V Německu pokračují tréninky na blackout, obce nabádají obyvatelstvo, aby se připravilo na výpadek proudu

V Německu i Rakousku již nějakou dobu probíhají přípravy na blackout, o němž tamní odborníci tvrdí, že je neodvratitelný. Tedy otázkou není zda k němu dojde, ale kdy to bude.  Lidé jsou nabádáni, aby si dělali zásoby pro případ výpadku a některé obce již dokonce distribuují letáky, v nichž jsou občané instruováni, jak se mají na případný blackout připravit.

Většina obcí navíc přiznává, že neočekávají žádnou pomoc od vlády, která není na podobné případy nijak zvlášť připravena. To je důvod, proč se Rosenheim, který se nachází v Horním Bavorsku u bran Mnichova, nyní připravuje na výpadek proudu. Tento týden byl do všech domácností ve městě distribuován takzvaný „Průvodce opatřeními“ nazvaný „Blackout – a pak?“. Obyvatelé jsou vyzýváni, aby v případě nouze zachovali klid. Zároveň je prominentně citován expert na blackout a krizovou prevenci Herbert Saurugg: „Předpokládám, že k takové události dojde v příštích několika letech.“

Na letáku je uveden seznam věcí, které by měl mít každý doma po dobu dvou týdnů. Město Rosenheim naléhá na své obyvatele: „Naplánujte si jakoby 14denní dovolenou v kempu. Dovolenou, která se však bude odehrávat ve vašich čtyřech stěnách.“ S romantikou kempu by to mělo samozřejmě velmi málo společného. Ale již v minulosti jako autor dětských knih zelený spolkový ministr hospodářství popsal svým čtenářům, „jak vzrušující může být noční výpadek proudu“.

V letáku radnice ujišťuje: „Cílem Stadtwerke Rosenheim je udržet zásobování pitnou vodou co nejdéle.“ Přesto se doporučuje zásobit se 2,5 litry vody na obyvatele a případně vodním filtračním systémem, samozřejmě takovým, který nevyžaduje použití elektřiny. Spíž by měla být naplněna konzervovanými a jinými trvanlivými potravinami, jako jsou obiloviny, luštěniny, těstoviny, rýže, knäckebrot, cukr a trvanlivé mléko. Kromě toho město Rosenheim uvádí: mějte u sebe neustále hotovost (dvojnásobek částky za týdenní nákup v malých bankovkách a mincích – dobře zajištěné), léky (zejména individuálně životně důležité léky, jako je inzulín), lékárničky, hygienické potřeby, svíčky, klikové rádio, baterie, kempingová kamna a auto, které je vždy natankováno.

K definici výpadku proudu leták uvádí: „Výpadek je prodloužené, obvykle nadregionální selhání napájení, infrastruktury a dodávek. Regionální selhání lze často napravit v pracovní době, nadregionální selhání až po několika dnech. Je třeba rozlišovat mezi krátkodobými technickými závadami (10 – 15 minut) v napájecím zdroji.“

Radnice si je dobře vědoma toho, že většina lidí má jen malou představu o důsledcích výpadku proudu pro každodenní život, a poukazuje na to, jakým omezením budou občané čelit v případě nouze: žádné světlo, žádná komunikace (internet, telefon, televize), žádné peníze z bankomatu, žádné nákupy, žádná pitná voda, žádné chlazení, žádné topení a žádné léky. Nakonec je vyjmenováno šest hasičských stanic, které mají sloužit jako „kontaktní místa ve městě Rosenheim“ v případě výpadku proudu. Zde bude pravděpodobně záležet na tom, kdo dokáže vytočit „112“ na svém mobilním telefonu nejrychleji.

Na výpadek proudu se připravují i další německé či rakouské obce, o těchto přípravách na blackout jste si již mohli přečíst například zde, zde nebo zde. Ve světle nedávné zprávy, která potvrzuje, že německá vláda platí některým větrným elektrárnám za to, že stojí a neprodukují energii, lze zkonstatovat, že pokud by skutečně přišel blackout, který nyní experti předpovídají, byla by to právě zodpovědnost vlády. A u nás pak obzvlášť, neboť jak známo, tak v naší zemi se vytvoří víc elektřiny, než kolik jí potřebujeme. Přesto máme nejvyšší ceny v Evropě.

Zdá se, že celá energetická krize má za cíl především ponížit životní úroveň obyvatel přesně podle plánů Velkého resetu,  kdy nikdo nic nevlastní a vše se sdílí. A samozřejmě také namastit kapsy již tak velmi bohatým akcionářům energetických firem i jim oddaným politikům…