Více než třicet let vytváří naši politici stále větší závislost na Německu, což již dospělo do situace, která by se dala přirovnat k návratu protektorátního podřízení.
Na našem území působí především německé firmy, část naší armády byla převelena pod Bundeswehr, covidová politika byla zcela kopírována z Německa a většina našich politických stran odmítá žádat o reparace.
Nárůst oné podřízenosti pak podtrhuje i podlézavost části naší politické scény ve směru k Sudeťákům. Je tedy přirozené, že pokud prosperuje Německo, prosperujeme i my – a naopak. Pokud jde ke dnu, stáhne nás dřív či později s sebou.
Jak dlouho potrvá, než budeme našeho hegemona na „cestě dolů“ následovat?
Německo je v tíživé situaci, mnozí dokonce hovoří o nejhorším stavu země od války. Může za to zejména šílená politika Green Dealu a vítací politika Merkelové a Scholze.
Tato politika se již odráží i v jednotlivých německých městech…
Německá města jsou na pokraji masivní finanční krize, přičemž starosta Essenu varuje, že data ukazují, že téměř každé město v zemi je téměř na pokraji bankrotu.
V současnosti je celkový deficit všech německých měst v roce 2025 30 miliard eur, což je nárůst oproti loňskému deficitu 24 miliard eur.
Starosta Essenu Thomas Kufen (CDU), který je také členem federálního výkonného výboru CDU, vydává varování: „Téměř každé německé město je nyní na pokraji bankrotu.“
V Severním Porýní-Vestfálsku může pouze 10 z 396 měst a obcí předložit vyrovnaný rozpočet a tyto znepokojivé údaje z největšího spolkového spolkového státu Německa lze podle něj aplikovat na celou zemi.
Starosta Kufen zdůraznil, že krize je univerzální a ovlivňuje obce bez ohledu na jejich polohu: „Novinkou je, že všechna města jsou pod tlakem,“ řekl deníku Bild.
Varoval, že „zmrazení rozpočtu by nyní musela být zavedena všude, včetně mnoha měst, která byla dříve považována za bohatá.“
Kufen zdůraznil potřebu celonárodní diskuse o dostupnosti: „Musíme mluvit o tom, co můžeme udělat, aby se náš sociální stát sám nestal sociálním případem. To znamená: Co si chceme dovolit a co dalšího si můžeme dovolit?“
Nicméně poznamenal, že města nemohou tato klíčová rozhodnutí činit sama. To může pouze federální vláda.
Kufen ilustroval krizi čísly ze svého vlastního města Essen, které má téměř 600 000 obyvatel. Město plánovalo vyrovnaný rozpočet pro rok 2025. „Ale místo mírného zvýšení o 1,7 milionu € máme v současnosti deficit 123 milionů €,“ vypočítal.
Opět jsou ubytování a integrace migrantů na vrcholu seznamu všech důvodů, proč město čelí rozpočtovému deficitu. Migranti se stali obrovskou finanční zátěží pro zemi, která vydá na integraci, bydlení a dávky nejméně 50 miliard eur ročně.
Nicméně existuje také mnoho dalších skrytých nákladů masové imigrace, včetně rostoucích cen bydlení, zdravotní péče, školství pro stále více zahraničních studentů a ubytování velkého počtu cizinců v německých věznicích a psychiatrických zařízeních.
Stejně jako Essen, také velká města jako Berlín zažívají „spirálovité náklady“ kvůli masové migraci, což vede k rozsáhlému zadlužení potřebnému k udržení provozu měst.
Některé výzkumy naznačují, že celkové náklady na imigraci již stály Německo biliony a mohly by dosáhnout 20 bilionů eur, pokud počet migrantů neklesne.
Kufen poukazuje na vzdělání a sociální výdaje jako na zátěž pro své město a v mnoha ohledech zde cizinci také představují obrovské náklady.
Například oficiální statistiky z Essenu uvádějí, že v Essenu je zapsáno přibližně 22 730 žáků základních škol, z nichž asi 5 565 je klasifikováno jako „Neněmci,“ což představuje přibližně 24,5 procenta žáků základních škol ve městě.
Pokud se tato definice rozšíří na osoby s „imigračním zázemím,“ číslo se zvýší na 35 procent.
Stejně jako ve spolkových zemích a městech po celé zemi je i neněmecká studentská populace obecně obrovskou rozpočtovou zátěží, protože tito studenti potřebují více integračních kurzů a více peněz na studenta, aby kompenzovali vzdělávací deficity.
Pokud jde o sociální výdaje, přibližně 63 procent všech příjemců sociálních dávek v Německu jsou cizinci nebo mají zahraniční původ, přestože tvoří mnohem menší podíl populace.
Pokud jde o Essen, jsou také zvýšené personální náklady kvůli zvýšení tarifů ve veřejném sektoru.
V důsledku toho musel Kufen zavést v Essenu restriktivní správu domácností. To znamená, že město v podstatě platí jen to, co je zákonem vyžadováno, jako je sociální pomoc a mzdy. Na všechny ostatní výdaje nad 5 000 € potřebujete další povolení od pokladníka.
Shrnul situaci a řekl: „Už toho moc nezbývá.“
K obrovskému dluhovému balíčku federální vlády, který má pomoci městům, Kufen vysvětlil, že Essen obdrží během příštích 12 let 335 milionů eur, což odpovídá pouhým 28 milionům ročně.
Tvrdil, že to není dostatečné, protože tyto peníze jsou primárně určeny na financování stavebních projektů. „V Essenu by to s trochou štěstí stačilo na dvě a půl školy,“ řekl Kufen a poznamenal, že „náklady explodovaly, zejména pokud jde o výstavbu.“
Kufen dal jasně najevo, že nechce znít „nevděčně.“
„Rádi přijmeme peníze. Ale pokud si někdo myslí, že Berlín nebo Düsseldorf vyřeší všechny své problémy, mohu říct jen: Pomůže je to zmírnit, ale stále máme hodně co řešit.“
Starosta zdůraznil, že města skutečně potřebují nejen peníze na investice, ale prostě méně byrokracie, jednodušší granty, méně požadavků, aby mohl s těmi málo penězi udělat víc.
Varoval také, že pokud stát nemůže fungovat, pak je ohrožena demokracie, a řekl:
„Protože právě tam občané zjistí, zda stát funguje. Zda si najdou školku, nebo jestli se v noci rozsvítí pouliční lampy. Pokud už to všechno nezvládnete, lidé platící daně mají dojem, že politici s tím nepracují správně. A to je nebezpečné.“
Není to jen vláda; data ukazují, že obyvatelé Essenu se stále více zadlužují kvůli rostoucím nájmům, elektřině a dokonce i potravinám, jejichž ceny v posledních měsících ještě vzrostly.
Počet lidí, kteří si vzali tolik dluhů, že je nemohou splatit, také poprvé za šest let vzrostl a dosáhl 5,7 milionu jedinců, kteří jsou definováni jako „předlužení.“ Zpráva také varuje, že se očekává, že tento trend se bude kvůli rostoucí nezaměstnanosti zhoršovat.
Ja tmer neuveritelne, jak Merklova ,Scholz a Merz znicili jen behem 20 Let blahobytne Nemecko na uroven bananove republiky.
Je známo, jak řešil nezaměstnanost Hitler. Válečnou výrobou. Své projevy začínal tichým hlasem: Německý národ je pracovitý, poslušný a uvědomělý… A potom zvolal: Tak proč je tedy tak chudý?!
Byl strhující. Někteří Germáni se nemodlili k Bohu, ale k Hitlerovi.
Nyní se ale v té zemi zvyšuje nezaměstnanost a vojáci – dobrovolníci, nejsou na obzoru. Chystá se zákon o povinné vojenské službě. Práceschopné obyvatelstvo má tendenci vyemigrovat. Dokonce hrozí, kvůli hrozné politice Merce, že vznikne menšinová vláda. Ale nějaký zárodek něčeho nového, tam je:
Žán Pascal Hóm (foneticky), je nově rostoucí leader pravice z AFD. Je mu 28 let a má převzít politickou platformu Generace Německo. Prý nebude žádné ředění programu… Dříve se pohyboval v prostředí neonacistických subkultur. Líbí se mu písně s antisemitskými texty. Má kontakty na neofašisty v Itálii. Mladé Němce chce vychovávat nekompromisně. Bude to německý Hitler ? Bude obnoveno heslo: Jeden vůdce, jeden národ ? Nic než národ ?!
K čemu by to přece jen mohlo být dobré? Na čele s rozumnou političkou Sarah Wagenknechtovoum předsedkyní Levicové strany, by se mohlo podařit odtrhnout území bývalé NDR od zbytku Německa snadněji.
Nedávno jsem zaznamenala na netu, nepamatuji kde, článek, o starších Němcích, kteří se už nemohli dívat na tu politiku a soukromě se scházeli a něco plánovali. Jenže, oni některé snad pochytali a odsoudili. Nevím už přesné detaily a nevím ani jak to skončilo. Ale uvědomila jsem si, že určitě ne všem Němcům se líbí co se to u nich děje…
Reaguji na Masunta. Po přečtení o tom Hitlerovi, konktétně, když říkal: náš německý národ je poslušný a pracovitý, tedy proč je tak chudý, mě napadlo následující. Když jsem se zajímala o jednu gymnastku z Rumunska a četla jsem si její stručný životopis, překvapilo mě, že při vrcholovém sportu trpěla hladem, protože celkově v Rumunsku bylo málo potravin. Nevím sice, jak na tom bylo Rumunsko se zemědělstvím a jestli opravdu Rumuni trpěli nedostatečnou výživou z nedostatku potravin v době budování socialismu. Ale udeřila mě do hlavy jedna věc. Pokud vím, tak naše zemědělství bylo na vynikající úrovni. Morava plná kravínů, krav, prasečáků a dojilo se dvakrát denně. Továrny na zpracování mléka musely jet určitě na dvojsměnný provoz. A Rumunsko, si myslím, je také úrodná krajina. Naše východní socialistické země spolupracovaly jednotně. Jak je tedy možné, že byl v Rumunsku hlad či málo jídla? Teď jsem sice spojila dvě období. Předválečné a poválečné. Ale něco na těch obdobích bude určitě podobné ne-li stejné. Věřím, že i ti Němci museli posílat svoje přebytky svým černým „bratrům“.
Vysvětluji si to takto. Celý ten náš východní blok, po domluvě se západním blokem ( má konsp. teorie) prostě a jednoduše vykrmovaly Afriku !!!! Přeci není možné, aby se Afrika tak rychle množila !!!! A to ještě musíme vzít v potaz jejich určitou asi ne malou úmrtnost na dětské nemoci a kmenové války. A přesto se Afrika dokázala namnožit na jednu miliardu ! Někdo prostě tu Afriku, celé ty roky vydržoval! Jinak není možné, aby i ti opravdu pracovití Němci byli svým způsobem tak chudí. ( myšleno doba před válkou) A naše zemědělství ( v době socialismu) z naší půdy a z tak obrovského množství krav a tím i mléčných produktů, muselo mít obrovské přebytky !!!!!! A kam asi ti naši komunisté museli ty přebytky posílat ?
Myslím, že teď už nám začínají být ty věci jasné. My, pracovití běloši, co jsme mohli být vykrmení jako prasata z našich výpěstků a přebytků, jsme určitým způsobem taky „trpěli“ nedostatkem potravin. Komunisté pravidelně informovali, kolik bylo nadojeno litrů mléka, kolik tun obilí bylo sklizeno! Pamatujete slogan: Ani jedno zrno na zmar? Výlovy rybníků. Pravidelné podzimní hony zvěře. Kam všude ještě dnes putují ty vylovené neprodané ryby? Kam putují ulovení divočáci, zajíci, bažanti z honů z celé ČR? Čím víc se člověk ptá, tím více samovolně naskakují pravděpodobné odpovědi. Celá Evropa vydržovala a vykrmovala Afriku! No a dnes se vykrmené a dospělé africké detičky vracejí ke svým živitelům…!
Pamatuji, jak Merkelova rikala, ze hodnota migrantu je vyvazovana zlatem, nebo tak nejak. Kazdy vi, ze hodnota negru je velice mirne receno zaporna, jen skodi a parazituji. A mnozi se jak potkani.
Som zvedaví, kedy to praskne, tzn. krach akciových trhov, lebo už o tom hovorí veľa ekonómov, nielen Kiyosaki! Pred alebo až po novom roku??? https://news.bitcoin.com/sk/robert-kiyosaki-najvacsi-krach-v-historii-je-tu-cas-kupit-viac-bitcoinu/