhledem k tomu, že vakcíny, jídlo, voda a vzduch kolem nás jsou znečištěny látkami proti plodnosti, jak bude podrobněji probráno v částech 3 a 4.

Tak jako dnes naši takzvaní „lepšolidé“ přijímají misantropické, pseudovědecké myšlenky fanatiků „nulového uhlíku“, tak nevědecké teorie včerejších eugeniků byly kdysi rozšířeny mezi intelektuálními třídami, zejména  Charles Darwin, Galtonův bratranec, jim dal nádech vědecké odpovědnosti, když rozvinul myšlenku „přežití nejschopnějších.“

Darwin ve své knize The Descent of Man z roku 1871 napsal: „Takto slabí členové civilizovaných společností rozmnožují svůj druh. Nikdo, kdo se zabýval chovem domácích zvířat, nebude pochybovat, že to musí být pro lidskou rasu nejškodlivější.“

Julian Huxley, jehož pradědeček byl Darwinovým přítelem, byl prezidentem Britské eugenické společnosti a byl přijat akademickou obcí i elitou, byl členem Královské společnosti a prezidentem UNESCO. 

V roce 1944 napsal : „Nejnižší vrstvy se množí příliš rychle. Proto … nesmějí mít příliš snadný přístup k sociální péči nebo nemocniční léčbě, aby jim odstranění poslední kontroly přirozeného výběru příliš neusnadnilo zplodit děti nebo přežít; důvodem ke sterilizaci by měla být dlouhodobá nezaměstnanost.“

George Bernard Shaw, další oblíbenec inteligence, byl obdivovatelem Stalina a fanatickým eugenikem. Často obhajoval vyhlazování lidí, kteří nesloužili společnosti, s odkazem na jejich „nenapravitelnou sociální nesnášenlivost.“

Tuto filozofii posílil, když řekl: „Pokud jsou lidé životaschopní, nechejte je žít ve slušných lidských podmínkách. Pokud nejsou životaschopní, zabijte je slušným a humánním způsobem.“

HG Wells, milovaný intelektuály své doby, obhajoval zabíjení alkoholiků, fyzicky a duševně nemocných a sterilizaci „méněcenných“ lidí.

Wells byl přítelem Margaret Sangerové, zakladatelky organizace Planned Parenthood (Plánované rodičovství), organizace založené na eugenice. Její pohrdání lidmi, které považovala za méněcenné, je dobře známé. Řekla: „Nejmilosrdnější věc, kterou velká rodina udělá jednomu ze svých malých členů, je zabít ho.“ 

Další z jejích mnoha odporných citátů zní: „Imbecilní, navyklí vrození zločinci, postižení dědičnými chorobami a další osoby, které kvalifikované úřady shledají biologicky nezpůsobilými, by měli být sterilizovány nebo v případě pochybností izolovány způsobem dostatečným k zabránění šíření jejich utrpení.“

„Plánované rodičovství“ je zastáncem „pro-choice“ a každý rok provede přes 350 000 potratů. Nedávno bylo zjištěno, že prodává potracené plody za účelem zisku, což vám řekne vše, co potřebujete vědět.

Abyste pochopili, jak důležitá je tato skupina, stačí se podívat na společnosti, které jim darují: Microsoft, General Electric, Bank of America, Shell, Pfizer, Starbucks, American Express, PayPal, Boeing a Satanův chrám. Poslední z těchto organizací otevřeně podporuje potraty, protože je součástí jejich satanských rituálů. 

„Plánované rodičovství“ je také velmi oblíbené u celebrit, tato organizace dostává obrovské množství peněz od americké vlády a jedním z jejích bývalých členů představenstva byl Otec Billa Gatese.

Po 2. světové válce se již eugenika nemohla konat otevřeně, a tak bylo třeba najít další důvod ospravedlnění vylidňování – životní prostředí.

Výzva k probuzení, aby elity prosadily svou agendu depopulace, zazněla v roce 1972. Toho roku se Římský klub, založený Davidem Rockefellerem a složený z politických a obchodních vůdců z celého světa, setkal s cílem oslovit svět a sjednotit ho za společnou krizí, kterou by mohla vyřešit pouze globalistická elita, a která by zároveň podpořila jejich plány na vylidňování.

Po schůzce řekli: „Při hledání nového nepřítele, který by nás sjednotil, jsme přišli s myšlenkou, že znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně by do toho zapadaly. Skutečným nepřítelem je tedy lidstvo samo.“

Tak se zrodil mýtus o globálním oteplování, propagovaný mainstreamovými médii a používaný k ospravedlnění vylidňování, jehož cílem je nyní celé lidstvo.

Princ Philip byl velkým zastáncem vybíjení populace. Řekl: „Pokud bych se reinkarnoval, rád bych se vrátil jako smrtící virus, který pomůže vyřešit přelidnění.“

Paul Ehrlich, environmentalista známý svými apokalyptickými předpověďmi konce světa kvůli přelidnění, ve své knize The Population Bomb z roku 1968 napsal: „Musíme mít doma kontrolu populace, doufejme, že to půjde prostřednictvím systému pobídek a trestů, ale nakonec i z donucení, pokud dobrovolné metody selžou.“

Ted Turner, zakladatel CNN, je dalším velkým fanouškem vylidňování, když jednou prohlásil: „Ideální by byla celková populace 250–300 milionů lidí, což je 95procentní pokles oproti dnešnímu stavu.“ O něco později toto číslo upravil na maximálně 2 miliardy.

Jacques Cousteau, oceánograf a filmař, byl dalším zastáncem vyhlazení velkých oblastí lidstva. V rozhovoru z roku 1991 prohlásil: „Světová populace musí být stabilizována, a k tomu musíme odstranit 350 000 lidí denně.“ Následující rok byl pozván na Summit Země v Riu a stal se poradcem Organizace spojených národů.

John Holdren, bývalý ředitel Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku za prezidenta Obamy v Bílém domě, je oddaným zastáncem nucené sterilizace a dokonce obhajuje přidávání sterilizačních chemikálií do pitné vody. To je zajímavé, protože fluor a chlór, které již byly zavedeny do vodních zdrojů v různých částech světa, způsobují problémy s plodností, jak bude probráno ve 4. části.

Řekl také: „Vývoj dlouhodobé sterilizační kapsle, která by mohla být implantována pod kůži a odstraněna, když je žádoucí těhotenství, otevírá další možnosti nucené kontroly plodnosti. Tobolka by mohla být implantována v pubertě a odstraněna s regulačním souhlasem pro omezený počet porodů.“

David Brower, zakladatel různých ekologických hnutí a trojnásobný kandidát na Nobelovu cenu za mír, navrhl, aby děti mohlo mít jen pár vyvolených: „Mít děti by mělo být trestným činem proti společnosti, pokud rodiče nedostanou povolení od státu. Všichni potenciální rodiče by měli mít povinnost používat antikoncepční chemikálie a vláda by měla zpřístupnit protilátky občanům, kteří se rozhodli porodit děti.“

Následující citát je jedním z nejmrazivějších a nejznepokojivějších ze všech a pochází z práce italských profesorů z roku 2012 publikované v British Medical Journal.

Autoři naznačují, že vraždění novorozenců je zcela přijatelné, protože nejsou skutečnými lidmi: „Prokázáním toho, že jak plody, tak novorozenci nemají stejný morální status jako skutečné osoby, skutečnost, že v obou případech jsou potenciálními osobami, je morálně irelevantní a  adopce není vždy v nejlepším zájmu lidstva.“

Autoři tvrdí, že to, co nazýváme „potrat po narození“ (zabití novorozence), by mělo být povoleno ve všech případech, kdy je potrat povolen, včetně případů, kdy novorozenec není nijak postižený.

Zdá se, jako by Kalifornie nyní chtěla tento scénář uskutečnit. Nedávný návrh zákona by matce nechtěného dítěte umožnil zabít novorozence až několik týdnů po porodu bez obav z trestního stíhání. V Marylandu by podobný návrh zákona zakazoval jakékoli vyšetřování smrti dítěte, pokud by se narodilo zdravé, ale  zemřelo by např. hladem nebo umrznutím.

A nejsou to jen děti, které chtějí zabít. Autoři zprávy Lancet tvrdí, že „smrt je zdravá“ a chtějí nechat lidi zemřít na život ohrožující nemoci, aby snížili jejich ekologickou stopu. Terčem jsou samozřejmě i starší lidé. Nedávno jeden profesor z Yale navrhl, aby starší Japonci spáchali sebevraždu, aby již nebyli pro společnost přítěží.

Jak již bylo zmíněno, Thomas Malthus se obával nedostatku potravin kvůli přelidnění. Ve 2. části prozkoumáme, jak může vládní politika vést právě k této situaci…