Brusel považuje ukrajinskou krizi za příležitost k vytvoření superstátu

Brusel považuje ukrajinskou krizi za příležitost k vytvoření superstátu

Je třeba si uvědomit, že vždy, když je lid odváděn k jakémukoli tématu, za jeho zády se řeší něco zcela jiného. Nejinak je tomu nyní, kdy dokonce události na Ukrajině přispívají k vytváření evropského superstátu, přesně podle vlhkých snů globalistů. Poslední zbytky suverenity evropských zemí budou definitivně odevzdány a dosavadní možnost práva veta bude zřejmě již brzy zrušena.

Uplynulé týdny ukázaly jak to vypadá, když se nechají lidé rozptýlit probíhající válkou na Ukrajině, aniž by si povšimli, že se chystá uchvácení moci v sídle Evropské unie v Bruselu a Štrasburku. Výzvy k vytvoření armády EU a upuštění od práva členských států vetovat sankční mechanismus jeho nahrazením většinovým hlasovacím systémem jsou zabaleny do mantry solidarity s Ukrajinou a účinnější evropské reakce v dobách podobných krizí, ale zastánci zachování národních pravomocí by se měli mít na pozoru před takovými argumenty.

Probíhající konference o budoucnosti Evropy (CoFoE), což je dlouhodobý konzultační proces iniciovaný EU s cílem formulovat, jak budou politické bloky kontinentu rozhodovat o budoucnosti Evropy, přišla se schématem radikálního snížení suverenity. Předložená myšlenka by využila občany k tomu, aby byla jednotlivým státům odebrána práva blokovat sankce, a místo toho by se přešlo k systému většinového hlasování.

Co stojí za tlakem na toto rozhodnutí? Nepochybně to souvisí s prvotním odporem Německa a Maďarska vůči zavedení sankcí proti ruským dodávkám energie, jako je plyn a ropa, což je podle některých politiků a politických aktivistů nemorální. Pokud se však sankční procedury změní na většinový hlasovací systém, některé evropské členské státy by se mohly ocitnout na milost a nemilost zvůle vládnoucích levicových evropských vlád, které v současné době dominují EU.

Samotná metoda, kterou EU prosazuje pro „většinový“ konsensus o další integraci, která se rovná federalizaci unie, je hluboce chybná. Například nedávné tvrzení, že většina občanů EU by chtěla členským státům odebrat práva blokovat sankce, je založeno na názoru některých mladých delegátů pečlivě prověřených výběrovým řízením, které zajistí, že většina z nich bude nadšeně pro EU. A pokud měl někdo pochybnosti o tom, čí vliv má většinový volební systém v EU podkopat, stačí se podívat na prohlášení české europoslankyně za Zelené Markéty Gregorové, která nedávno prohlásila: „Nemůžeme nechat Viktora Orbána rozhodovat o zahraniční politice EU.“

Slovenský premiér Eduard Heger však návrh většinového hlasování odmítl s tím, že dobrovolné dohody mají lepší hodnotu než vnucování většinové vůle menším členským státům.

Federalizační úsilí se nezaměřuje pouze na sankční proces, ale také chce urychlit vytvoření evropské armády, která by nejen čerpala vojáky z členských států EU, jak naznačuje její název, ale spadala by pod centrální velení Evropské rady. Toto centrální vedení by mělo převahu nad rozhodnutími parlamentů členských států v jedné z nejzákladnějších kompetencí, které národní státy v současné době mají, a to je právo vyhlásit válku.

Politikem, který nejaktivněji prosazuje téma armády EU, je komisař Josep Borrell, šéf zahraniční politiky EU, který byl v této věci velmi hlasitý od debaklu NATO v Afghánistánu a zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Byl spolutvůrcem nedávno přijatého Evropského strategického kompasu a řekl: „Budu neúnavně tlačit všechny k výsledkům. Pokud dojde k zablokování nebo váhání s realizací toho, s čím nyní všichni souhlasili, nebudu se stydět na ně poukázat.“

Podle názoru některých kritiků by společná evropská obranná politika byla rozhodujícím krokem směrem k evropskému federálnímu superstátu, který by měl moc potlačit právo suverénních států mít poslední slovo v záležitostech týkajících se jejich vlastní bezpečnosti.

Mimo jiné na to poukázal profesor Bart Szewczyk z Německého Marshallova fondu, který uvedl, že nově objevený evropský konsensus ohledně obrany bude postrádat jasný smysl pro směr a strategii, dokud vlády od Paříže po Berlín zůstanou uvězněny ve svých naivních mýtech o Evropské unii jako vojenské mocnosti.

Dodal, že „v Bruselu byrokracie EU využívá evropského ‚geopolitického probuzení‘ k ospravedlnění další centralizace bezpečnostní politiky s cílem vytvořit případnou armádu EU kontrolovanou Evropskou radou prostřednictvím hlasování kvalifikovanou většinou.“ Jak zdůrazňuje Szewczyk, „konečné rozhodnutí obětovat životy vojáků ve válce může učinit pouze vláda odpovědná svému lidu. Myslet si, že toto obtížné rozhodnutí by mohlo být vydáno Bruselem, je pošetilé.“

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 8 Průměrně: 4.9]

3 thoughts on “Brusel považuje ukrajinskou krizi za příležitost k vytvoření superstátu

  1. Len pripomeniem ,že zločinci ako Orbán, Kaczynski , Janša, Salvini nechcú o vystúpení z EÚ ani počuť a určite – tak ako vždy – odsúhlasia Bruselu a Berlínu aj prípadné návrhy oklieštiť suverenitu bruselských kolónií. Mimochodom, európsky superštát pod názvom Veľkonemecká ríša bez akýchkoľvek právomocí jeho provincií plánoval vytvoriť už Hitler.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout