Studie vyvrací data o covidu: Počáteční úmrtí u lidí po aplikaci „Covid vakcíny“ byla počítána jako neočkovaná

Možná si ještě pamatujete, že se zpravidla za „očkovaného“ považoval ten, kdo měl alespoň dva týdny od druhé dávky. Právě tento fakt velmi výrazně zkreslil veškeré statistiky, v jejichž rámci byli jedinci – zejména s jednou dávkou – považováni za neočkované.

Úmrtí v důsledku první dávky tak byla prezentována jako úmrtí neočkovaných. To prokázala i nová italská studie.

Nová studie z italského regionu Emilia-Romagna, zveřejněná 3. listopadu 2025, zpochybňuje klíčové prvky oficiální komunikace o covidu.

Výzkum zkoumá tzv. „případové okno zkreslení“ – pravidlo, podle kterého není osoba považována za „očkovanou“ dříve než 14 dní po očkování. Do té doby bude v datech nadále uváděn jako „neočkovaný.“

To, co se zdá jako detail, se ukáže být obrovským statistickým zkreslením s politickými důsledky.

Hlavní zjištění: Prvotní úmrtí po očkování byla automaticky počítána jako „neočkovaní.“

Analýza ukazuje, že pokud někdo zemřel krátce po očkování, tato smrt byla systematicky připisována skupině neočkovaných,  nikoli očkovaným.

Výzkumníci upozorňují, že tato klasifikační logika:

• uměle zvyšuje úmrtnost neočkovaných,
• a zároveň uměle snižuje úmrtnost očkovaných.

Důsledek: Zkreslený obraz reality.

Křivky úmrtnosti, které sloužily jako základ politických rozhodnutí během pandemie, byly v důsledku toho špatně interpretovány.

Proč se křivky okamžitě neopraví?

Jeden vzor je obzvlášť nápadný:

Po velkých vlnách očkování data ukázala trvalý, neobvyklý nárůst úmrtnosti ve skupině „neočkovaných,“ který nespadl hned, ale vytrval to týdny, ačkoli počet skutečně neočkovaných lidí ve stejném období klesl.

Autoři to přisuzují především nesprávné klasifikaci: Mnoho lidí, kteří již byli očkovaní, zůstalo uváděno jako „neočkovaní“ po celou dobu platnosti 14denního pravidla.

Tento vzorec byl nalezen v několika věkových skupinách.

Proč je to výbušné: Zaujatost je metodická a je to tak zřejmě všude

Výzkumníci zůstávají vědecky střízliví, ale jejich analýza má dalekosáhlé důsledky:

• Zaujatost vždy nastává, když studie nebo úřady definují očkovací status jako platný až po 14 dnech.
• Nejde o zvláštní italský problém, ale o zásadní metodologický problém, který se může vyskytnout po celém světě.
• Kdekoliv byly použity stejné 14denní definice, může se vyskytnout stejná zaujatost.

Samotná studie žádné konkrétní země nejmenuje, nicméně třeba u nás či například v Německu nebo Rakousku se to praktikovalo úplně stejně jako v Itálii.

Studie však zdůrazňuje, že tato zaujatost je strukturální „konstrukční chyba.“

To znamená následující:

Je možné, že mnoho národních covidových statistik o mělo stejnou zaujatost.

Kontext: Proč byla tato zaujatost tak politicky silná

Během pandemie byla data o úmrtnosti využívána po celém světě k vytvoření politického tlaku:

• Neočkovaní lidé jsou nebezpečnější
• Neočkovaní lidé by měli mít vyšší úmrtnost
• Neočkovaní způsobují plné jednotky intenzivní péče

Pokud však byla předčasná úmrtí po očkování automaticky evidována jako úmrtí neočkovaných, objevuje se nový obraz:

Data, na kterých bylo založeno mnoho narativů, byla zkreslená — strukturálně i systémově. To neznamená, že vlády nebo úřady tímto způsobem úmyslně manipulovaly s daty.

Studie to sice netvrdí, nicméně tato zaujatost působila politicky jedním směrem, přičemž tento směr velmi dobře zapadal do oficiální komunikace.

Chybná metoda počítání poskytla základ pro kampaně proti neočkovaným.

Statistiky je třeba znovu přehodnotit

Nová studie z Emilie-Romagny vyzývá k politickému a vědeckému přehodnocení:

• Byla tato zaujatost použita i v jiných zemích?
• Do jaké míry se zkreslovala data o úmrtnosti celosvětově?
• Kolik studií, které byly široce citovány v médiích, politice a vědě, je třeba znovu zhodnotit?

Vyvstává jedna otázka: Do jaké míry byla takzvaná „pandemie neočkovaných“ výsledkem této manipulace?