Belgie ukládá všem obchodům povinnost přijímat karty

K hlavním plánům globalistů patří také rušení hotovosti. To zajistí, že bude každý jedinec pod plným dohledem co se nákupních zvyklostí týká. Předpokládám, že současná inflace postupně – alespoň v západním světě – přejde do hyperinflace, aby došlo ke znehodnocení peněz a zároveň vytvoření vhodné záminky pro úplné rušení hotovosti. Stejně tak jsou již „na pranýři“ kryptoměny. Každopádně se zdá, že první fáze přechodu na digitální měnu – rušení hotovosti – je již v běhu. Do roku 2030 pak bude zrušena i klasická platba kartou a k dispozici bude výlučně digitální měna, na níž budou napojeny i sociální kredity občanů.

V Belgii vstoupil v platnost zákon, který zavazuje každý obchod přijímat platby kartou. Platba pouze v hotovosti již není možná. Odpovědní tvrdí, že ve střednědobém horizontu je plánován zákaz bezhotovostních plateb. Kritici se obávají možného pokusu o vytvoření konzumních a pohybových profilů. Je to pravděpodobně také další krok k celonárodnímu zavedení digitálního eura – a tím i úplné kontroly nad občany.

Covid byl využit jako odrazový můstek pro digitalizovaný svět: V žádné jiné oblasti to nebylo od začátku takzvané „pandemie“ tak zřejmé jako u hotovosti.

Ve strachu z údajného „zabijáckého viru“ bylo lidem řečeno, že bankovky jsou kontaminovány. V některých případech obchody pod touto záminkou instruovaly své zákazníky, aby platili kartou. Varování se ukázala jako nepravdivá, ale v mnoha zemích je nyní plíživý odklon od hotovosti jasný.

Ve skutečnosti je většina Belgičanů toho názoru, že hotovost je král. Tři čtvrtiny z nich striktně odmítají zákaz hotovosti. Vláda však neustoupila. Údajně aby se zabránilo podvodům, musí nyní každý  obchod poskytovat alternativu bezhotovostních plateb. Zejména v hlavním městě Bruselu existuje mnoho obchodů, které už beztak přijímají pouze platby kartou. Další návrh zákona, který chce také učinit povinným přijímat i hotovost, byl však pozastaven – pravděpodobně proto, že se připravuje postupné rušení hotovosti.

Oficiální argument říká, že rušením hotovosti se bojuje proti podvodům a praní špinavých peněz. Tímto způsobem například Itálie již omezila horní hranici pro platby v hotovosti na 1 000 EUR. Před několika lety se v Řecku dokonce hovořilo o prahové hodnotě 70 eur, ale v době prudce rostoucí inflace by pokračování takových plánů nedávalo smysl. Oficiálně nikdo o zákazu hotovosti nemluví, ale ve skutečnosti to může být plán.

Je to psychologický trik, který jeden odborník na komunikaci, Dr. Braun, vysvětlil v rozhovoru pro AUF1: „Přinesu scénář, který chci implementovat později, ale v tuto chvíli se od něj stále distancuji.“ Tímto způsobem koncept vstupuje do světa myšlenek a pocitů lidí, který již není neznámým územím, pokud jde o jejich realizaci.  Ujištění, že zákaz hotovosti není plánován, je pravděpodobně případem „pre-výuky“, argumentoval Braun.

Ostatně, pamatujete si, jak nás politici ubezpečovali, že nikdy nikdo nebude diskriminovat neočkované? Jenže přesně to se záhy stalo. A to po celé Evropě.

Podobná situace je s digitálním eurem, které prosazuje Evropská centrální banka (ECB). Její šéfka Christine Lagardeová je také členkou představenstva Světového ekonomického fóra (WEF). Na květnovém summitu byly velkým tématem plánované digitální peníze centrální banky. Mantra je vždy stejná: digitální euro má pouze doplňovat hotovost. Příklad Švédska však stačí k pochopení, že zákaz by mohl být také použit ke zvýšení povědomí zákazníků. Hotovost je v severské zemi velmi vzácná a příští rok bude zcela zrušena.

Jak všichni víme, tak Švédsko je vždy předzvěstí toho, co se chystá pro zbytek Evropy. Od politiky multikulturalismu, přes LGBTQ agendu, klimatickou agendu, čipování lidí až po zmíněné rušení hotovosti. Ve všem je Švédsko napřed – a ve všem pak ostatní země Švédsko následují.

Kdyby se takové plány uskutečnily, lidé by se náhle ocitli pod totální kontrolou mocných zájmů. Bez digitálního peněžního účtu by mohlo být nemožné koupit si byť jen bochník chleba. Je docela možné, že hrozba zákazu účtů by mohla být použita jako cílený prostředek proti politickým disidentům. Kombinace  systému sociálního kreditu s odměnou za „dobré chování“ a trestem za tvrdohlavost je také v souvislosti s digitální měnou často zmiňována. A to by v žádném případě nebyl jediný kontrolní mechanismus, který elity mohou nabídnout.

Ochránci údajů také varují před možností, že tímto způsobem mohou být vytvořeny profily pohybu a spotřeby. Již během prvního lockdownu vlády používaly tento nástroj prostřednictvím mobilních operátorů, aby zjistily, zda občané dodržují totalitní předpisy covidové diktatury.

V hyperpropojeném chytrém městě, které si oblíbili vládci, by však ovládání takových subjektů mohlo nabýt mnohem děsivějších rysů.

Například bývalá dánská ministryně životního prostředí snila o životě, ve kterém člověk nemá auto, dům, spotřebiče ani oblečení. Svět, kde „nemůžete nikam jít, aniž byste byli registrováni“. A přednáška finského aktivisty se v roce 2017 dostala do „Charty chytrých měst“ německého ministerstva životního prostředí. Hovořil o budoucnosti, kde by data mohla doplňovat nebo nahrazovat peníze jako měnu. V konečné fázi by zmizely i svobodné volby, protože „údaje o chování mohou nahradit demokracii jako systém sociální zpětné vazby“.

Současné dění dokazuje, že skutečně přecházíme na Nový světový řád. Ten má být veskrze nedemokratický, přičemž blíž než k čemukoli jinému bude mít k feudalismu. Jen absolutně poslušné masy bezprávných otroků budou mít právo na život, či spíše na přežívání…