Nedávno jsem zde zveřejnila článek (i s videi) o nedávných událostech, k nimž došlo v hlavním belgickém městě, kde nastaly nepokoje poté, co na předávkování drogami zemřel na policejní stanici muslim. V bruselské populaci už začínají postupně převažovat muslimové, což je pro sídlo 4. říše, která je hlavním podporovatelem islamizace Evropy, symbolické. Proto asi nikoho neudivilo, že muslimové si smrt svého soukmenovce – byť policií nezaviněnou – zvolili coby vítanou záminku k dalším nepokojům.
Proti muslimům, devastujícím ulice Bruselu, tak musela vytáhnout policie. Výpověď jedné zasahující policistky, která měla skutečně namále, si můžete nyní přečíst.
Policistka, zbitá během protestu v Bruselu, se bála o svůj život: „Bez ochranného oděvu bych asi nepřežila.“
Demonstrace na počest mladého Ibrahima ve středu večer přešla k nepokojům a scénám extrémního násilí. Mezi videi šířenými ten večer, můžeme vidět, jak kopali do policistky, zatímco ležela na zemi. Musela být hospitalizována, protože vykazovala známky paralýzy. Den po jejím napadení, líčila důstojnice události, k nimž na bruselské ulici došlo.
„Právě jsem se dostala z nemocnice. Minulou noc mi zmizel pocit brnění v nohách. Pořád mám bolesti po celém těle, ale léky proti bolesti to zmírňují. Jsem pokrytá modřinami, ale pravděpodobně se plně zotavím.“
Kelly, matka malého 9-letého chlapce, byla povolána do zálohy poté, co dokončila svoji službu po probíhajících incidentech v Schaerbeeku (čtvrť Bruselu). Policistka vysvětluje, že skupina výtržníků vytáhla proti ní a jejím kolegům, zatímco se snažili zajistit ulici. Ztratila rovnováhu a skončila na zemi; pak jí začali kopat do břicha a obličeje.
„Najednou jsem uslyšela křik muže. Požádal je, aby přestali a řekl jim, že jsem žena, ne muž. Byl to obyvatel čtvrti, Maročan, myslím. Zachránil mě před těmito mladými muži tím, že zasáhl. Moji kolegové byli schopni se zbavit útočníků a okamžitě mě vzali pod svá křídla. Jsem velmi vděčná tomuto muži a svým kolegům. Kdybych neměla na sobě svůj ochranný oděv robocop, asi bych to nepřežila,“ svěřuje se.
Kelly vysvětluje, že po těchto událostech, během nichž bylo zraněno celkem 15 policistů, ztratila veškerou motivaci k práci. Ptá se sama sebe, zda stále chce být policistkou v Bruselu, městě, kde se podle ní ztrácí úcta k uniformě. „Státní zastupitelství se těmito případy nezabývá a soudci rozdávají směšné tresty. Nejsme podporováni. Motivace tam sice stále ještě je, ale více než kdy jindy, máme dojem, že jsme sami, opuštěni politikou a spravedlností. Tato demonstrace neměla být nikdy schválena,“ běduje.
