V poslední době již byla Itálie natolik přetížena pod náporem rekordní invaze, že nebylo kam nově připluvší ilegály dávat. Plnily se jimi nejen hotely a penziony, ale také provizorní stanová městečka a některé obce již uvažovaly o vyvlastňování.

Nyní se zřejmě Meloniová inspirovala v Dánsku a Velké Británii a uzavřela dohodu s Albánií, kam by se zřejmě měla část „budoucích Evropanů“ dočasně umisťovat.

Nicméně bude to zřejmě jen velmi malá úleva, protože nová albánská přijímací zařízení by měla odbavit maximálně 36 000 migrantů ročně, což je jen zlomek celkového počtu, který letos Itálii obohatil.

Italská premiérka Giorgia Meloniová dokončila dohodu s Albánií o vybudování dvou migračních center, kam budou posíláni nelegální migranti poté, co byli zachráněni na moři.

Meloniová podepsala memorandum o porozumění spolu se svým albánským protějškem Edim Ramou v pondělí 6. listopadu, přičemž dohoda usnadní vytvoření migračních center, která budou schopna zvládnout přibližně 36 000 lidí ročně, uvádí zpráva deníku Il Giornale.

„Je to celoevropská dohoda. Ukazuje, že můžete spolupracovat na frontě řízení toku. Albánie dá možnost využívat některé oblasti albánského území s tím, že Itálie bude moci zřídit centra,“ uvedla premiérka Meloniová po podpisu memoranda.

„Dohoda počítá se zřízením migračních center v Albánii, která mohou pojmout až tři tisíce lidí,“ řekla Meloniová a dodala: „Když jsme o tom začali diskutovat, vycházeli jsme z myšlenky, že masová ilegální imigrace je fenomén, se kterým se žádný evropský stát nemůže vypořádat sám.“

Na migranty, kterým se podaří dostat se na italské území na vlastní pěst na palubě lodí nebo po souši, se nová dohoda vztahovat nebude, neboť se vztahuje pouze na ty, kteří byli vyzvednuti na moři italskými loděmi (což je v podstatě většina).

Nevztahuje se ani na ty, které zachytí pašerácké neziskovky.

Migranti budou převezeni na palubě italských plavidel do Shengjinu, přístavního města v Jaderském moři, kde budou identifikováni a zpracováni a později převezeni do Gjadëru, obce na severozápadě země, kde bude vybudováno přijímací zařízení.

Očekává se, že zařízení bude postaveno a zprovozněno do jara příštího roku, podle premiérky Meloniové, která uvedla:

Albánie potvrzuje, že je přátelským národem, a přestože ještě není součástí Unie, chová se, jako by byla členskou zemí, a to je jeden z důvodů, proč jsem hrdá na to, že Itálie vždy patřila k zemím, které podporovaly rozšíření o západní Balkán.

K tomu jen dodávám, že její radost je poněkud předčasná, protože přijetí Albánie a některých dalších zemí do EU samozřejmě invazi – zejména balkánskou trasou – urychlí.

Například Velká Británie si už nyní stěžuje na nezvykle vysoký počet migrantů z Albánie, vstup do EU bude pro Albánce znamenat další zjednodušení cestování po celé Evropě.

V posledních týdnech několik evropských zemí – včetně Německa – vyjádřilo zájem o outsourcing žádostí o azyl do jiných zemí.

Další země EU, jako je Švédsko, Dánsko a Rakousko, také vyjádřily podporu outsourcingu žádostí o azyl.

Tyto země se však mohou v budoucnu dostat do potíží ohledně svých programů podobným způsobem jako Velká Británie, která v červnu loňského roku zastavila první let migrantů do Rwandy poté, co Spojené království vyjednalo s touto africkou zemí dohodu o posílání migrantů k vyřízení žádosti o azyl.

V případě Velké Británie si na odsun stěžovala u soudu promigrační neziskovka, soud následně lety zastavil. Proti azylovým řízením mimo Evropu je i Evropský soud pro lidská práva, který velmi pravděpodobně podobné snahy dřív či později zastaví.

Nicméně v případě Albánie by zřejmě ESLP nemusel mít až takový problém jako tomu bylo u Rwandy…

Ohodnoťte tento příspěvek!

[Celkem: 23 Průměrně: 5]