EU již schválila 4 druhy hmyzu, které se nyní dokonce mohou skrývat v jakékoli z mnoha volně prodávaných potravin, přičemž dostat se k informacím o obsahu hmyzu v dané poživatině nemusí být jednoduché.
Členské státy EU musí tuto povinnost splnit, takže zakázat hmyz k prodeji nelze. Několik málo zemí, které nejsou k novým poživatinám až tak vstřícné, si alespoň mění zákony tak, aby každý obchod musel obsah hmyzu nějakým způsobem viditelně označovat, ideálně by měly být výrobky s obsahem hmyzu na zvláštních „hmyzích“ regálech.
Většina zemí to ovšem nijak neřeší, je tedy jen otázkou času, než budou obchody plné hmyzích poživatin a kdo nebude chtít hmyz v jídle, bude muset luštit obsah každého výrobku..
Ovšem není to jen EU, kde se hmyz nyní začíná nabízet. Také Japonsko se pustilo do propagace hmyzu.
Japonská vláda a média přistoupily k tomu, aby lidi přiměly konzumovat brouky. A kdo jiný by se měl zasadit o to, aby si lidé dávali s chutí hmyz, než muž, který se nejaktivněji zasazoval o to, aby si lidé dávali do žil injekce mRNA, bývalý ministr vakcíny a současný ministr pro digitální záležitosti Taro Kono ?
Kono proto před kamerou ochutnal „lahodné“ cvrčky:
Ale protože asi 90 % Japonců nechce jíst hmyz, musí japonští politici a propagandistický aparát pracovat tvrději na šíření konzumace cvrčků než na propagaci „vakcín“ proti Covidu. Média se vrátila k některým ze svých největších hitů z éry Covidu a prohlásila, že za tento odpor může „neofobie“ – tedy odpor ke všemu novému.
Brání tedy neofobové svým odmítavým postojem ke konzumaci cvrčků a červů sobecky vytvoření „udržitelné“ společnosti? Nebo mají pravdu, když se drží jídla, díky kterému se lidé ve skutečnosti vyvinuli?
Zeptejme se vědy.
V článku z roku 2018 s názvem Nové potraviny: rizikový profil cvrčka domácího Jannson a kol. provedla revizi literatury s cílem vytvořit rizikový profil cvrčků jako potravy.
Našli čtyři potenciální hrozby:
(1) vysoké počty aerobní biologické zátěže
(2) přežití sporotvorných bakterií i po tepelném zpracování
(3) alergenicita hmyzu a produktů pocházejících z hmyzu
(4) bioakumulace těžkých kovů (např. kadmia).
Jak chutné! Pokud vás neodradí riziko sporotvorných bakterií, Gałęcki a kolektiv předložili příspěvek s chutným názvem Parazitologické hodnocení jedlého hmyzu a jeho role při přenosu parazitárních onemocnění na lidi a zvířata.
A tady je to, co našli:
Cílem této studie bylo identifikovat a zhodnotit vývojové formy parazitů kolonizujících jedlý hmyz v domácích chovech a zverimexech ve střední Evropě a určit potenciální riziko parazitárních infekcí pro lidi a zvířata.
Experimentální materiál zahrnoval vzorky živého hmyzu z 300 domácností a obchodů se zvířaty, včetně 75 farem s moučnými červy, 75 cvrččích farem, 75 farem, které chovají švába madagaskarského a 75 farem pro odchov kobylky stěhovavé. Paraziti byli detekováni ve 244 (81,33 %) z 300 (100 %) zkoumaných hmyzích farem. Ve 206 (68,67 %) případech byli zjištění parazité patogenní pouze pro hmyz; ve 106 (35,33 %) případech byli paraziti potenciálně parazitičtí na zvířatech a v 91 (30,33 %) případech byli paraziti potenciálně patogenní pro člověka.
Mezi různými parazity potenciálně patogenními pro člověka nalezenými ve vzorcích cvrčků byli následující:
Isospora spp. (nalezeno ve 2,67 % vzorků ze cvrččích farem) jsou kosmopolitní prvoci podtřídy Coccidia, kteří způsobují střevní onemocnění známé jako isosporiáza. Tito parazité představují hrozbu jak pro člověka (zejména imunokompromitované jedince), tak pro zvířata, hostitel se nakazí pozřením vajíček a hlavním projevem infekce jsou gastrointestinální příznaky (vodnatý průjem).
Physaloptera spp. (nalezeno v 1,33 % vzorků ze cvrččích farem) tvoří cysty v krevní cévě hostitele asi 27 dní po požití.
I když výše uvedené dvě práce poukazují na různé potenciální problémy, uznávají, že zatím není dostatek důkazů pro vyvození jakýchkoli závěrů o zdravotních účincích masové produkce a konzumace cvrčků.
Tolik studie, které rozhodně nejsou ojedinělé a jen potvrzují, že nadměrná konzumace hmyzu, který by měl být přítomen v mnoha různých potravinách (často ve formě moučky – a tedy zcela skrytý) rozhodně není žádným přínosem pro zdraví.
Každopádně globalisté by chtěli, abychom nakonec všichni hmyz poslušně akceptovali jako běžnou součást našich jídelníčků.
Budete hmyzím pochutinám i přes veškeré vnucování nadále odolávat? Pak – jak si myslí i ve Schwabově WEF – jste zřejmě rasisté. Jen by mne zajímalo, proč zatím na jejich globalistických setkáních nenabízeli i menu z hmyzu…
Já osobně nemám zájem pojídat hmyz, ale v životě už jsem viděl hromadu asijských filmů a spíš by mě zajímalo, ve kterých asijských zemích není běžné pojídání hmyzu.
já myslím, že nikdo z nás nebude bránit poslancům EU ani členům EK aby si každý den dali pěknou porci toho smradlavého hmyzu a pěkně si u toho pochutnali. Nám obyčejným bude stačit kuře nebo kousek hovězího nebo vepřového.
Tvrdenie o nekvalitných, drahých, nedostupných a v úzkom sortimente ponúkaných potravinách , nápojoch, nábytku, autách, elektronike, spotrebičoch, mydlách ,šampónoch , zubných pastách pred rokom 1989 a o preplnených regáloch, vysokej kvalite vďaka „reguláciám“ EÚ, širokom sortimente, primeraných cenách je hrdelný zločin. Aspoň teda na pomery v Československu, lebo väčšina ostatných krajín ostbloku na tom bola oveľa horšie než my. Som síce ročník 197*, ale aj tak viem posúdiť a porovnať minulý režim s terajším, oveľa neľudskejším.
Nechutné, odpuzující, zdraví škodlivé, FUJ, ani prasata to nežerou.
Nemám „švába na mozku“, abych jedla cvrčky. Fakt, že někde konzumují všelijaké červíky a já je nejím, ze mne nedělá rasistu. Já jim také necpu svíčkovou s pěti. Jistí lidé jsou demagogové k pohledání.