Profesor, který byl vyhozen z Harvardu kvůli kritice lockdownů: „Obávám se o akademickou svobodu i svobodu slova v EU a USA“

Akademická půda je dnes po celém západním světě tvrdě indoktrinována stávající ideologií. Školy jsou zpolitizované ve snaze odchovat poslušnou mladou generaci.

Profesoři, kteří mají jiné názory, jsou perzekuováni a vyhazováni ze svých pozic. To ostatně známe i u nás na příkladu ekonoma Miroslava Ševčíka, který byl obětí „honu na čarodějnice“ jen za své názory.

Nicméně v USA a západoevropských zemích je situace možná ještě horší, sebemenší názorová odchylka je často velmi přísně trestána – přesně v duchu hesla: „Kdo nejde s námi, je proti nám.“

Poměrně silně to pocítila část akademické obce zejména za covidu, kdy byli vyhazováni odpůrci restrikcí, roušek a v mnoha školách i povinného očkování.

Nedávno propuštěný harvardský profesor a epidemiolog Martin Kulldorff pro Nya Dagbladet vypráví o tom, jak byli výzkumníci, kteří se stavěli proti masovým očkovacím programům a lockdownům, napadáni a očerňováni a v několika případech se neodvážili veřejně vyjádřit, co si skutečně myslí o represích.

Vyjadřuje také znepokojení nad akademickou svobodou a svobodou projevu jak v USA, tak v EU – což jsou otázky, které se v současné době zdají být pro zavedené politické strany málo zajímavé.

Kulldorff byl prominentním odpůrcem povinného očkování i rozsáhlých lockdownů během Covidu.

V roce 2020 spolu s dalšími dvěma výzkumníky publikoval Velkou Barringtonskou deklaraci, která prosazovala ochranu na základě věku namísto univerzálních lockdownů – a vypracovala návrhy, jak lépe chránit starší a rizikové skupiny a zároveň umožnit dětem a mladým dospělým pokračovat v normálním životě.

Barringtonskou deklaraci podepsal téměř milion signatářů – včetně desítek tisíc výzkumníků a zdravotníků.

„Deklarace jasně ukázala, že neexistuje žádný vědecký konsenzus pro uzavření škol a mnoho dalších lockdownových opatření,“ vysvětluje Kulldorff  a také označil povinné očkování za „nevědecké a neetické“.

Jeho tvrdá kritika covidových represí a masových očkovacích programů nakonec vedla k tomu, že byl nucen opustit svůj post na univerzitě – a věří, že věda nemůže přežít ve společnosti, která si neváží pravdy.

„Už nejsem profesorem medicíny na Harvardu. Mottem Harvardu je Veritas, latinsky pravda. Ale jak jsem zjistil, pravda může člověka vyhodit,“ komentoval rozhodnutí univerzity.

Napaden šéfem vládní agentury

Nyní hovoří o tom, jak je názorový koridor velmi úzký i v akademickém světě a jak jsou ti, kdo předkládají jiné narativy, napadáni a démonizováni.

„Ti z nás, kteří během pandemie prosazovali strategii, která se zaměřovala na ochranu starších lidí, jako tomu bylo ve Švédsku, byli ve Spojených státech nejprve ignorováni a poté napadáni, místo aby se o návrzích diskutovalo.

Mimo jiné nás šéf NIH (National Institutes of Health), Dr. Francis Collins, mne nazval okrajovým epidemiologem a vyzval ke zničujícímu zastavení šíření viru.“

Kulldorff říká, že se mu stále dostává podpory od mnoha jeho kolegů za tvrzení, že povinné očkování je „nevědecké a neetické,“ ale že někteří z nich se z různých důvodů neodvažují veřejně vyjádřit své názory.

„Vědí, že ti, kteří prodělali covid, mají lepší imunitu než ti, kteří měli vakcínu proti covidu a nedávají vakcínu proti spalničkám například těm, kteří spalničky již prodělali.“

Ochrana svobody projevu

Během jara a léta 2020 epidemiolog také zažil, že mu americká masmédia odmítla umožnit publikovat jeho názory, ve kterých tvrdil, že Spojené státy by měly následovat švédského příkladu, a poukázal na to, že Švédsko má navzdory otevřeným školám a žádným lockdownům stále nula úmrtí na covid ve věkové skupině od jednoho do 15 let.

Navzdory skutečnosti, že byl profesorem na Harvardu, hlavní vlivná média nechtěla přijmout jeho spisy, musel se místo toho obrátit na zahraniční média.

„Během jara a léta 2020 se mi podařilo publikovat své myšlenky ve Spiked-Online (Anglie), CNN-Español (psal jsem španělsky, CNN-English neměly zájem), The Spectator (Anglie), Aftonbladet a Dagens Nyheter (Švédsko),“ říká.

Jeho zkušenosti ho vedly k tomu, že pociťuje silné obavy o akademickou svobodu a svobodu projevu jak ve Spojených státech, tak v EU a domnívá se, že etablované politické strany zřejmě neberou tyto otázky vážně.

„Obávám se nejen o akademickou svobodu, ale také o svobodu projevu jak v USA, tak v EU. Jsem žalobcem v případu svobody projevu, který dnes projednává Nejvyšší soud zde ve Spojených státech (Missouri vs. Biden/Murphy vs. Missouri).

Švédsko má nyní stranu, která se zaměřuje na svobodu projevu (Strana MO). Nemělo by to být nutné, ale možná je to nutné k probuzení ostatních stran.“

Tolik rozhovor s jedním ze signatářů Barringtonské deklarace, který díky svým názorům, které se stále víc potvrzují jako správné, přišel o práci.

Jak USA, tak EU tlačí na další zpřísnění cenzury, což se nedotýká pouze médií, ale také škol, neboť opačné názory, než jsou ty mainstreamové, opět nejsou povoleny.

Včera jsem na mainstreamu narazila na rozhovor s Pirátkou Gregorovou, která sama prosazuje tvrdou cenzuru, kterou prý pomáhá v EU zavádět. Některé její výroky jako by vypadly z 50. let minulého století.

Podobní jedinci – zcela otevření odpůrci politické i názorové plurality – si sice hrají na demokraty, ale jejich smýšlení je tvrdě totalitní, proto lze jen doufat, že co nejdřív zmizí z politiky.

Jejich politika je pro skutečnou demokracii (ne tu liberální, která je jen přejmenovaným korporátním fašismem) velmi nebezpečná a není náhoda, že se s podobnými názory cílí na mladé lidi.

Ostatně, mladá generace musí být patřičně formována…