Miliardové podvody se spotřebiteli: 200 miliard eur zisku pro dodavatele energie v EU

Miliardové podvody se spotřebiteli: 200 miliard eur zisku pro dodavatele energie v EU

Takzvaná „energetická krize“ je zřejmě jen plánovaná součást Velkého resetu, jehož stěžejním zadáním je vznik chudé masy, která nic nevlastní a vše sdílí. Záminkou pro neúměrné zvyšování cen energií po celé Evropě je nyní válka, ale zdražování se týká také elektřiny či ropy.

Lidem po celé EU tak již nyní razantně klesá životní úroveň a hlavním důvodem jsou právě ceny energetických produktů. Na jejich cenách totiž závisí i ceny jakéhokoli spotřebního zboží i služeb.

Ovšem přemýšlel někdo nad tím, jak jsou na tom aktuálně energetické firmy? Očekáváte, že v těžké době budou – podobně jako evropské obyvatelstvo – ekonomicky stěží přežívat? Pokud si to skutečně myslíte, pak věřte, že se velmi mýlíte. Tedy alespoň co se energetických firem v EU týká…

Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že dodavatelé energie v EU budou v roce 2022 sklízet zisky ve výši nejméně 200 miliard eur – zatímco spotřebitelé dostali pětinásobný nárůst cen a jsou hnáni do pasti chudoby.

Jedná se o spekulativní zisky, které se očekávají v oblasti dodávek energie. 200 miliard eur – zhruba ekvivalent portugalského hrubého národního produktu. Zatímco velká část obyvatelstva je hnána do chudoby a tím do závislosti na státních dotacích, dodavatelé energií dosahují nepředstavitelných zisků. To vše by zákonodárci na národní nebo evropské úrovni měli snadno zaznamenat, ale – na rozdíl od stále drastičtějších zákonů o cenzuře – neexistují v tomto směru žádné politické iniciativy.

Je například jasné, když se podíváte na ceny ropy za posledních 20 let, že to není kvůli ceně surové ropy. Cena za barel v roce 2012 byla v průměru vyšší než v současnosti – přesto platíme na čerpací stanici o dobrých 40 procent vyšší ceny. Jen o několik let dříve, v roce 2008, byly při obchodování se surovou ropou kótovány absolutní ceny na vrcholu – přesto pro spotřebitele nikdy neexistovaly srovnatelné ceny. Můžete to překroutit a otočit, jak chcete, ale v podstatě je to válečné šmelinářství velkých korporací, které nezastaví nic a nikdo.

na grafu je jasně vidět vývoj cen ropy, kdy v roce 2008 byla cena za barel vyšší než v roce 2022, ovšem na benzinkách jsou ceny vyšší nyní než v roce 2008
V nejlepším případě se proti tomu staví alespoň některé země EU, jako je Slovinsko a Maďarsko, což jsou země, které ceny zastropovaly, aby zmírnily nepřijatelné těžkosti pro obyvatelstvo. Ovšem Fialova vláda, jejímž cílem je zlikvidovat střední třídu a z nižší třídy a důchodců udělat bezdomovce, jen velmi mírně snížila daň, což se zřejmě na finálních cenách nijak neprojeví. Faktem je, že nechtějí chránit nebo ulevit obyvatelstvu. Kdokoliv volí takové silně asociální strany, je součástí problému a je i příčinou pádu mnoha lidí do dluhových pastí.

S výmluvou, že na Ukrajině je válka, dodavatelé energií v současné době prosazují až absurdní ceny. Na druhé straně zde nejsou ani viditelné občanské iniciativy, ani zvlášť hlasité politické protesty.

Finanční experti nazývají události „neočekávanými zisky“ – neočekávanými, náhodnými zisky. Umožňuje je právní rámec, který v žádném případě neodpovídá „volnému trhu“. Protože na skutečně volném trhu by vždy existovali poskytovatelé, kteří se snaží zvýšit svůj podíl na trhu tím, že nabízejí dobrý výkon za nižší ceny. Se současnou ziskovou marží  v této oblasti existuje mimořádný manévrovací prostor – a na volném trhu by se měla otevřít bitva o zákazníky. 

Problém lze nalézt na dvou stranách. Na jedné straně by státy mohly zabránit zbídačování obyvatelstva prostřednictvím velkých intervencí v energetickém sektoru a zajistit, aby základní dodávky energie jako ústřední státní úkol byly vždy cenově dostupné a účinné. Na druhé straně by úplná liberalizace trhu bez jakéhokoli zásahu mohla mít stejně zajímavé účinky. Pravděpodobně neexistuje žádné univerzální řešení – pouze uvědomění si, že současný systém není žádoucí.

Kromě toho existuje německé „energetické přechodové šílenství“, kde se místo čisté energie z vysoce rozvinutých, bezpečných reaktorů používají ideologicky zelená řešení, jako je větrná a solární energie. S německou megalomanií to vedlo k tomu, že velké plochy půdy byly pokryty větrnými turbínami a solárními panely, životní prostředí bylo do značné míry zničeno a větrné turbíny připravily o život tisíce ptáků.
Kromě toho tyto formy energie fungují pouze tehdy, když svítí slunce nebo fouká vítr. Pokud tomu tak není, musí zasáhnout tradiční elektrárny – obvykle plynové elektrárny. Bez ruského plynu to již není možné. Tímto způsobem Německo zatahuje celou Evropu do stavu nejistých dodávek energie – pokud německé elektrárny nestačí, sousední země musí zasáhnout a dodávat energii. To vše způsobuje kolísání cen, které zase umožňuje spekulace na akciovém trhu a vede k utopickým cenám v krátkodobém horizontu. Účet však neplatí politici, kteří, jak víme, nikdy nenesou důsledky za nic, ale spotřebitel.

Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW) vypočítal, že němečtí občané by mohli zaplatit o 1,7 miliardy eur méně v cenách elektřiny nebýt absurdních neočekávaných zisků. Nebude možná daleko od pravdy předpokládat, že tento systém živí lobbisty a úplatky by svojí výší mohly být srovnatelné s farmaceutickým průmyslem. Nakonec žádný dodavatel elektřiny nebude mít zájem snížit své miliardové zisky. Nejeden politik staví novou vilu a je šťastný.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vypočítala, že dodavatelé energie v celé EU mají neočekávané zisky ve výši 200 miliard eur. Peníze, které jsou ukradeny tvrdě pracujícímu občanovi, si nakonec dopřává politický aparát, jehož úkolem je zastavit takový vývoj a čelit mu. To ovšem politici nedělají a dělat ani nechtějí. Politici totiž zřejmě nemají zájem naštvat své kumpány z nadnárodních korporací.

Celkově energetický sektor také přispívá k „Velkému resetu“, který – jak otevřeně vyjádřil Klaus Schwab (WEF) – má za svůj konečný cíl svět, v němž nikdo nic nevlastní. Veškerý majetek by měl být v rukou států a korporací. Pokud odmítáte tento Schwabův rádoby komunismus, je čas přemýšlet o tom, zda  vás cirkus Covid nakonec neměl odvádět od mnohem větších zločinů.

K uvedenému nakonec dodávám, že pokud bychom nenakupovali u nás vyrobenou elektřinu mnohem dráž na energetické burze, pokud bychom Němce nechali nouzový odběr naší elektřiny řádně zaplatit, pokud by nebyl v EU zaveden idiotský systém emisních povolenek a pokud bychom nemuseli platit v ceně elektřiny i výpalné solárním baronům, pak bychom měli jednu z nejnižších cen elektřiny v Evropě. Ve skutečnosti ji však máme bezkonkurenčně nejvyšší.

A pokud bychom se nesmyslně neodřízli od plynu, většina lidí, kteří v důsledku toho zchudnou nebo ztratí práci, by si žila své běžné životy beze strachu z toho, zda uživí sebe či rodinu. Jenže cílem není Evropan v pohodě. Cílem globalistů je Evropan na dně. A přesně to je i pravý důvod takzvané „energetické krize, “ která byla ve skutečnosti vyvolaná zcela záměrně….

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 29 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout