Tato praxe je samozřejmě běžná na územích, které jsou ovládány africkými islámskými bojůvkami. Jedná se zejména o islamizovanou černou Afriku, tedy o země jako Mali, severní polovinu Nigérie, Somálsko, Niger či Burkinu Faso. Nejen tyto země či jejich islamizované části, ovládané islámskými bojůvkami, ale také většinově nemuslimské země, které hraničí s africkými chalífáty, zažívají dnes a denně středověké tresty podle práva šaría.
Proč zde píšu právě o Africe? Jsou to totiž většinou právě tyto země, odkud proudí do Evropy invazisté. Jde ovšem zpravidla o ty, kteří si mohou cestu finančně dovolit, tedy o členy islámských bojůvek, kteří při svých invazních výpravách na křesťanská území získávají docela slušný majetek. Ten mají ovšem i od samotných muslimů. Například Al Šabáb vybere v Somálsku za rok na „výpalném“ víc, než kolik vybere somálský stát na daních.
20. května zveřejnil Islámský stát fotografie ve svém týdenním zpravodaji al-Naba, které mají ukázat, jak jeho muži uplatnili hududské tresty podle práva šaría na tři údajné zloděje v severním Mali.
Podle Islámského státu místní muži, hovorově známí jako Islámský stát ve Velké Sahaře (ISGS), shromáždili tři obviněné zloděje na místním trhu Tin-Hama v severní části Mali. Fotografie ukazují scénu na trhu těsně před amputacemi.
Muži byli údajně zatčeni ISGS během pokusu o loupež na místní silnici koncem dubna. Podle OSN, která akci odsoudila, se skutečná amputace odehrála už 2. května.
Úvodník Islámského státu jde ještě dál a dodává, že muže soudili u místních islámských soudů a shledali je vinnými z hirabah (kategorie zločinů podle práva šaría, která zahrnuje loupež na silnici) a následně každému z mužů amputovali končetiny.
Fotografie zveřejněné Islámským státem nabízejí vzácný pohled na džihádistickou správu v Sahelu. Kromě toho podrobně popisují pohodlí džihádistické skupiny a schopnost otevřeně působit v této části severního Mali.
Je zřejmé, že vliv Islámského státu zůstává v této oblasti silný; i když to skupina al-Káidy pro podporu islámu a muslimů (JNIM) zpochybnila. Al-Káida a její spojenci dříve po většinu roku 2012 ovládali významné pásy severního Mali, než byli v roce 2013 vystrnaděni francouzskou intervencí. V posledních letech však džihádisté věrní al-Káidě i Islámskému státu převzali přímou i nepřímou kontrolu v mnoha venkovských oblastech Sahelu.
Například ISGS i JNIM byly schopny vybírat daně, nařizovat platby, organizovat místní soudy šaría, nabízet ochranu před krádeží skotu a regulovat používání pastvin v různých komunitách v Mali, Burkině Faso a Nigeru.
Tyto události jsou však zřídkakdy zveřejněny. Fotografie Islámského státu tak demonstrují a slouží jako připomínka toho, že zatímco džihádisté fyzicky nedrží území ve stejném měřítku jako v roce 2012, stále jsou schopni uzákonit své přísné formy vládnutí napříč významným pásem Sahelu.
K tomu už jen dodávám, že z uvedených zemí proudí stále více invazních vojáků do Evropy. Jisté je, že si s sebou nesou i svoje středověké zvyklosti…
O pár rokov realita aj vo „vyspelej“ Európe – Anglicko, Holandsko, Švédsko, Nemecko, podľa všetkého aj Taliansko atď. – a samozrejme na Balkáne.
Právě, když se tyto zprávy nezveřejňují, tak jsou Evropané v klidu a tak je výběr voličských kritérií jiný, než obrana proti is lamu.