Jsou to právě ti, kdo přicházejí nejčastěji do křížku s muslimskými gangy. Právě oni si nejlépe uvědomují situaci, do níž dospěla islamizovaná Francie.
Ve vzácném kroku se všechny policejní odbory ve Francii – celkem 14 organizací – dohodly na společné demonstraci ve středu 19. května před Francouzským národním shromážděním na protest proti násilí a vraždám, jehož jsou policisté stále více oběťmi. Svůj hněv také nasměrovali proti nadměrné shovívavosti soudců a nečinnosti politických vůdců.
Mnoho občanů se připojilo k demonstraci, aby je podpořilo, což vedlo k protestům až desetitisíců lidí. Mezi demonstranty byla zastoupena i většina politických stran a policii přišlo vyjádřit podporu i několik osobností, například herec Gérard Lanvin nebo novinář a spisovatel Éric Zemmour. Ministr vnitra Gérald Darmanin se na protestu pokusil připojit k policii, aby vyjádřil svou podporu, ale byl vypískán.
Poslední kapkou byla nedávná vražda policisty zastřeleného z bezprostřední blízkosti drogovým dealerem během kontroly v jižním městě Avignon a vražda administrativní zaměstnankyně na policejní stanici Rambouillet nedaleko Paříže tuniským džihádistou. Nedávná soudní rozhodnutí také šokovala policisty a veřejnost, například slabé tresty vynesené v případu 13 mladých mužů, kteří v roce 2016 napadli a upálili zaživa policisty v jejich autě ve Viry-Châtillonu, také na předměstí Paříže.
Soudnímu systému ve Francii dominuje ultralevicová unie Syndicat de la Magistrature, jejíž členové podporují kulturu shovívavosti do extrémů a domnívají se, že vězení obecně není řešením. Dalším problémem je celkový nedostatek vězeňského prostoru, protože výstavba nových věznic byla pozastavena za předsednictví Macronova předchůdce a mentora Françoise Hollanda z ideologických důvodů, což znamená, že tresty jsou vykonány jen částečně nebo vůbec.
Někteří policisté plně sdílejí názory řady vojenských důstojníků, kteří v sérii otevřených dopisů nedávno varovali politickou třídu před rizikem občanské války ve Francii.
V prvním dopise zveřejněném 14.5. přirovnali situaci ve Francii k tomu, co tito důstojníci viděli v Afghánistánu, Mali, Středoafrické republice a jinde. Důstojníci, kteří stojí za dopisem vysvětlují, že měli kolegy, kteří nabídli svůj život, aby zničili ten islám, kterému politici činí ústupky. A dále říkají: „Vidíme násilí v našich městech a vesnicích. Vidíme, jak se nenávist k Francii a její historii stává normou… Tyto symptomy jsme viděli v mnoha zemích v krizi. Míříme ke kolapsu. Ten předznamenává chaos a násilí a na rozdíl od toho, co tu a tam tvrdíte, tento chaos a násilí nepocházely od armády, ale z občanského povstání.“
Kapitán Jean-Pierre Fabre-Bernadac, důstojník četnictva ve výslužbě, který byl iniciátorem prvního dopisu říká:
„Tohle je budíček. Je zřejmé, že tam ještě nejsme, ale dostáváme se k tomu. Naši kolegové v aktivních silách se snaží být vizionářští, jak jsme se snažili být v tomto otevřeném dopise, který jsme zveřejnili a který jsem napsal, aby vláda zohlednila tuto realitu. Budou konečně brát tyto skutečnosti v úvahu? Francie musí být dnes zachráněna. Musíme zachránit Francouze, kteří už to neunesou, kteří dosahují bodu nasycení. Teď se musíme společně rozhodnout, že budeme čelit nepříteli a bojovat s ním. Tento nepřítel má dvě formy: ideologickou formu s „dekonstrukcí“ a „rasismem“ a agresivní formu jak s islamismem, tak s těmito gangy předměstské špíny, které mezi sebou velmi často mají vazby. „
Zdá se, že mnozí policisté s tímto postřehem armády souhlasí. 13. května zaslalo prezidentu Emmanuelu Macronovi otevřený dopis dvaadevadesát policistů ve výslužbě. Zatímco dopis od aktivních důstojníků byl také podepsán asi 300 000 Francouzi, dopis napsaný policisty ve výslužbě dosáhl do dnešního dne více než 45 000 podpisů, včetně podpisů mnoha policistů, kteří jsou stále ve službě. V tomto dopise policisté žádají prezidenta Macrona, aby „udělal vše, co je v jeho silách, aby ukončil vážnou situaci, kterou Francie prochází, pokud jde o bezpečnost a veřejný mír. Dnes je autorita státu podkopávána násilnými menšinami. Zákony již nejsou vymáhány na ztracených územích republiky. “
Dopis těchto policistů také varuje před riziky občanské války ve Francii, a to velmi jasně:
„Rostoucí počet útoků a násilných útoků proti našim policistům ukazuje odmítnutí našich republikánských hodnot, našich zvyků a našeho modelu společnosti v celých částech našeho národa. Brutální vražda jednoho z našich policistů v Avignonu je toho tragickým příkladem. Útoky na policejní stanice, které s otevřenou silou provádějí hordy ozbrojených osob a osob v kápích, se beztrestně šíří po celém našem území, násilí páchané na jednotlivcích se šíří do soukromí rodinných domů a jedinou reakcí na tyto zločiny proti silám zákona jsou soucitná zaklínadla, která zůstávají bez vlivu na každodenní život Francouzů. Jak jeden ministr vnitra poukázal na odchod z úřadu, země se rozdrobila na enklávy, kde lidé žili bok po boku a nyní žijí proti sobě v konfrontaci, která živí komunitarismus a ohrožuje občanský mír.“
Dříve, 6. května, policejní unie France Police – Policiers en colère – také poslala varování francouzskému prezidentovi a vyzvala k použití armádních posil k „uzavření 600 ztracených území republiky s kontrolou a omezením vstupů a výstupů z těchto zón kontrolními stanovišti, založenými na izraelském modelu oddělení s palestinskými územími.“
Policejní odbory poté doporučily francouzskému prezidentovi, aby se inspiroval „brazilským a filipínským modelem v boji proti narkoteroru“, protože vysvětlují: „Prezidenti Bolsonaro a Duterte mají skvělé výsledky tím, že dali policii volnou ruku, aby převzala kontrolu nad oblastmi bez zákona. … S teroristy a drogovými dealery nemůže být žádný kompromis. Váhání, politická váhavost a další odkládání prospívá narkoteroristům.“
Pokud nebude jednat, varuje unie, Macron ukončí své funkční období „s nejhoršími bezpečnostními výsledky v novodobé historii“.
Tak zrovna u Macrona se sluchu nedočkají, ten opravdu nebude jednat. Ten akorát dělá směšné kroky, kdy dává mlslimům podepsat prohlášení že budou hodní a zřeknou se is lamu. Policisté by měli přestat mlátit své vlastní lidi a naopak se je podpořit, aby zvolili politiku svobody, suverenity a bezpečí.
No a v čem je problém, to je Makarón pánbůh nebo je nesmrtelný? Prostě nechápu lidi, prostě Makaron jde proti národu tak národ musí jít proti Makaronovi a pokud se policajti a armáda postaví za svůj národ tak není co řešit.