AfD byla v Sasku-Anhaltsku klasifikována jako extremistická poté, co se ukázalo, že vede v průzkumech

Zejména poslední rok začíná AfD – ještě před 2 lety outsider většiny německých voleb – nabírat mohutně na preferencích.

Němce k tomu vede hned několik důvodů: muslimská invaze se v zemi zcela vymkla z pod kontroly, uhlíková politika zlikvidovala jaderné elektrárny – a tedy i energetickou bezpečnost, současná vláda se prezentovala jako vláda válečných štváčů a LGBTQI propaganda je nyní přítomná i ve školách.

To i mnohé další důvody zřejmě vede stále více lidí k tomu, že se uchylují k jediné protibruselské politické straně, která neprosazuje jak výměnu obyvatel, tak zelenou a LGBTQ agendu, ale ani neutuchající podporu Ukrajině.

Vzhledem k nedávným prezentacím muslimů v německých ulicích, kde se neštítili adorovat Hitlera a vyhrožovat převzetím moci a zavedením práva šaría, zřejmě preference AfD i nadále porostou.

Jenže zřejmě právě proto bylo nutné zakročit a jedinou opoziční stranu uvrhnout již zcela oficiálně do kolonky „extremisté.“

Regionální pobočka pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko byla klasifikována jako extremistická organizace, a to jen několik dní poté, co strana dosáhla prvního místa v celostátních průzkumech.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy, německá domácí zpravodajská služba, prohlásila, že shromáždila dostatek důkazů, aby dokázala, že několik jejích členů a volených představitelů jsou pravicoví extremisté.

Tento krok v úterý potvrdil Jochen Hollmann, šéf regionální divize agentury v Sasku-Anhaltsku.

Vysvětlil, že regionální sdružení AfD ve státě je od roku 2021 vyšetřováno kvůli údajnému extremismu, ale federální zpravodajská služba nyní obdržela nové informace, které ukazují, že strana „není slučitelná s lidskou důstojností, demokracií a právním státem.“

Sasko-Anhaltsko je druhou spolkovou zemí, kde byla regionální strana AfD po zjištěních v Durynsku v roce 2021 označena za extremistickou organizaci.

Tato klasifikace poskytuje agentům federální rozvědky větší pravomoci při monitorování komunikace stranických funkcionářů a členů, což vyvolává vážné otázky o občanských svobodách a demokratických normách v Německu.

Takový dohled zahrnuje mimo jiné nábor a využívání informátorů, sledování finančních toků, jakož i odposlechy, čtení a monitorování soukromé komunikace německých občanů.

V exkluzivním rozhovoru pro Remix News v září německý europoslanec Maximilian Krah, který se připravuje na vedení volební kampaně AfD do Evropského parlamentu v roce 2024, potvrdil, že Německo v minulosti používalo rozsáhlý režim sledování, který se dlouhodobě zaměřuje na opozici.

„Mám podezření, že i tento telefonát, který nyní vedeme, je sledován,“ řekl.

„V jiných demokratických zemích by bylo neuvěřitelné, kdyby vládní agentura sledovala opozici tak, jak sleduje nás.

Je tu však něco nového: veřejnost a voliče to už nezajímá. I když nás sledují, i když píší v novinách, že nás považují za hrozbu pro veřejný pořádek, lidem je to prostě jedno. Nadále nás volí. Připojují se k našim řadám,“ dodal.

V úterý Nikolaus Kramer, předseda parlamentní skupiny AfD ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, označil krok zpravodajské služby za „průhledný a žalostný pokus o udání.“

Tento krok přichází jen několik dní poté, co průzkum provedený agenturou INSA pro německý bulvární deník Bild ukázal, že AfD se s 33 procenty hlasů dostala na první místo ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko.

AfD, která vede kampaň proti masové imigraci, staví se proti dodávkám zbraní na Ukrajinu a je ze své podstaty euroskeptická, vede průzkumy veřejného mínění poté, co od posledních dubnových voleb vzrostla o 7 procentních bodů.

Spolkové zemi Sasko-Anhaltsko v současné době vládne koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU), Sociálně demokratické strany (SPD) a Svobodné demokratické strany (FDP).

Podpora AfD, která byla obvykle vyhrazena pro spolkové země dříve sídlící v bývalém východním Německu, exponenciálně vzrostla po celé zemi a němečtí voliči jsou mnohem vstřícnější k tomu, že se strana angažuje ve vládě, než k představitelům hlavního politického proudu.

Průzkum provedený Civeym pro časopis Spiegel zjistil, že 47 procent Němců by považovalo za přijatelné, kdyby strany vstoupily do koalice s AfD na zemské úrovni, což je číslo, které ve východních státech stoupá na 55 procent.

Na celostátní úrovni je strana v těsném závěsu za opoziční CDU, v průzkumech veřejného mínění se pravidelně umisťuje na druhém místě – a to s pohodlným náskokem před stranami zapojenými do federální probruselské koalice.