Ruský obchod s Čínou vzrostl navzdory (díky) sankcím o neuvěřitelných 30 procent

Ruský obchod s Čínou vzrostl navzdory (díky) sankcím o neuvěřitelných 30 procent

To samozřejmě jen potvrzuje, že celé sankce jsou od začátku mířeny především na Evropu. První fází likvidace evropské ekonomiky byly covidové restrikce (lockdowny), které nikdy neměly nic společného se zdravím (zdraví naopak poškozovaly), ale jejich skutečným cílem byla likvidace drobného podnikání a destrukce ekonomiky.

Většina evropských zemí se záměrně astronomicky zadlužila u globalistických struktur (to byla ona půjčka zřizovaná přes EU, pocházející od globalistických bank) s tím, že ještě ručí za dluhy silně předlužených, krachujících zemí.

Další „ranou do vazu“ evropských ekonomik je bruselská politika „zeleného údělu“ a poslední smrtící ranou jsou protievropské sankce, které prolhaný mainstream nazývá sankcemi protiruskými. Přitom zdaleka nejvíc na ně po celou dobu doplácí Evropa.

Na začátku ukrajinského konfliktu západní mocnosti, především EU, oznámily svůj záměr kromě vlastních jednostranných sankcí Rusko globálně zcela izolovat.

Tento cíl se stává stále vzdálenější perspektivou, protože směny Ruska se třetími zeměmi mají tendenci růst. K sankcím se totiž drtivá většina zemí světa nikdy nepřipojila.

Obchod mezi Ruskem a Čínou vzrostl v roce 2022 o neuvěřitelných 29,3 procenta a dosáhl celkové hodnoty přes 190,27 miliardy dolarů, podle nejnovějších údajů zveřejněných čínskou celní správou 13. ledna.

Podle těchto údajů Rusko během roku dovezlo z Číny zboží a služby v hodnotě 114,149 miliardy USD, zatímco Čína zase dovezla z Ruska zboží v hodnotě 76,122 miliardy USD.

Celkový ruský dovoz z Číny vzrostl v roce 2022 o 43,4 procenta, zatímco dovoz do

Číny vzrostl o 12,8 procenta.

Rusko také vedlo svět v celkovém růstu obchodu mezi Čínskou lidovou republikou a dalšími zeměmi. To představovalo asi tři procenta celkového obchodu asijské ekonomické supervelmoci.

S těmito údaji se obě země o velký krok přiblížily k cíli, který stanovili prezidenti Vladimir Putin a Si Ťin-pching, tj. roční objem obchodu 250 miliard dolarů do roku 2024.

Rusko-čínský obchod se za poslední dvě desetiletí dramaticky zvýšil, z méně než 10 miliard dolarů v roce 2000 na dnešních více než 190 miliard dolarů. Obchod se výrazně soustředil na nákup ruských komodit asijským průmyslovým gigantem.

Patří mezi ně ropa, plyn, dřevo a potraviny, zatímco Čína zvýšila vývoz průmyslového zboží a elektroniky do Ruska.

Pokračující posilování rusko-čínských obchodních vazeb má jak „vnější“ tak „vnitřní“ faktory, vysvětlil Ma Youjun, výzkumník specializující se na čínsko-ruské vztahy z Akademie sociálních věd v čínské provincii Heilongjiang.

„Vnější“ faktory se soustředí na ukrajinskou krizi, která vypukla na začátku roku 2022 a způsobila nesmírný chaos v celém globálním geopolitickém prostředí,“ řekl Ma.

„USA a jejich spojenci uvalili na Rusko téměř tucet kol sankcí, které zvyšovaly ceny klíčových komodit a spotřebního zboží“.

„Válka o sankce a stále komplikovanější geopolitická situace kolem Ruska vedly k posílení čínsko-ruských vztahů, zejména v ekonomické sféře,“ řekl Ma. „Vnější prostředí možná přimělo Čínu a Rusko k hledání dalšího sblížení v oblasti obchodu a hospodářské spolupráce,“ řekl.

Kromě vnějších faktorů Ma také uvedl „vnitřní“ faktory, včetně dlouhodobého, postupného zlepšování obchodních a ekonomických vazeb mezi Ruskem a Čínou za poslední tři desetiletí, které se vyvinulo v dnešní „komplexní partnerství.“

Rusko výrazně zvýšilo obchod i s několika dalšími asijskými zeměmi, zejména pak s Indií.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 7 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout
Odmítnout