Ve velkém se tisknou peníze, které jsou potřebné ke skrytí nákladů na Velký reset

Ve velkém se tisknou peníze, které jsou potřebné ke skrytí nákladů na Velký reset

Bez většího zájmu médií proběhla zajímavá konference ve Vídni. Zdánlivě možná zajímavá jen pro ekonomy, ale ve světle toho, co se v posledních letech děje, jsou některé informace více než zajímavé. Přední světoví ekonomové totiž potvrzují, že vše, co se děje, je přesně v souladu s neomarxistickou politikou a s tzv. Velkým resetem.

Neschopnost postavit finanční systém na pevný základ po finanční krizi v roce 2008, po záměrně vyvolané „plandemii“ a neméně záměrných sankcích v důsledku války na Ukrajině, zajistila, že se karty konečně přeskupují.

Na konferenci konané tento víkend ve Vídni, které se zúčastnili ekonomičtí experti, se dlouze diskutovalo o nedostatcích západního měnového systému a Velkého resetu. To je neomarxistická ideologie, jak ve své přednášce objasnil Thorsten Polleit. První dva řečníci, Keith Weiner a Thorsten Polleit, se zabývali měnovým systémem a rolí centrálních bank, které Polleit popisuje jako „přísadu do neomarxistického čarodějnického odvaru“. Vidí, že se blíží vážná recese.

První prezentaci přednesl ekonom Keith Weiner, přední autorita v oblasti zlata, peněz a úvěrů a prezident Gold Standard Institute USA. Je horlivým zastáncem racionální měnové politiky a zabýval se stále se zhoršující inflací energií a potravin. Centrální banky jsou pod rostoucím tlakem, aby podnikly kroky, tj. zvýšily úrokové sazby. FED to již začal dělat a ECB alespoň oznámila počáteční zvýšení sazeb. Protože pokud se úrokové sazby nezvýší, politická nálada by se podle Weinera mohla brzy změnit.

Občané nejsou spokojeni s cenami energií, a když už lidé nebudou mít co dát na stůl, situace by se konečně mohla vyhrotit.

Druhý řečník, Thorsten Polleit, je od roku 2014 čestným profesorem ekonomie na univerzitě v Bayreuthu a od dubna 2012 je hlavním ekonomem společnosti Degussa. Zaměřuje se na teorii peněžního a kapitálového trhu a Rakouskou ekonomickou školu a je autorem řady článků a knih.

Podle Polleita stál za změnou klimatu a lockdowny během koronakrize pokus konečně rozbít kapitalismus nebo to, co z něj zbylo. Centrální banky jsou v posledních letech stále mocnější téměř bez povšimnutí a určují, která vláda má být odstraněna nebo ne. Centrální banky jsou také schopny kontrolovat, zda a které společnosti dostanou úvěry. To přímo odpovídá centralizaci úvěru podle Karla Marxe. Proto jsou pro ekonoma Polleita hlavním hnacím motorem současného ekonomického chaosu centrální banky.

Zdůraznil, že představitelé vídeňské školy, jako Ludwig von Mises nebo Friedrich von Hayek, to již předvídali. Hayek například napsal o monopolu centrální banky na peníze: „Je méně důvodů než kdy jindy doufat, že se státy stanou důvěryhodnějšími, pokud lidé nebudou mít jinou možnost, než použít peníze, které jim stát dává k dispozici.“

Fiat peníze (tzn. tisk peněz) jsou inflační, tvrdil Polleit. Ztrácí tedy svou kupní sílu, protože ji lze zvýšit jednoduše tištěním peněz. Upřednostňují hrstku na úkor mnoha. Toto nerovnoměrné rozdělení se nazývá Cantillonův efekt.

Přerozdělování je obzvláště hanebné, protože stát těží z inflačních peněz, protože je schopen splácet své dluhy snadněji. Na druhou stranu, fiat peníze způsobují, že tržní úroková sazba uměle klesá. To zase vede k tomu, že společnost žije nad poměry a stává se předluženou.

Fiat peníze tak nevyhnutelně vedou k dluhové ekonomice, ve které dluh roste rychleji než příjem. Výsledek: globální dluh vzrostl do roku 2021 na celkem 350 bilionů dolarů, podle Polleita. Peněžní zásobu v posledních letech zvýšila o 43 procent americká centrální banka, FED a o 20 procent Evropská centrální banka, ECB. Euro proto za posledních pět let ztratilo přibližně 40 procent své kupní síly.

Úzká místa v dodávkách, omezení volného pohybu osob a válka na Ukrajině – potažmo sankce –  způsobily nedostatek . „Negativní cenový šok“ se nyní setkává s kocovinou peněžní zásoby. Protože tato expanze peněžní zásoby centrálními bankami vede k extrémní inflaci. Podle ekonoma Polleita je systém nekrytých peněz jednotkou složenou z různých aktérů. A tito aktéři mají zájem na ekonomické závislosti společností a obyvatelstva. Většina je závislá na tom, co Polleit nazývá „kolektivní korupcí“. To je existenční zájem bank a finančního sektoru. Protože je známo, že tisknou nové peníze z ničeho.

Aby se zabránilo zhroucení systému, jsou ukládány zákazy obchodu nebo jsou manipulovány úrokové sazby. Lidé si nyní všímají rostoucích cen spotřebního zboží. Termíny jako „zelená inflace“ mají zakrýt, kdo jsou skuteční obětní beránci. Protože problémy s dodavatelským řetězcem, chamtiví podnikatelé nebo „Putinova válka“ za to nejsou zodpovědní, ale pouze centrální banky.

Vysoká inflace snižuje důvěru, vysvětlil Polleit. Centrální banky proto zvyšují úrokové sazby, aby si udržely důvěru v zakrytí podvodu. Když dojde k hyperinflaci, jak se stalo například v Argentině, Brazílii a na Ukrajině, fiat peníze jsou zničeny. Vysoká inflace, na druhé straně, může být použita po celá léta (5-15 procent ročně), což Polleit ukázal na příkladu Turecka od roku 2008. Vyšší peněžní zásoba vedla k prudkému zvýšení cen zboží. Inflace se v průběhu let pohybovala mezi 10 a 24 procenty a nyní je přes 70 procent.

Svět je v současné době na cestě k obzvláště vážné krizi. „Západní přerozdělovací demokracie,“ jak je Polleit nazývá, jsou obzvláště těžce postiženy. Budoucí hyperinflaci podobnou té ve Výmaru v roce 1922 považuje za docela možnou. V důsledku toho se míra nezaměstnanosti zvýšila z 2,8 procenta během několika měsíců na 19 procent a poté na více než 28 procent.

Dnešní trhy nejsou podle Polleita svobodné kvůli regulacím, zákonům a také vysokým daním. Lidé jsou řízeni centrálně prostřednictvím peněz centrální banky. To je druh kolektivismu. To je přesně ten Velký reset a velká transformace, kterou má Klaus Schwab na mysli. Podle Polleita se jedná o neomarxistické ideologie a nekryté peníze jsou nezbytné pro tuto agendu, aby se zakryly náklady na tuto totální společenskou restrukturalizaci. K tomu je třeba stále více omezovat volný trh, který nakonec skončí v příkazové ekonomice. Probíhá „Chinafication“, řekl.

Polleit se prozatím obává, že se situace zhorší a vzhledem k antikapitalistické náladě v politice očekává nejhorší recesi poválečného období. Úrokové sazby nejsou masivně zvyšovány, kupní síla přesto klesla o 40 procent, což znamená, že úspory se také snižují. Pro Polleita tedy začal konec systému Fiat a eurozóna bude velkým poraženým.

Politika nebude schopna tento problém vyřešit, ale pouze volný trh s penězi. Inflace je výsledkem pomýlených politik. Je nutná změna myšlení, řekl Polleit. „Kolektivní korupce“ musí být překonána, protože nekryté peníze jsou „hrůzou bez konce“ a samy sebe nezruší. Státní peněžní monopol musí být aktivně zastaven.

„Úvahy o myšlenkách, které byly dosud zanedbávány, by mohly pomoci najít řešení v budoucnu,“ řekl Polleit.  „Pokud by byl v zemi zaveden nový a dobře fungující systém, mohlo by to vést k řetězové reakci,“ domnívá se.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 11 Průměrně: 4.8]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout
Odmítnout