Larry C. Johnson: Má Írán jadernou bombu nebo ne? (video)

Bývalý analytik CIA Larry C. Johnson tvrdí, že získal informace, které se týkají jaderné bomby vlastněné Íránem. Má jít o zasvěcence „zevnitř,“ který údajně kontaktoval hned dva vysoce sledované geopolitické analytiky.

Dále již Larry C. Johnson:

Pepe Escobar a já jsme minulý čtvrtek obdrželi následující zpravodajskou zprávu, připravenou znalým zdrojem s přístupem. Nebudu celou zprávu reprodukovat, ale rád bych zdůraznil otázku, zda Írán nyní má jadernou bombu, nebo ji brzy bude mít.

Dovolte mi zdůraznit, že silně podporuji předchozí hodnocení americké zpravodajské komunity, že Írán zatím neměl zájem o jadernou bombu.

Zdá se však, že překvapivý útok 28. února, který následoval po neúspěšné barevné revoluci na konci prosince 2025, sehrál klíčovou roli ve změně íránského pohledu na tuto otázku. Tady je část toho, co jsme s Pepem dostali minulý čtvrtek:

🛑Der erste Punkt ist bereits umgesetzt worden.

🇮🇷🇮🇱🇺🇸⚠️Eine nachrichtendienstliche Quelle behauptet, der Iran plane, aus den Verhandlungen auszutreten, das Nichtverbreitungsabkommen zu verlassen und eine von einem Drittland erhaltene Nuklearwaffe zu zünden.

Ehemaliger… pic.twitter.com/fwSGYyDCyH

— Don (@Donuncutschweiz) June 2, 2026

Veřejné prezentování událostí z 25. května 2026 zásadně špatně diagnostikovalo  realitu. Jsme svědky nevratného posunu v regionální mocenské struktuře, poháněného sérií vysoce kalibrovaných eskalací, jež odhalily limity americké donucovací moci a křehkost bezpečnostního paradigmatu po roce 1991 v Perském zálivu.

Strukturální realita je jasná: Spojené státy operují z chátrající základní infrastruktury s oslabenou výkonnou mocí proti protivníkovi, který ovládl asymetrickou eskalaci…

Po Trumpově maximalistickém veřejném projevu nasadila Nejvyšší národní bezpečnostní rada svůj konečný odstrašující prostředek.

Prostřednictvím pákistánského premiéra Shehbaze Sharifa – v současnosti jediného důvěryhodného tajného kanálu mezi Washingtonem a Teheránem – íránský prezident Masoud Pezeshkian předal formálně strukturované, třífázové strategické ultimátum pro případ, že by útoky USA pokračovaly:

1. Okamžité stažení z probíhajících jaderných mírových jednání.
2. Úplné opuštění plánovaného rámce jaderné smlouvy.
3. Odpálení jaderného zařízení na íránské půdě: nebylo by provedeno jako válečná zbraň, ale jako nepopiratelná demonstrace suverénní schopnosti a konečné kontroly nad eskalačním žebříčkem.

Předáno pákistánským ministrem zahraničí Ishaqem Darem americkému ministru zahraničí Marcu Rubiovi.

Nešlo o rétoriku. Bylo to binární geopolitické varování. Rubio si uvědomoval závažnost situace a okamžitě potlačil eskalační postoj Bílého domu.

Tady je moje analýza těchto informací. Íránská Národní bezpečnostní rada se sešla minulý týden po útocích USA na ostrovy Qeshm a Bandar Abbas. Rada pověřila prezidenta Pezeshkiana, aby předal zprávu pákistánskému premiérovi Shehbazi Sharifovi.

Pezeshkianovo poselství bylo jednoduché a přímé. Premiér Sharif poté nařídil svému ministru zahraničí, panu Ishaqu Darovi, aby předal zprávu americkému ministru zahraničí Marcu Rubiovi.

Dovolte mi zdůraznit, že zdroj těchto informací byl zapojen do rozhodovacího procesu, který vyvrcholil varováním zaslaným Rubiovi.

Klíčová věta – „Pokud by americké útoky pokračovaly“ – byla Rubiovi předána ve čtvrtek. Na základě pondělního oznámení Íránu, že se stáhne z dalších jednání s USA, dokud neskončí izraelské útoky na Libanon a Palestince, považuji tuto zpravodajskou zprávu za důvěryhodnou.

Teď je míč na straně Donalda Trumpa a Bibi Netanjahua… Pokud Izrael bude pokračovat v bombardování Libanonu – zejména Bejrútu – měli bychom očekávat, že Írán oznámí svůj odchod z NPT.

Jakmile bude osvobozen od závazků NPT, bude moci Írán provést bod 3, tj. odpálení jaderného zařízení na íránském území. Bude to demonstrace, která chce varovat Izrael a USA, že další útoky na Írán budou mít katastrofální následky.

Pepe a já jsme dostali vysvětlení, jak Írán získal funkční jadernou bombu… Informace o konstrukci tohoto zařízení poskytla třetí země, která má v této oblasti prokázané schopnosti.

Cílem Íránu, s podporou Pákistánu, Číny a Ruska, je snížit riziko budoucích útoků Izraele na Írán.

Zdroj také poskytl následující hodnocení dopadů kroků USA a Izraele na globální bezpečnostní a finanční architekturu:

Sekundárními důsledky této patové situace je v reálném čase přetváření globální strategické a finanční architektury:

• Kolaps Abrahamových dohod: Politická infrastruktura, která udržuje izraelsko-arabskou normalizaci, je fakticky mrtvá. Pákistán je veřejně odmítl, Saúdská Arábie zmrazila veškerá jednání v pozadí a Katar s Ománem aktivně připravují časový plán na šest až devět měsíců pro stažení amerických sil ze svých vojenských zařízení.

• Vznikající bezpečnostní osa: Buduje se nová bezpečnostní politická architektura Saúdské Arábie, Pákistánu, Turecka a Egypta, zcela oddělená od podpory USA. Pákistán se vypracoval z okrajového aktéra na nepostradatelné operační centrum, využívající islámskou kulturní blízkost, kterou  Washington ani Peking nedokážou napodobit.

• Systémové riziko pro světový řád: Íránská jaderná demonstrace by zničila globální rámec nešíření jaderných zbraní a poskytla Pekingu nezasloužený, konečný důkaz o hranicích americké hegemonie.

Donald Trump má stále čas situaci deeskalovat a vyhnout se katastrofě, ale bude to vyžadovat nepříjemná a obtížná rozhodnutí z jeho strany. Za prvé: nejdůležitější je zastavit pomoc Izraeli a donutit Netanjahua ukončit útok na Libanon a stáhnout izraelské síly z Gazy.

Pochybuji, že Trump má odvahu to udělat, ale je to dramatický krok, který je potřeba k přesvědčení Íránců, že Trump to myslí vážně s vyjednáváním skutečného řešení.

Za druhé: zrušit sankce – alespoň vůči íránské ropě – a vrátit zmrazená íránská aktiva.

Za třetí, přijměte, že Írán má jurisdikci nad těmi částmi Hormuzského průlivu, které se nacházejí na íránském území podle mezinárodního práva.

Pochybuji, že by Trump byl ochoten tyto možnosti zvážit, což znamená, že boje pravděpodobně znovu vypuknou.

Pokud Izrael bude pokračovat v útocích na Libanon – zejména Bejrút – Írán jasně dal najevo, že bude útočit na izraelská vojenská zařízení a vojáky na severu Izraele. Euforie z minulého týdne na trzích ohledně blížící se mírové dohody se rozplynula.

Nyní musí západní svět čelit realitě, že Írán, s pevnou podporou Číny a Ruska, je připraven odolat tlaku a hrozbám USA, dokud íránské síly nezvítězí.

Tolik Larry C. Johnson, k jehož analýze je nutné dodat následující:

Je patrné, že Johnson tuto analýzu zveřejnil v pondělí ještě před Trumpovým telefonátem s Netanjahuem, ve kterém mu poměrně ostře nařídil okamžité ukončení útoků na Libanon.

Záhy mělo být dojednáno příměří. To by znamenalo, že v tomto směru Johnson Trumpovy reakce odhadl špatně.