Cokoli, co kdy pronese Bergoglio, jihoamerický jezuita, usazený na post papeže, je přesně v intencích plánu globalistů. Tedy vše, co tato jejich loutka pronáší i koná, také doslova kopíruje jejich plány. Jak jste si možná sami všimli, tak on sám svými prohlášeními dává dopředu najevo, co se v nejbližší době chystá. A sdílení je přesně tím, co plánují globalisté z WEF, jde o jeden z plánů tzv. Velkého resetu. „Nebudete nic vlastnit, ale budete šťastní“ – pod tímto heslem je nám představeno sdílení.
„Sdílení nemovitostí není komunismus, je to čisté křesťanství“, pronesl nyní papež. Aby bylo jasno, papež František komentuje přijetí zákona apoštolů, který říká, že „nikdo nepovažoval svůj majetek za to, co mu patřilo, ale mezi nimi bylo všechno společné“. Papež vysvětlil, že „učedníci“ se stali milosrdnými, protože sdílení pozemských statků se pro ně stalo přirozeným“.
Soukromý majetek je ve skutečnosti neodmyslitelně spjat s konceptem rodiny a demokracie. Není náhodou, že tento koncept existuje jako takový pouze v západní kultuře.
Právě uznáním soukromého vlastnictví jako absolutního práva západ uznává rodinné hodnoty. Zbytek jsou například islámské klanové zásady a šaría: s polygamií nebo sdílením orientálních kultur.
Bergogliova slova proti soukromému vlastnictví, stejně jako vymezování se proti hranicím a národním státům, jsou skutečnou ódou na globalismus.
Soukromý majetek zde přitom zdaleka není na ochranu bohatých, naopak, chrání drobné vlastníky. To, co ve skutečnosti Bergoglio hájí, je koncentrace bohatství u několika miliardářů, kteří vlastní všechny globální korporace. Jinak by nikdo nic neměl vlastnit, dokonce ani byt nebo dům, který by měl sdílet s kýmkoli, kdo bude mít zájem. Sdílení tak, jak jej navrhuje WEF i Bergoglio, tedy znamená také absolutní ztrátu majetku i soukromí, s čímž se ovšem globalisté z WEF nijak netají.
Jednoduše, Bergoglio de facto svými posledními výroky hájí korporátní fašismus.
Samozřejmě sdílení majetky je komunismus. Komuna, odpovídá zhruba velikosti kmene, většinou kolem 120 členů (tolik je lidský mozek schopen pojmout ve své paměti a sociálně se v komitě zařadit). Do té míry je určitá míra sdílení možná, i když i tam jsou rozdíly, kdo více uloví má i více žen a potomků (třeba Malý Velký Muž). Ovšem i ten s větším bohatstvím potřebuje ostatní členy na obranu nejen sebe ale i svého majetku (viz třeba kmeny v Amazonii), tak je ochoten část majetku sdílet. Vše má ale své limity, ve státním útvaru je ochrana soukromého majetku nutná, taky vedla k prosperitě. Pokud to současný establišment odmítá, pak národy jež přijmou doktrínu WEF a papeže, zchudnou, a žádné sdílení nebude, páč v chudobě není co sdílet.