Z Náhorního Karabachu byli nuceni prchnout všichni nemuslimové, včetně řecké menšiny

Pokud si muslimové převezmou jakékoli území, vždy je hlavním cílem dobytou zemi islamizovat. Případ vyháněných Arménů, kteří měli na vybranou konverzi k islámu nebo odchod, se v mnohém podobá osudu Srbů v Kosovu.

Obdobné je to i v islamizovaných evropských zemích. Původní obyvatelstvo je nuceno prchat ze čtvrtí, které obsazují muslimové, neboť záhy se tam zhorší bezpečnost a oblasti, kde třeba před 30-40 lety žili pouze původní obyvatelé, se stávají islámským ghettem.

Postupně si takto mohamedáni časem převezmou země jako Francii, Německo, Švédsko, Holandsko, Itálii či Belgii.

Oblast Náhorního Karabachu je tedy jen předzvěstí budoucího osudu těch evropských zemí, které se rozhodly pro politiku otevřených hranic.

Z oblasti převzaté Ázerbájdžánem nyní neprchají pouze Arméni, ale všichni křesťané, tedy včetně různých menšin.

Jediná čistě řecká vesnice v Náhorním Karabachu, Mehmana (Μεχμανά), která se nachází v provincii Matakert, je nyní pod ázerbájdžánskou kontrolou a asi dvě desítky obyvatel jsou nyní buď v Arménii, nebo ve Stěpanakertu, hlavním městě regionu.

Předsedkyně Řeků Artsakhu (Náhorní Karabach), Sofie Ivanidou, je stále ve Stěpanakertu, a situace všech Řeků bude jasnější, jakmile budou evakuováni do Arménie.

Mehmana byla osídlena v roce 1830 pontskými Řeky z Argyroupoli (Αργυρούπολης) v Pontosu, kam se vydali pracovat ve zlatých dolech v regionu. Zlato se těžilo a zpracovávalo v Mehmaně více než sto let.

Přestože to byla nejodlehlejší ze všech pontských řeckých kolonií na Kavkaze, byla finančně silná.

Armádní major ve výslužbě, spisovatel a novinář Savvas Kalenteridis řekl: „Vesnice byla čistě řecká až do útoku Ázerbájdžánců v roce 1992. Pak vypálili domy, které ve skutečnosti zůstávají zničené dodnes.“

„Jen málo domů zůstalo obyvatelných. Po útoku se mnozí přestěhovali do Řecka a zejména do jeho severních oblastí, jako je Florina,“ dodal. Ve vesnici pak zůstala jen hrstka Řeků. Ti byli nyní vyhnáni.

Mezi příjmeními, se kterými se Savvas Kalenteridis setkal při své návštěvě vesnice, byli Lavasidis, Akritidis, Ioannidis, Stylianidis, Putahidis a Papadopoulos.