Ve světle toho, jak vysoká cla byla uvalena na některé jiné země, se zdálo být 15% uvalených na EU ještě výhrou. Prvotní cla, která na zboží z EU Trump uvalil, byla výrazně vyšší, zejména pak pro některé typicky evropské produkty jako sýry, alkohol nebo auta.
Po oznámení cel 15% nakonec – poněkud předčasně – spadl kámen ze srdce zejména francouzským, německým a italským producentům, kterých se prvotní velmi vysoká Trumpova cla dotkla nejvíc.
Meloniová byla dokonce pod velkým tlakem tamních vinařů a výrobců sýra, aby zkusila vyjednávat sama, což nakonec odmítla s tím, že vše nechá na Evropské komisi.
Dohoda, která byla nakonec uzavřena, ale zatím ne oficiálně schválena, počítala s 15% cly pro drtivou většinu evropských firem, které své zboží dováží do USA, zatímco samotné USA požadovaly 0% clo.
Podmínky, které zvýhodňují USA, jsou samozřejmě součástí politiky America First. Cílem je mimo jiné přimět tyto výrobce, aby alespoň tu část výroby, která pokryje současný export do USA, přesunuli do Spojených států.
Podle posledních zpráv však k dohodě nakonec nedojde. V platnosti tak zůstávají předchozí – mnohem vyšší – cla, která zřejmě poškodí mnohé exportéry. Ti se budou muset přeorientovat na jiné trhy nebo alespoň část výroby přesunout do USA.
Společné prohlášení, které mělo formalizovat celní dohodu dosaženou v červenci 2025, bylo tedy odloženo na neurčito. Důvod? Spor o digitální „netarifní bariéry.“
Tedy konkrétně jde zejména o cenzurní zákony DSA, které část amerických platforem odmítá respektovat.
Očekávalo se, že společné komuniké potvrdí dohodu v polovině srpna. Přesto podle Financial Times, potvrzených několika zdroji, Brusel odmítá dohodu podepsat, pokud text výslovně nezaručí dodržování jeho digitálních pravidel.
Americký představitel uvedl, že snížení cel nebude provedeno, dokud nebude komuniké dokončeno. Jinými slovy, měsíce vyjednávání jsou promarněny – jen aby EU mohla ochránit svou ideologickou hračku.
Američané považují evropské digitální regulace – zejména Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA) – za takové překážky, že raději dohodu „spláchnou,“ než aby ji podepsaly spolu se závazkem dodržování těchto pravidel.
Tyto zákony nutí technologické společnosti, v drtivé většině americké – Google, X, Amazon, Meta – aby se po celém světě podřídily pravidlům EU, která ničí svobodu slova.
Biden tyto cenzurní zákony podporoval, ale v Trumpově administrativě se od začátku setkávají s velkým odporem.
Akt o digitálních službách, který platí od roku 2024, ukládá online platformám drakonické povinnosti pronásledovat takzvaný nezákonný obsah, „dezinformace“ a „nenávistné projevy.“
Překlad: cenzurovat je nutno cokoli, co není progresivistické nebo islamistické. Nedodržení znamená obrovské pokuty, až 6 % celosvětového obratu. EU ve své aroganci předstírá, že vydává zákony pro celou planetu.
Brusel to ospravedlňuje svým obvyklým moralizujícím pozlátkem: „zajištěním bezpečnějšího a spravedlivějšího online prostředí“ a ochranou spotřebitelů před „excesy“ svobody projevu.
Na DSA tak ztroskotá celní dohoda, která povede k tomu, že mnozí výrobci – závislí na exportu do USA – zřejmě Evropu opustí. Další tam přestěhují alespoň část výroby, jiní se budou muset přeorientovat (alespoň prozatím) na jiné trhy.
Lze ovšem také očekávat, že se nakonec některá země (možná právě Itálie, které se to údajně dotýká velmi silně) rozhodne obejít EU a vyjedná si lepší podmínky i bez Bruselu a jeho cenzurních zákonů.
Nesrovnatelně rozdílné podmínky pro firmy v USA, kde jim nabízí nejen lákavé pobídky, ale také levné energie, minimální regulace a žádné hlášení ESG či uhlíkové odpustky, povedou k tomu, že mnoho firem nakonec přeregulované území EU s drahými energiemi a uhlíkovým šílenstvím opustí úplně.
Země EU tak čeká další fáze deindustrializace, ale pro Brusel je hlavní, že alespoň cenzurní zákony DSA zůstanou….
