Tentokrát přináším další z řady geopolitických analýz, které předpovídají budoucí vývoj na Blízkém východě. Jak jste možná zaznamenali, tak CIA již instruuje Kurdy, kteří by měli pomoci ke změně režimu jako jakási náhrada za pozemní invazi.
Možná si vzpomínáte, že USA spolupracují s Kurdy už dlouhodobě, využívaly je například v donedávna okupovaných oblastech Sýrie, bohatých na ropu.
Problém by s nimi mohlo mít Turecko, které aktivně bojovalo proti Kurdům nejen doma, ale i v Sýrii nebo Iráku…
V následující analýze od Andrewa Korybka se dozvíte, jaké by mohly být následky využití Kurdů pro změnu režimu v Íránu.
Pokud Turecko zahájí vojenskou intervenci v Íránu podobně jako v Iráku a Sýrii, aby zastavilo to, co považuje za kurdské teroristy, pak by jeho ázerbájdžánský spojenec mohl podniknout krok v tom, co považuje za „Jižní Ázerbájdžán,“ a pak by se mohli odvážit i Arabové z Perského zálivu a Pákistán zapojit se do boje.
CNN uvedla, že „CIA pracuje na vyzbrojení kurdských sil k vyvolání povstání v Íránu,“ což bude usnadněno sousedním iráckým Kurdistánem.
Podle jednoho z jejich zdrojů „myšlenkou by bylo, aby kurdské ozbrojené síly čelily íránským bezpečnostním složkám a zajaly je, aby bylo snazší pro neozbrojené Íránce ve velkých městech vyjít na scénu, aniž by byli znovu masakrováni, jako tomu bylo během nepokojů v lednu.“
Třetí válka v Zálivu se však výrazně rozšíří, pokud Trump zahraje kurdskou kartu.
Je to proto, že Turecko má historii zásahů v Iráku a Sýrii v boji proti ozbrojeným kurdským skupinám, o kterých tvrdí, že jsou spojeny s teroristicky označenou PKK, která loni – po desetiletích nekonvenční války proti tureckému státu – nakonec složila zbraně.
Je tedy možné, že jakýkoli významný úspěch, kterého by íránští Kurdové mohli dosáhnout – a to zejména díky americké a izraelské letecké podpoře – by mohl vyvolat další rozsáhlou tureckou intervenci inspirovanou výše zmíněnými kampaněmi.
Syrští Kurdové ztratili podporu USA po pádu Asada a nakonec se letos podrobili autoritě nového vůdce Ahmeda Šará po Tureckem podporované syrské ofenzívě, která rychle rozbila autonomní stát, který si od roku 2011 vybudovali.
Tento precedent by neměl vzbuzovat optimismus mezi íránskými Kurdy ani jejich iráckými bratry před Trumpovým plánovaným kurdským povstáním v Íránu, které by také de facto sloužilo jako invaze, pokud by se iráčtí Kurdové přímo zapojili.
Přesto mohou stále zkusit štěstí s tím, že se historie nebude opakovat a USA je znovu nenechají na holičkách, ale Trump možná cynicky plánuje právě to, aby vyprovokoval tureckou intervenci, která by pak mohla spustit řetězovou reakci dalších intervencí.
Například Ázerbájdžán je spojencem Turecka a považuje severní Írán, kde žije více Ázerbájdžánců než v samotném Ázerbájdžánu, za „Jižní Ázerbájdžán,“ takže by tam mohl podniknout krok paralelně s tureckou protikurdskou kampaní.
Zde jen odbočím a připomínám, že v posledních dnech byly hlášeny údajné útoky Íránu na Turecko (rakety, údajně eliminované než dosáhly cíle) a Ázerbájdžán (tam měl íránský dron zaútočit na letiště).
V obou případech může jít o „False flag,“ aby byly obě země svolné s využitím Kurdů a případným zapojením do války proti Íránu.
Koneckonců, jakmile se každá další země zapojí do regionální války proti zjevně oslabenému sousedovi, mohou následovat další, aby předvedly svou vojenskou sílu pro odstrašující účely a/nebo aby se připojily ke kořisti při rabování toho, co by pak mohlo být považováno za bezprostřední geopolitickou mrtvolu.
Saúdská Arábie, která se sama považuje za vůdce Perského zálivu, by pak mohla vést některé ze svých menších sousedů do boje proti svému společnému íránskému rivalovi, ať už se SAE nebo bez nich, které by ji mohly jednostranně napadnout kvůli jejich vlastní rivalitě.
Saúdská Arábie a Pákistán však mají vzájemné obranné závazky, takže by se mohl zapojit i Pákistán a buď provést vlastní útoky proti Íránu, a/nebo zahájit omezenou pozemní operaci na podobných protiteroristických základech jako Turecko vůči teroristicky označeným balúčským separatistům.
Tato řetězová reakce intervencí by mohla začít tím, že Trump zahraje kurdskou kartu a tím vyprovokuje Turecko, aby jako první vstoupilo do války proti Íránu, i když ani on, ani ostatní nekoordinují s Izraelem, ale pouze s USA.
Íránská „balkanizace“ by byla hotová věc – pokud k tomu dojde – a jedinou otázkou je její forma. Některé periferní regiony s převahou menšin by mohly získat autonomii podobnou bosenské – tedy fungování jako faktické nezávislé státy -, zatímco jiné by se mohly formálně oddělit jako odštěpené státy.
Další scénáře zahrnují anexi sousedy nebo okupaci jimi na základě mírových či protiteroristických opatření, případně i „bezletových zón.“ Kurdská karta by proto mohla být smrtící pro íránskou státnost.
