Možná si ještě pamatujete na velmi ničivé povodně v Německu (a částečně i v Belgii) v létě 2021. Jakmile voda trošku opadla, v postižených místech se začalo ve velkém rabovat a krást.

Občas se také objevily informace o původu některých pachatelů. Vzhledem k tomu, že případů bylo víc než tisíc, dosud se podařilo vyšetřit zhruba polovinu.

Ale i z oné poloviny je jasně patrné, kdo se na rabování podílel. Uvedené národnosti jasně ukazují především na etnikum, které přišlo z oblasti dnešní severní Indie a Pákistánu a Evropu obohacuje již asi 700 let, přičemž i u nás s ním máme bohaté zkušenosti.

List ze Severního Porýní-Vestfálska potvrzuje to, co už bylo jasné všem, kdo ještě netrpí politickou korektností a mnohé si umí domýšlet. Mezi rabujícími zřejmě mnoho původních Němců nebylo.
14. února toto téma vyvolalo výbušné napětí na schůzi kabinetu černo-zelené státní vlády NRW (Severní Porýní-Vestfálsko). V srpnu 2022 položila opozice z AfD dlouhý seznam otázek o rabování, krádežích a dalších zločinech, ke kterým došlo během povodňové katastrofy v polovině července 2021.

O dobrých šest měsíců později se objevila 65stránková odpověď ministra spravedlnosti Benjamina Limbacha (Zelení).

Celkem justice a policie v postižených regionech evidovala 1057 případů souvisejících s ničivými povodněmi ze 14./15. července. Objasněna je zatím jen asi polovina.

V případě 632 majetkových trestných činů došlo k obvinění ze zneužívání mimořádné situace obyvatelstva. Jednoduše řečeno, jde o rabování v místech postižených ničivou povodní.

Spektrum sahá od vykrádání soukromých domů a bytů až po rabování a krádeže v hotelích, finančních institucích nebo na stavbách. Bylo odcizeno mnoho aut a šperky. Zpráva eviduje zpronevěry, loupeže, rabování výloh a desítky vloupání.

Mix těchto opovrženíhodných zločinců je následující. Z 275 identifikovaných podezřelých nemělo 196 německý pas. Zpráva uvádí na prvním místě 92 rumunských občanů, následuje 13 Turků, 12 Bulharů, 12 Srbů a osm Syřanů. Dva z obviněných jsou členy kurdsko-libanonských klanů.

Kromě toho bylo identifikováno 350 podezřelých z dalších 425 trestných činů. Dobré dvě třetiny z nich byli Němci. Celkem 53 německých podezřelých mělo dvojí občanství. V těchto řízeních se kromě ekologických trestných činů jednalo mimo jiné o žhářství, ublížení na zdraví, dotační a sociální podvody a zpronevěry.

Dosud bylo vyneseno 48 rozsudků o vině a dalších 56 pachatelů obdrželo trestní příkazy. Dobrých 800 dalších řízení bylo zastaveno. Není však jasné proč. Podezřelí už pravděpodobně cestovali dál.

Vzhledem k tomu, že statistiky kriminality neuvádějí samostatné trestné činy spáchané Němci s migračním pozadím, AfD podala „kontroverzní“ žádost o uvedení alespoň křestních jmen německých podezřelých.

Pouze ve 45 případech došlo k deportaci rabujících, zbytek zřejmě zůstává v Německu, ale je možné, že již kočují třeba po sousední Francii či kdekoli jinde v Evropě…

Ohodnoťte tento příspěvek!

[Celkem: 16 Průměrně: 4.9]