Švédský „zákon o souhlasu,“ který poslal mnoho nevinných do vězení, má platit na celounijní úrovni

Již opakovaně jste si zde mohli přečíst o švédském zákonu, který měl reagovat na ohromnou vlnu znásilnění v zemi. Té nijak nezabránil, ale ve skutečnosti dostal mnoho nevinných do vězení.

Tento kontroverzní zákon je platný od roku 2018 a v podstatě vede k odsouzení za znásilnění u každého, kdo nemůže prokázat, že daná žena se sexem souhlasila.

Ve skutečnosti na jeho základě nejsou souzeni ti, kteří mají na svědomí bezpočet znásilnění po celé zemi, ale pouze mladí Švédové, rozsáhlá často dlouhodobá přítelkyně se například po hádce nebo rozchodu rozhodne svého přítele jako pomstu zažalovat.

A ještě častěji funguje jako lukrativní zdroj příjmů pro podvodnice.

Díky zákonu je v podstatě jisté, že obviněný nemá šanci vyhrát, protože slovo ženy se bere jako fakt a je možné jej vyvrátit jen v případě, že obžalovaný muž doloží jasný důkaz, že daná žena s pohlavním stykem souhlasila (nebo že k němu nedošlo).

Již v době, kdy byl zákon schválen, si mnozí dělali legraci, že bude nutné uzavřít písemnou dohodu před každým pohlavím a později se ukázalo, že tato prohlášení již rozhodně jako vtip nevypadají.

V minulosti jste si o dopadu tohoto zákona mohli přečíst například v tomto článku , kde matka odsouzeného mladíka vypráví o tom, jak ho udala jeho přítelkyně, která si ze žaloby na muže udělala výnosný byznys.

Po odsouzení totiž dostává domnělá oběť znásilnění odškodnění od „pachatele,“ což vedlo k tomu, že si ze žaloby za znásilnění udělaly některé ženy výnosný zdroj obživy.

A tento zákon chce nyní EU zavést ve všech členských zemích. O jeho povinném zavedení se zatím hlasovalo pouze ve výboru, odkud by měl projít schválením Evropskou komisí (což je jen formalita) a poté europarlamentem.

Výbory mají omezený počet europoslanců, takže z každé země je jich tam jen několik, někdy jen jeden nebo dokonce žádný. Pro zavedení zákona hlasovalo 76 europoslanců, proti 28 a zdržel se jeden.

Ve výboru pro práva žen a občanské svobody, který k tématu hlasoval, jsou celkem tři slovenští europoslanci a jeden český. Český europoslanec Bžoch za ANO hlasoval jako jediný z jejich frakce pro tento zákon, ze slovenských pro něj hlasoval europoslanec Wiezik.

Další dva slovenští europoslanci z výboru – Uhrík a Laššáková – hlasovali proti.

To tvrdí, že na Slovensku bude proti zákonu spíše odpor, zatímco hnutí ANO jej zjevně podporuje. Zdá se tedy, že u nás by mohl být časem schválen.

Zákon o souhlasu zatím sice neprošel europarlamentem, nicméně ve výboru pro něj zvedli ruku nejen všichni europoslanci levicových skupin, ale i lidovci. Schválení v EP tak bude jen formalitou.

Paradoxní je, že ve Švédsku zákon nijak nesnížil znásilnění z řad těch, kteří zemi obohacují, nicméně mladí Švédové se nyní bojí seznamovat, aby nenaletěli další zlatokopce, které jde o vysouzené odškodné.

Švédský politik SD, který je shodou okolností v EP tom výboru a hlasoval proti, vysvětluje, proč je zákon nebezpečný.

„Když byl v roce 2018 zaveden Švédský zákon o souhlasu, Švédská národní soudní správa, Švédská advokátní komora a Rada pro legislativu varovaly: legislativa není právně bezpečná a hrozí vznik situací, kdy by důkazní břemeno v praxi padlo na obžalovaného, ​​pokud by šlo slovo proti slovu, ale vůbec se neposlouchali,“ říká.

Odkazuje na recenzi švédského rozhlasu „Kaliber,“ která ukazuje, jak jsou mladí švédští muži a chlapci nyní odsuzováni za „nedbalé znásilnění“ jako na běžícím pásu – a bez důkazů – jen kvůli „zákonu o souhlasu.“

„Nepochybně bylo prokázáno, že jsou mladí chlapci, mnozí sotva dospělí, stále častěji odsouzeni za znásilnění nebo nedbalé znásilnění, když slova stojí proti slovům av některých případech dokonce chybí důkazy,“ říká Weimers.

„Je důležitější, aby sociální demokraté v Bruselu působili jako dobré feministky, než aby zajistili, že zákon ve Švédsku skutečně funguje?“ ptá se sám sebe.

Švédský zákon o souhlasu je v platnosti od roku 2018, poté včetně její podpory všechny parlamentní strany: Již v roce 2019 vzrostly odsouzení za znásilnění o 75 procent.

Švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer (M) byl hnací silou zavedení zákona o souhlasu na úrovni EU.

Dřívější pokus zavést podobné nařízení na úrovni EU byl zastaven v Radě ministrů po odporu Francie a Německa a dalších.

Očekává se, že toto téma bude nyní projednáváno v celém Evropském parlamentu na konci března, kdy se k němu bude hlasovat.

O výsledcích hlasování vás samozřejmě budu informovat.