Není nad to, poukázat na absurditu některých šílených nařízení, včetně těch, která mnohem víc škodí než pomáhají, jak bylo potvrzeno právě například v případě nošení prachových respirátorů delší než jen nezbytně dlouhou dobu. Na tuto dá se říct až zvrácenost chtěl upozornit i jistý majitel ubytovacího lázeňského zařízení v německém Freiburgu, který vstup s rouškou do svého hostelu zakázal.
Pokud už se nakonec najde někdo, kdo bude chtít do prostor lázní vstoupit s „tlamokrytem“, tak musí přinést potvrzení od lékaře, že nemůže chodit bez zakrytých dýchacích cest.
Autor a vydavatel Paul Busse provozuje se svou rodinou ve třetí generaci lázeňskou ubytovnu na východě Freiburgu (Bádensko-Württembersko). Toto idylické místo na jihozápadě Německa má v Německu nejvíce hodin slunečního svitu ročně, což činí jižní Černý les oblíbenou prázdninovou destinací pro turisty z celého světa.
Kromě nabídek, jako je „vodoléčba“ nebo „saunování“, hostel v Breisgau vyniká z mnoha ubytovacích zařízení v Německu i další zvláštností. Nositelé roušek mohou vstoupit do této wellness oázy ve Schwarzwaldu pouze tehdy, pokud mohou provozovateli předložit lékařské potvrzení potvrzující zdravotní nezbytnost tohoto opatření.
Busse na domovské stránce hostelu poukazuje na to, že v jeho domě „nikdy nepřevažovala povinnost nosit roušku“. Nošení ústního krytu je přípustné pouze s lékařským osvědčením. „Hosté, kteří se nechtějí zdržet nošení roušky bez certifikátu, by se měli zdržet rezervace,“ žádá také Busse.
V tiskové zprávě popisuje své zkušenosti z posledních dvou let a uvádí podrobnosti o ospravedlnění zákazu nošení roušek ve svém hostelu. Téměř všichni hosté okamžitě odložili roušku a to dokonce i ti, kteří byli zpočátku stále nejistí, se vděčně vzdali tohoto „náhubku“ nejpozději do příštího rána.
Od zrušení „takzvaného požadavku na roušky v ubytovacích zařízeních“ se jasně ukázalo, že mnoho lidí se stalo obětí propagandy vyvolávající strach a státních donucovacích opatření. Mnozí si dokonce vyvinuli mysofobii (strach z infekce), aniž by si to sami uvědomili.
Poté, co byl požadavek na respirátory na začátku dubna 2022 zrušen ve velké části každodenního života, některé federální státy se pokusily prodloužit tato a další opatření o několik týdnů prostřednictvím předpisů o hotspotech. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) a mnoho dalších politiků vyzvalo občany, aby i nadále nosili respirátory a udržovali si odstup na vlastní odpovědnost.
Kromě toho byli podnikatelé požádáni, aby pokračovali v prosazování požadavku na respirátor ve svých podnikatelských prostorách a obchodech prostřednictvím tzv. „domácích práv“. Tato zoufalá výzva však zůstala do značné míry nevyslyšena, téměř žádný obchodník nebo restauratér nechtěl obtěžovat své zákazníky „povinností roušky podle domácího práva„.
Hoteliér z Freiburgu nyní jednoduše otočil a neměl by se bát ani v případě možných soudních sporů odmítnutých turistů. Stejně jako může být zakázán podle tohoto zákona vstup lidem bez roušky, platí to i naopak. Diskriminace ve smyslu obecného zákona o rovném zacházení (AGG) v tomto případě pravděpodobně neexistuje. Oddíl 1 AGG uvádí: „Cílem zákona je zabránit nebo odstranit diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu, pohlaví, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální identity.“
Mohou existovat lidé, pro které se nošení roušky stalo světonázorem nebo dokonce náboženstvím, ale takový postoj pravděpodobně nebude právně závazný. Zdá se, že hoteliér ze Schwarzwaldu se také spoléhá na tento právní text, protože výslovně povoluje nošení roušek v případě předložení lékařského potvrzení, které vylučuje možnou diskriminaci osob s odpovídajícím zdravotním postižením.
V Německu nejde o první případ opačného přístupu, než jaký razí vláda.
Již na začátku roku 2021 způsobil Uwe Mentrup, pokrývač z Lengerichu (NRW), s podobnou akcí spoustu povyku na sociálních sítích. Podnikatel zveřejnil na Facebooku následující oznámení:
„Pokud bude zaměstnanec naší společnosti očkován, okamžitě dostane výpověď! Každý, kdo si nechá injekčně aplikovat nespolehlivé vakcíny, odsouzené mnoha odborníky na světě, ohrožuje stabilitu našich procesů ve společnosti! Jsme zodpovědní za všechny zaměstnance! To zahrnuje spolehlivý prodej, přesné výplaty mezd a tak dále! Odmítáme experimenty s výkonem naší společnosti ve prospěch farmaceutického průmyslu! Naši zaměstnanci o tom budou informováni! Jsme tým! Pokud tomu nerozumíte, musíte hledat práci jinde!“
Svým „oznámením“ chtěl podnikatel dát lekci všem, kteří nemají problémy diskriminovat neočkované ve společenském nebo profesním životě. Poté, co se pokrytci odhalili svými někdy velmi nenávistnými komentáři, Mentrup dal jasně najevo v jiném příspěvku, že má nejlepší zaměstnance, jaké si zaměstnavatel dokáže představit, a že akce byla předem koordinována s jeho zaměstnanci.
Toto vysvětlení se zdá být věrohodné, protože zejména v dobách, jako jsou ty, které převládaly v lednu 2021, by žádný zaměstnavatel pravděpodobně neoslovil své zaměstnance prostřednictvím svého veřejného účtu na Facebooku s takovou zprávou, kdyby to bylo myšleno vážně. Ve svém vysvětlení si Mentrup také stěžoval, že je nepřijatelné, když ministři jednoduše rozhodují o profesích, které budou muset být očkovány nebo ztratí práci. Četní kritici řemeslníka z NRW si ani nevšimli rozporuplné povahy jejich argumentace, a proto Mentrup napsal: „Žádný z nenávistníků zde dosud nebyl kritický k plánovanému povinnému očkování ošetřovatelského personálu, což považuji za opravdu velmi sporné!“
Posledních 16 měsíců působivě ukázalo, že měl Mentrup pravdu se svou debatou zahájenou v lednu 2021, tedy jen několik týdnů po zahájení očkovací kampaně. Vyloučení z veřejného života, ukončení pracovního poměru, snížení sociálních dávek nebo vyhoštění z nájemního bydlení – žádná hrozba se nezdála být dostatečně tvrdá a děsivá, většina německých občanů ji však vnímala jako legitimní, pokud byla namířena proti neočkovaným.
Jsou to lidé jako Paul Busse z Freiburgu nebo Uwe Mentrup z Lengerichu, kteří nastavují zrcadlo společnosti, která je skutečně nemocná…
