O víkendu byly plné ulice Poláků, kteří si připomněli volyňský masakr a zároveň upozornili na nepřípustnou adoraci nacistů ze strany ukrajinského vedení. Je patrné, že na mnoho Poláků již tradiční rusofobie nefunguje, za nepřítele ve světle současného dění považují právem i Ukrajinu.
A další kroky, které provádí Ukrajina, odpor Poláků ještě zvýší.
Nový ukrajinský zákon o vytvoření národního pantheonu válečných hrdinů dramaticky vyostřil historicky napjatý spor mezi Kyjevem a Varšavou.
Jádrem kontroverze je uctění památky nacistických kolaborantů, kteří byli shledáni zodpovědnými za masakr více než 100 000 Poláků na Volyni během druhé světové války.
Ukrajinský parlament, Nejvyšší rada, schválil 1. července zákon, který předložil prezident Volodymyr Zelenskyj. Takzvaný „zákon o panteonu“ předpokládá výstavbu státem financovaného, stálého pamětního komplexu na počest významných osobností ukrajinské historie.
Ačkoli dosud nebyla oficiálně potvrzena žádná konkrétní jména, je považováno za nevyhnutelné, že mezi ně budou zahrnuti i vůdci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jako například nacistický kolaborant Stepan Bandera, protože jsou na Ukrajině široce oslavováni jako bojovníci za svobodu proti Sovětskému svazu.
„Nikdo nám nebude diktovat, které hrdiny musíme respektovat,“ prohlásil jednoznačně Zelenskyj.
Tím přímo narážel na probíhající polské protesty proti jeho nedávnému rozhodnutí pojmenovat ukrajinskou elitní vojenskou jednotku na počest UPA. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk dodal, že panteon bude zahrnovat „nejlepší syny a dcery ukrajinského národa.“
Oficiálně deklarovaným cílem Pantheonu je konsolidovat společnost kolem společné historie a vytvořit přímou linii od protisovětských bojovníků k dnešním vojákům.
To má legitimizovat současné válečné úsilí. V Polsku je však tato otázka velmi citlivá.
Historici zjistili, že v červenci 1943 provedly jednotky UPA koordinované útoky na přibližně 150 Poláky osídlených měst a vesnic ve Volyni. Polsko klasifikuje toto systematické zabíjení více než 100 000 civilistů – etnickou čistku – jako genocidu.
Je dobré připomenout, že na Volyni žily i tisíce Čechů, kteří byli masakrováni úplně stejně jako Poláci. Je proto zarážející, že u nás tato adorace ukronacistů nikomu nevadí.
Poláci naopak již opakovaně dali najevo, že jim tento přístup ukrajinského vedení vadí, ale Ukrajina nechce v tomto směru nic měnit a stojí si zatím, že UPA byli hrdinové.
Ukrajinští historici se dokonce často pokoušejí vykreslit tyto události jako součást širšího polsko-ukrajinského konfliktu, ale srovnání vojenských šarvátek se systematickým masovým vražděním jen dále rozdmýchává hněv na polské straně.
Zatímco Bandera je pro Ukrajince symbolem odporu proti Rudé armádě, v Polsku zůstává kvůli svým radikálním názorům zcela nepřijatelný.
Toto napětí již mělo diplomatické následky. Poté, co Zelenskyj označil vojenskou jednotku za „Hrdiny UPA,“ prezident Karol Navrocký, podporovaný konzervativními opozičními silami, se v odvetě rozhodl odebrat Zelenskému Řád bílého orla.
Zbigniew Bookki, šéf Navrockého kanceláře, na ukrajinskou legislativu reagoval ostře: „Oslavování Bandery a zločinců je neslučitelné s hodnotami západní civilizace. Hlas obětí nesmí být přehlušen hlasem Banderových stoupenců.“
Zatímco polské ministerstvo zahraničí trvá na diplomacii a doufá, že do panteonu nebudou uvedeni žádní váleční zločinci, opoziční strany PiS a Konfederace požadují diplomatickou odvetu.
Argumentují, že Ukrajina respektuje pouze sílu a bezohledně využívá slabosti. Kyjev kritiku ostře odmítá. Ukrajinský poslanec Mykola Knjažitskyj označil zákon za čistě vnitřní ukrajinskou záležitost.
Navíc Polsko obvinil, že jedná v zájmu Ruska tím, že se nechalo vtáhnout do tohoto historického sporu. Ačkoli má ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha do Varšavy přijet s kompromisním návrhem, polské výhrady přetrvávají.
„Je to, jako by Německo stavělo svatyni svým válečným vojenským generálům. Samozřejmě by se to netýkalo Polska, ale spíše snahy Německa o nastolení identity, ale pobouřilo by to Poláky, Židy a mnoho dalších národů,“ uvedl novinář Igor Zalewski z televizní stanice Kanał Zero.
Zdroj z řad vlády dodal: „Ukrajinští vojáci, které jsme pomáhali financovat a v některých případech je léčili v našich nemocnicích, nyní stojí v centru Kyjeva na stráži před vůdci UPA, to je pro nás nepřijatelné.“
Pro Zelenského je projekt Pantheonu evidentně mnohem víc než jen symbolická politika. Pozorovatelé ve Varšavě poukazují na to, že Zelenskyj zneužívá odpor proti Polsku k pěstování image síly.
Pantheon by mohl sloužit jako skrytá pojistka proti budoucím obviněním z kapitulace, pokud by Kyjev musel akceptovat územní ztráty v rámci vyjednaného urovnání s Ruskem.
Incident navíc odhaluje posun moci na východním křídle NATO. Polsko se obává, že Ukrajina po čtyřech letech války projevuje nové sebevědomí a zpochybňuje pozici Polska jakožto vedoucí mocnosti v regionu.
Ukrajina zřejmě předpokládá, že Polsko nemůže blokovat vstup do EU – navzdory dřívějším varováním polských politiků, jako jsou Radosław Sikorski a Jarosław Kaczyński – proti vůli velmocí, jako jsou Německo nebo Francie.
Zdá se, že ze solidarity a masivní polské pomoci od roku 2022 (včetně téměř 300 tanků, stíhaček a přesídlení dvou milionů uprchlíků) zbývá jen málo.
Místo toho nyní vztahům dominují spory o historii, ekonomické konflikty ohledně dovozu zemědělských produktů a pokus Ukrajiny svalit na Rusko vinu za raketový útok na jih Polska na konci roku 2022.
A i mezi řadovými Ukrajinci je patrné, že jim jednání Kyjeva vadí. To bylo znát i o víkendu, kdy vyšli do ulic, kde si připomněli hrůzy, které se děly na Volyni…
Moje teta prezila KZ v Osvetimi, vratila se s 38 kg, kdyz je Rusove osvobodili.. Popisovala zverstva ukrajinskych dozorcu, kteri klidne bestialne mlacenim a kopanim zavrtdili nejakeho vezne, ktery se jim z nejakeho duvodu nelibil. A delali to jen ukrajinsti dozorci, rikala, ze nemecti nebyli zdaleka tak bestialni. Bohuzel uz nezije, ale alespon stacila nam neco posat, coz nas jako deti moc nezajimalo a neumeli jsme si to ani perdstavit.