Německo má stále blíž k politice 30. let, kdy byla v zájmu zachování jednotné názorové fronty vyloučena veškerá opozice. V současné německé politice je v rámci parlamentu jediná skutečná opozice – a tou je právě AfD.
Vše ostatní je názorově i ideově v podstatě jednotná probruselská fronta jen s malými – spíše kosmetickými – odchylkami. Zákaz jediné opozice, která by mohla přinést reálné změny, je tak na spadnutí.
Snahy jsou navíc o to urputnější, oč víc nabírá AfD na preferencích, které se v posledním průzkumu zastavily na 23%. Lze ovšem oprávněně pochybovat, že se stranu podaří zakázat do voleb, které Německo čekají už 23. února.
Nakonec je možná hlavním cílem tohoto návrhu odsát straně alespoň část voličů, kteří se zaleknou kvalifikace strany coby „pravicově extremistické.“
Tyto snahy však mohou být ve světle dění v samotném Německu, kde je obohacování na každodenním pořádku, spíše kontraproduktivní…
Spolkový sněm bude ve čtvrtek debatovat o tom, zda by mělo být proti AfD zahájeno řízení o zákazu strany. Odpovídající návrh byl oficiálně zařazen na pořad jednání. Podle aktuálního plánu se debata uskuteční kolem 17:30.
V současné době se diskutuje o skupinovém návrhu podepsaném 113 členy parlamentu. Iniciátoři se chtějí obrátit na Spolkový ústavní soud, aby prohlásil, že strana je protiústavní.
Současně je třeba vyzvat federální vládu a zemskou vládu, aby zavedly státní svobodu strany, která je nezbytná pro proceduru zákazu, tj. například k zastavení činnosti informátorů.
„AfD se staví proti ústředním základním principům svobodného demokratického základního řádu,“ uvádí se ve zdůvodnění návrhu. Strana zpochybňuje lidskou důstojnost a usiluje o „lidově-nacionalistické posílení domnělého němectví.“
Žádost se mimo jiné odvolává na Úřad pro ochranu ústavy, soudní rozhodnutí a řadu investigativních novinářských vyšetřování. Odkazuje také na takzvanou „Postupimskou konferenci“ na konci roku 2023, na níž byly vypracovány plány na remigraci, „které dalece přesahují jakoukoli ústavní vůli repatriovat ty, kteří jsou nuceni opustit zemi.“
Pokud Spolkový ústavní soud AfD nezakáže, měl by podle vůle podporovatelů návrhu v každém případě rozhodnout o protiústavnosti Mladé alternativy, což je mládežnická organizace AfD.
Samotná strana by pak musela být vyloučena z financování jako jiné státní strany. Na své celostátní stranické konferenci v Riese před dvěma a půl týdny se AfD rozhodla založit novou mládežnickou organizaci.
Konkurenční návrh na zákaz AfD předložilo 43 členů poslaneckého klubu Zelených. Poznamenává, že existují „značné náznaky“ protiústavnosti AfD.
Poslanci však nechtějí žádat o zákaz přímo Ústavní soud, ale nejprve vyzývají předsedu Spolkového sněmu, aby jmenoval „odborníky, kteří prověří vyhlídky na úspěch.“ Teprve pak bude učiněno rozhodnutí.
Jako odůvodnění poslanci poukazují na to, že překážky pro zákaz strany jsou oprávněně vysoké.
„I kdyby Spolkový úřad pro ochranu ústavy dospěl při vyšetřování k tomuto závěru a oznámil by, že AfD by měla být povýšena z „podezřelého případu“ na potvrzenou pravicově extremistickou tendenci, nezajistilo by to, že budou splněny mnohem přísnější požadavky na zákaz strany.“
Navíc v případě AfD je obtížnější prokázat protiústavní orientaci než například v případě Národně demokratické strany Německa (NPD). Naproti tomu AfD se podle Zelených často schovává „za oslňující formulace.“
První návrh na zákaz významně prosazuje Marco Wanderwitz (CDU). Bývalý komisař federální vlády Angely Merkelové pro východní Evropu opustí na konci volebního období Spolkový sněm.
Kromě něj patří mezi zastánce okamžitého zákazu Anton Hofreiter, Ricarda Langová, Claudia Rothová (všichni Zelení), Roderich Kiesewetter (CDU) a Ralf Stegner (SPD). Členové parlamentních skupin BSW a FDP zatím nebyli jednání o zákazu přítomni.
Předsedkyně AfD Alice Weidelová již v říjnu kritizovala, že návrh na zákaz její strany odráží nedemokratického ducha konkurenčních stran.
Byla si jistá, že návrh neprojde ani Spolkovým sněmem.
Také v rámci ostatních stran se diskutuje o tom, že nelze jednoduše vyloučit nejméně 20 procent občanů z demokratické účasti.
Petr Bystroň /napoly Čech a napoly Slovák/ , a myslím to celkom vážne, by mal v prípade zákazu AfD /lebo pochybujem o povolení prípadnej nástupníckej strany/ požiadať o azyl niekde vo východnej Európe. Nie nevyhnutne na Slovensku, kde žijú jeho príbuzní z matkinej strany.
AFD je skutečnou alternativní opozici kterou Němci mají a pokud ji masivně ve volbách nepodpoří pujdou ještě do větších sraček než jsou už tet je jisté že se všichni proti AFD spojí očekávám že příští Německá vláda bude tvořena CDU,CSU + SPD a Zelení možná i FDP pokud zustane v Bundestagu
Možná by pomohlo, po zákazu AfD okamžité přejmenování. Obsah by zůstal stejný. Mohli by zas vyvolat proces na zákaz, ale to trvá.
AfD je strana, která šíří nenávist a hlavně straší před uprchlíky. U nás jsou podobné strany SPD, PRO, Stačilo! a Motoristé. Celá tzv. Alternativa. Doufám, že se je podaří do voleb také zakázat. Možná by bylo dobré zakázat i prorusské weby jako před lety.
Starý známy zamorovač diskusií z Pravého prostoru už aj tu schvaľuje zabíjanie bielych Nemcov moslimami… tipujem, že ho platí Soros.
Promluvil nejaktivnější přispěvatel a čtenář proruských webů….
Už je to jako na Ukrajině, kde Zelenský zakázal 13 opozičních politických stran. My nejsme od této totality daleko.