Už před časem jste si zde mohli přečíst o tom, že některé nemocnice v Německu zcela vážně přemýšlí o tom, že si nechají přivézt odborný personál z Afriky nebo zemí Blízkého východu coby náhradu za vyhozené neočkované zdravotníky.
Ovšem v Německu nejde o žádnou novinku, ve Stuttgartu již před časem využili hosty Merkelové k tomu, aby je zapojili do kurzů, po jejichž absolvování z nich měli být ošetřovatelé, tedy měli zastoupit chybějící zdravotní sestry. Kurz, který měl trvat o rok déle, než tomu je běžně, nakonec skončil naprostým debaklem.
Nemocnice Roberta Bosche ve Stuttgartu nabízí speciální ošetřovatelské školení pro uprchlíky. Ale projekt selhává: téměř všichni neuspěli u závěrečné zkoušky.
V Německu je nedostatek ošetřovatelského personálu – podle analýzy Kompetenčního centra pro zajištění kvalifikovaných pracovníků je neobsazených nejméně 35 000 pracovních míst. Bádensko-Württembersko není ušetřeno tohoto celostátního problému. Nedostatek byl znám již předtím, než covid způsobil nepřiměřený tlak na zdravotní systém. V současné době jsou tak odpovědné osoby nuceny k přijímání zoufalých opatření. Dokonce i profesionálové v důchodu byli požádáni, aby na jihozápadě Německa pomohli .
Nemocnice Roberta Bosche přišla již v roce 2017 s iniciativou k řešení nedostatku ošetřovatelů. Klinika ve Stuttgartu zahájila modelový projekt: speciální vzdělávací kurz pro zdravotní sestry. Třída se měla skládat jak z Němců, tak z migrantů. V létě 2021 proběhly závěrečné zkoušky první třídy. Ale zvládly je pouze čtyři z celkem 19 žen a mužů. Důvod se zdá být triviální, ale odhaluje strašnou chybu v plánování.
V zásadě se může vždy stát, že stážisté neuspějí u závěrečné zkoušky. Míra selhání téměř 80 procent však naznačuje selhání jinde. Jak píše FAZ, byli tam i účastníci, kteří z tréninku vypadli před závěrečnou zkouškou. Původní myšlenka vypadá skvěle: žadatelé o azyl ze Sýrie, Íránu, Iráku a Afghánistánu, mimo jiné, mají mít takto zajištěnu profesionální budoucnost. Kromě praxe a teorie ošetřovatelství absolvovali účastníci také školení v oblasti interkulturních kompetencí. To je také jeden z důvodů, proč školení trvalo o rok déle než obvykle a vyžadovalo více zaměstnanců.
Školení bylo umožněno Nadací Roberta Bosche, která nemocnici sponzoruje. Přispěla dalšími 1,3 miliony eur na náklady na pravidelné školení, které hradí nemocnice z peněz daňových poplatníků a pojištěnců. Neúspěch modelového projektu ve Stuttgartu tedy nebyl způsoben finančními překážkami nebo zásadně špatným konceptem. Spíše nesprávné posouzení požadovaných jazykových znalostí bylo zodpovědné za vysokou míru neúspěšnosti při závěrečné zkoušce.
Je to proto, že cizinci, kteří byli vybráni pro výcvik jako zdravotní sestry v nemocnici Roberta Bosche, museli pouze složit jazykový test A2. Nejvyšší úroveň této klasifikace je C2 a existuje celkem šest úrovní. A2 znamená pouze základní znalost německého jazyka. Účastníci modelového projektu tak začínali na jazykové úrovni, která byla již bez předchozích znalostí v oblasti péče poměrně nedostatečná.
Nemocnice Roberta Bosche si toho samozřejmě nebyla zcela vědoma, protože v rámci školení byly nabízeny další kurzy němčiny s cílem pozvednout jazykovou úroveň na vyšší úroveň. Problém: Účast byla dobrovolná a kurz nezahrnoval povinné průběžné zkoušky. „V té době, poté, co do Německa přišlo tolik cizinců, jsme chtěli vyslat politický signál,“ řekl novinám FAZ profesor Mark Dominik Alscher, výkonný ředitel nemocnice Roberta Bosche. „Bylo to dobře míněné, ale nedopadlo to dobře.“
Mezitím nemocnice Roberta Bosche vyhodnotila kurz a dospěla k závěru, že princip osobní odpovědnosti byl nastaven příliš vysoko. Za cenu 1,3 milionu eur je to pro Nadaci Roberta Bosche poměrně drahé zjištění. Je většinovým vlastníkem skupiny Bosch Group a financuje se prostřednictvím svých dividend. Vzhledem k tomu, že dodavatel automobilového průmyslu se v poslední době potýká s přechodem na elektromobilitu, objem financování nadace se také snížil. Dokonce i pro bohatou nadaci není 1,3 milionu eur malá částka.
Nicméně nemocnice Roberta Bosche se nevzdává a zahájila již druhý projekt, jímž chce dokázat, že se poučila ze svých chyb. Ten by měl mít závěrečnou zkoušku v létě 2022. Důvěra v projekt se přesto již nezdá být příliš velká, i když počet nových žadatelů o azyl v Bádensku-Württembersku se nedávno zdvojnásobil.
20% úspěšnost, to se tedy skutečně „vyplatí“. Předpokládám, že k oněm 20% úspěšných žadatelů patří těch několik Němců, kteří se spolu s cizinci kurzu také účastnili…
