Švýcarská metropole Bern se prohlašuje za „bezpečný přístav“ a žádá více multikulturního obohacování

Vítačská města, která se prohlašují za „bezpečný přístav“ pro muslimské obohacovače, se již před pár lety rozmohla v Německu, jedním z prvních takových měst byl Berlín. Tedy město, kde je denně zaznamenáno 8 napadení nožem a 22 sexuálních útoků. Asi tak má podle vítačů vypadat onen „bezpečný přístav.“

Pravděpodobně si Berlín žádá více takovýchto obohacení – a zdá se, že nejinak je na tom i švýcarská metropole. To nám opět ukazuje, že ani není zapotřebí být v EU, stačí jen patřičně volit, třeba jen od zastupitelstva města.

Pak se můžete dočkat, že se město, ve kterém žijete, stane jedním z „C40 Cities,“ která se zavazují k cílům v mnohém překonávajícím  i Agendu 2030.

Ale může se stát i 15minutovým či chytrým městem (nebo oboje dohromady) nebo bezpečným přístavem pro jedince z nekompatibilních kultur.

Ano, nepotřebujete ani EU, stačí pouze patřičně volit a navolit si takové zastupitelstvo, které vás možná oblaží vším výše uvedeným dohromady.

V případě Bernu dokonce zastupitelstvo zachází ještě dál a pravidelnou dodávku „obohacení“ si jistí tím, že financuje i jednu ze zločineckých pašeráckých neziskovek.

Švýcarské hlavní město Bern se prohlásilo za „bezpečný přístav“ pro žadatele o azyl a naznačilo, že je připraveno přijmout více migrantů, než kolik jich v současné době vyčlenila federální vláda.

Místní zastupitelé přijali deklaraci o „bezpečném přístavu,“ kterou iniciovala krajně levicová organizace Seebrücke, která se snaží tlačit na národní vlády, aby přijímaly ještě větší počet migrantů směřujících do Evropy po moři.

Výkonná rada města, v níž převažují Zelení a sociální demokraté, vyzvala místní samosprávy po celém Švýcarsku, aby měly větší slovo v počtu migrantů, které mohou přijmout, a tvrdí, že každá obec by měla být schopna přijmout větší počet těch, kteří byli zachráněni na moři, a trvá na tom, že má morální povinnost tak učinit.

„Prohlášení města Bern o bezpečném přístavu je více než jen symbolická politika – je to další konzistentní krok v závazku města k humánní a aktivní azylové a uprchlické politice,“ uvedla místní radní Franziska Teuscherová, která je zodpovědná za vzdělávání, sociální péči a sport, v tiskové zprávě vydané v pondělí městskou radou.

„Místní rada je znepokojena velkou potřebou a neudržitelnými podmínkami v uprchlických centrech na středomořském pobřeží a vysokým počtem lidí, kteří každoročně přijdou o život při překračování Středozemního moře,“ dodala a kritizovala to, co popsala jako evropskou uprchlickou politiku „odstrašování a izolace.“

Kromě prohlášení městská rada také oznámila svůj záměr přímo financovat pašerácké neziskovky převážející migranty ze Středozemního moře do Evropy, které tak činí především přes Itálii.

Organizace Sea Eye, která je ve sporu s administrativou italské premiérky Giorgie Meloniové od jejího nástupu do úřadu, se letos chystá obdržet 70 000 švýcarských franků od bernských daňových poplatníků na financování svých zločineckých aktivit ve Středomoří.

„Humánní a aktivní azylová a uprchlická politika je hlavním zájmem jak místní rady, tak městské rady města Bern,“ uvádí se v prohlášení.

Podat žádost o azyl ve Švýcarsku je o něco obtížnější než u mnoha jeho sousedů v EU a v loňském roce země zpracovala něco málo přes 30 000 žádostí o azyl, nepočítaje ukrajinské uprchlíky.

Jako vnitrozemský stát a signatář Dublinské dohody se Švýcarsko může také spolehnout na ustanovení obsažená v dohodě při navracení žadatelů o azyl do první bezpečné evropské země, do které přišli.

Zdá se však, že Bern se sám o sobě rád postará o kohokoli, kdo do země dorazí…