V multikulturně obohacovaných zemích nejde o nic neobvyklého. Někdy stačí jen krátká nepřítomnost majitele v daném objektu a ten je záhy obsazen bez rychlé šance na řešení. Podobné případy známe zejména z jihoevropských zemí, především pak z Itálie, kde se vyskytly i případy, kdy byl objekt obsazen během nepříliš dlouhého pobytu majitele v nemocnici nebo na dovolené.
Pak jsou samozřejmě i objekty, které jsou opuštěné delší dobu, často se jedná o budovy komerčního charakteru, které právě majitel nevyužívá k danému účelu, ale ani nepronajímá. Také v těchto případech je třeba počítat s tím, že budou dřív či později obsazeny. A časem čekají podobné problémy celou Evropu, ony ani ty obohacované země nejsou nafukovací a příval dalších obohacovačů je prakticky neustálý…
Skupina přibližně 50 afrických ilegálů obsadila nepoužívaný hotel v Saint Josse v Bruselu, potvrdil mluvčí místní policie.
Policisté byli v neděli vysláni do budovy na adrese 312 Rue Royale, kde byly ukryty desítky ilegálů bez dokladů, především afrického původu.
Podle místních pravidel squattingu byl majitel budovy informován o tom, že jeho budova je „okupována“ a může se tedy rozhodnout, zda podnikne právní kroky proti skupině okupantů, kteří se označují jako „dobrovolníci bez dokladů v Bruselu“.
Místnímu tisku Afričané řekli, že doufají, že s majitelem uzavřou dočasnou okupační dohodu, aby už nemuseli být bez domova.
Podle skupiny je hotel prázdný již více než rok a nebyla podána žádná žádost o povolení k jeho rekonstrukci. Obyvatelé budovy také uvedli, že kontaktovali místní vládu.
„Byli jsme v Bruselu roky bez dokumentů,“ řekl novinářům mluvčí skupiny. „Policie nás utlačuje, ať už žijeme na ulici nebo v přeplněných přístřešcích nebo v drahých, ale nekvalitních bytech.“
Dodal, že belgické orgány jim nechtějí poskytnout právní status prostřednictvím pracovního povolení. Navzdory tomu, že vláda poskytuje dodatečné zdroje na ubytování žadatelů o azyl, v Bruselu už měsíce není místo, o čemž svědčí pravidelné fronty zájemců před přijímacími středisky…
A jaka je praxe pri pridelovani bytu domorodcum?