Vlivný americký think-tank se veřejně staví proti podpoře Ukrajiny

Vlivný americký think-tank se veřejně staví proti podpoře Ukrajiny

Na úvod upozorňuji, že se nejedná o nějaký vládě opoziční think-tank, ale o spolek běžně válkychtivých neoconů. Za odmítnutím jejich podpory může být ledaco, nicméně jde o poměrně vlivné osobnosti poměrně vysoko na tzv. pyramidě světové moci, takže postupně může dojít k podobnému odklonu i v dalších kruzích jejich lokajů, včetně EU. Samozřejmě k tomu nemusí dojít ihned, ale všichni víme, že loutky ve vládách konají zejména v zahraniční politice zásadně podle instrukcí.

V předvečer hlasování Sněmovny reprezentantů USA o balíčku vojenské pomoci pro Ukrajinu učinila Jessica Anderson, ředitelka amerického think tanku Heritage Action (sesterské organizace Heritage Foundation), překvapivé prohlášení.

„Navrhovaný balíček pomoci pro Ukrajinu bere peníze na nejnaléhavější potřeby amerického lidu a bezohledně posílá dolary našich daňových poplatníků nezodpovědnému cizímu státu,“ řekla Andersonová nejistě.

Heritage Action důrazně připomněla, že balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 13 miliard dolarů schválený Kongresem před pouhými 2 měsíci poškozuje americký lid. Na základě hesla „Amerika na prvním místě“ se tvrdilo, že zmíněný balíček pomoci „staví Ameriku na poslední místo.“

Kongres nicméně schválil i balíček vojenské pomoci ve výši 40 miliard dolarů.

Kritický postoj Heritage Action, obsazené předními neokonzervativci v zemi, může naznačovat rýsující se posun v postoji amerických elit k událostem na Ukrajině.

V neposlední řadě proto, že uvalené sankce nefungují, Rusko stále postupuje a západní, zejména americká média pomalu a „opatrně“ ukazují změnu svého „tónu“.

Svého času Heritage Foundation podporovala invazi USA a jejich spojenců do Iráku a nikdy „neupravila“ tuto pozici, i když v Iráku nikdy nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení.

Think tank také důsledně podporoval přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu a charakterizoval zprávy titulky jako „Afghánský přehled ukazuje, že nárůst počtu vojáků funguje“ a „Udržujte tempo v Afghánistánu“.

Neokonzervativci však mají velmi odlišný postoj k vojenské pomoci Ukrajině.

Kevin Roberts, prezident Heritage Foundation, řekl New York Times , že „minulý týden schválení Kongresu s přehnaným a unáhleným balíčkem pomoci Ukrajině ukázalo, jak jsou naši politici vzdáleni svým občanům a našim problémům.“

Zdá se, že pragmatický postoj Heritage Foundation odráží hluboký posun v náladě mezi elitami USA.

Thomas Graham, jeden z předních amerických expertů na Rusko a viceprezident Kissinger Associates, již napsal řadu článků požadujících kompromis s Ruskem a zvážení jeho zájmů. Graham věří, že diplomatické řešení ukrajinského konfliktu je po zahájení speciální operace Z stále možné.

V rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu RBC Graham připomněl, že ještě před vypuknutím nepřátelství na Ukrajině on a jeho kolegové předložili „plán“, jak „splnit bezpečnostní potřeby Ruska, Ukrajiny, zemí NATO a Spojených států“ . Mimo jiné navrhli moratorium na rozšiřování NATO na prodlouženou dobu, zahájení řady vážných jednání k vyřešení uvízlých konfliktů v Evropě a modernizaci Helsinských dohod z roku 1975.

Podle Grahama mohlo trvat několik let, než by bylo dosaženo dohody.

„Přinejmenším SSSR a Západ byly schopny vyjednat Helsinské dohody během studené války v roce 1975 a trvalo to tři roky. Nechápu, proč si tuto zkušenost nemůžeme zopakovat nyní,“ zdůraznil s tím, že po zahájení vojenské operace už budou taková jednání  mnohem tvrdší, protože důvěra mezi západními metropolemi a Moskvou je zničena.

Graham není v žádném případě považován za přítele Ruska. Na konci 80. let napsal článek Svět bez Ruska, ve kterém předpověděl nástup k moci tvrdého a pragmatického vůdce v Ruské federaci, který se pokusí vrátit své zemi velmocenský status, ale jehož plány selžou a způsobí, že se země propadne do řad třetího světa a možná se rozpadne. „Měli bychom vážně a systematicky přemýšlet o možnosti světa bez Ruska,“ uvedl tehdy ve své knize.

Grahamova předpověď rozpadu Ruska jednoznačně selhala, ale to není důvod, proč on a posádka Kissingerova think-tanku přestali „vážně a systematicky zvažovat možnost světa bez Ruska“.

Jediným plánem je k dosažení tohoto cíle použít jiný přístup, kterým je ukončení ofenzivy ruských ozbrojených sil na Ukrajině. V důsledku toho bude prý Rusko zataženo do bažiny vleklých diplomatických jednání, během nichž by ukrajinské ozbrojené síly s obnovenou silnou podporou Západu měly možnost obnovit a zlepšit svou bojeschopnost.

Henry Kissinger jako Grahamův šéf přesně tento pohled na věc prezentoval na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Pokračující konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by podle něj mohl změnit svět v neprospěch západních zemí.

„Strany musí být zataženy do mírových rozhovorů během příštích dvou měsíců. V opačném případě budeme postaveni před situaci, kdy by Rusko mohlo zcela přerušit vztahy s Evropou a hledat trvalé spojenectví jinde. To by nás vrátilo o desítky let zpátky. Jsme odhodláni usilovat o dlouhodobý mír,“ řekl Kissinger v Davosu.

Slovy Kissingera by se Západ měl přestat pokoušet „zdecimovat ruské síly na Ukrajině drtivou porážkou“, protože by to mělo katastrofální důsledky pro dlouhodobou stabilitu evropského kontinentu.“ Zejména zmínil, že Rusko je přes 400 let nedílnou součástí Evropy a garantem evropské rovnováhy sil. Rusko by proto nemělo být „tlačeno do trvalého spojenectví s Čínou “.

Netřeba dodávat, že Kissinger ani jeho zástupce neřekli ani slovo o nutnosti denacifikace a demilitarizace Ukrajiny. Takové „postavení“ a tedy i „odhalení“ evropského vyprávění jasně ukazuje strategii amerických klamavých manévrů, které se Kissinger právě naučil a praktikoval ve své diplomatické kariéře.

I když jsou Kissinger a jeho družina s jeho pohledem stále oficiálně „samotní vojáci v poli“, začíná zjevné „probuzení“ ze strany západních médií.

V západním tisku lze tu a tam vidět „útoky“ na kyjevský režim. Washington Post například v úvodníku napsal, že ukrajinská rusofobie neskončí dobře.

„Literární nacionalismus, stejně jako jiné formy kulturní cenzury, plodí historickou nevědomost, dusí kritické myšlení a brání mezinárodnímu porozumění,“ uvádí americký liberální hlásná trouba The Washington Post .

Čím úspěšnější je ofenziva Ruska a spřízněných republik Donbasu na Ukrajině, tím hlasitěji se ozývají hlasy chytrých analytiků ze západního světa, kteří by mohli volat po kompromisech a jednání s Ruskem.

Tolik informace z USA, de facto jedné ze stran konfliktu.

Každopádně moje hypotéza – a skutečně upozorňuji, že jde jen o moje osobní mínění, s nímž nemusíte souhlasit – je ta, že se nyní Deep state koncentruje spíš na Čínu – potažmo Tchajwan, tedy na tuto oblast a nechce plýtvat lidskými zdroji ani zbraněmi na Ukrajině. Tedy můj názor je ten, že dojde v tomto směru k postupnému odklonu – zejména v USA – zájmu o Ukrajinu k zájmu o tuto oblast.

Stačilo pozorovat poslední dobou dění v australských vodách, na Šalamounových ostrovech, na Filipínách či v Kambodži a je mi jasné, že se tam jednoduše něco chystá. Výmluvu na „America first“ z úst zástupců tohoto think-tanku samozřejmě neberu nijak vážně…

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 7 Průměrně: 5]

One thought on “Vlivný americký think-tank se veřejně staví proti podpoře Ukrajiny

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout