„Odpůrci migračního paktu musí být vymanévrováni,“ říká šéfka EP Metsola

V současné době je debata kolem migračních kvót přejmenovaných na „povinnou solidaritu“ v popředí debat v Bruselu, který se nyní chystá v masové míře přerozdělovat ilegály z přetížených zemí do zemí, které zatím nejsou dostatečně multikulturně obohaceny.

Výměna obyvatel je v plném proudu a brzdí ji jen fakt, že se najdou i odpůrci přerozdělování. Bruselští škůdci doufají, že po volbách v příštím roce budou mít probruselské frakce nadále většinu.

Zde bude zapotřebí, aby zejména velké země navolily do EP euroskeptické zástupce, aby byla převaha kolaborantského odpadu, který nyní  EP výrazně dominuje, poněkud menší.

Šéfka EP, maltská europoslankyně Roberta Metsola, doufá v pravý opak. Očekává, že Evropané jako tradičně navolí jedince, kteří budou nadále úspěšně pracovat na destrukci Evropy, včetně zrychlené výměny obyvatel.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola se snaží izolovat odpůrce paktu o migraci, jak řekla v úterý tisku. Řekla, že je důležité zajistit, aby odpůrci, mezi nimiž by mělo být Polsko a Maďarsko, nemohli vytvořit „blokační menšinu.“

Metsola uvedla, že se snaží pomoci vymanévrovat oponenty v Radě ministrů, aby se ujistila, že nemají dostatečnou podporu k torpédování balíčku zákonů.

Podle komplikovaných pravidel EU pro hlasování kvalifikovanou většinou může menšina členských států EU technicky vetovat právní předpisy.

Aby zvýšil tlak na národní vlády, parlament část jednání pozastavil, řekla.

Cílem však zůstalo zajistit souhlas do konce současného volebního období. Předsedkyně Evropského parlamentu uvedla, že udělá vše, co bude v jejích silách, aby dosáhla konsensu.

V rozhovoru pro European Newsroom, projekt spolupráce mezi zpravodajskými agenturami z celé Evropy, Mestola řekla, že zůstává optimistická, že vlády a poslanci Evropského parlamentu mohou dosáhnout dohody.

„Jsem optimista, protože bych nebyla schopna vysvětlit voličům, jak jsme po pětiletém volebním období nedokázali najít řešení jednoho z nejlepších legislativních návrhů, které jsme kdy měli na stole,“ řekla Metsola.

Dne 20. září Evropský parlament zastavil jednání s Radou ministrů o migraci ve dvou klíčových částech paktu na protest proti nedostatečnému pokroku v tzv. „azylovém pilíři.“  Metsola uvedla, že „pilíř migrační bezpečnosti nelze řešit samostatně bez azylového pilíře.“

Šéfka Evropského parlamentu zdůraznila, že je třeba neoddělovat vnitřní a vnější rozměr přistěhovalectví a být konzistentní v tom, jak jednáme se sousedními zeměmi.

„Dokud nenajdeme řešení, které nám umožní vyšetřovat žádosti o azyl mimo území EU, budeme se muset zapojit do dialogu s těmi zeměmi, z nichž migranti nemají jinou možnost než se nalodit na loď,“ řekla Metsola.

Slepá ulička vyjednávání by mohla skončit tento nebo příští týden, řekla a poznamenala, že „ne všechny země to přijmou, to není nic nového, ale musíme najít většinu.“

„Nemohu ospravedlnit skutečnost, že za pět let ve funkci jsme nebyli schopni najít řešení,“ řekla o paktu.

„V minulosti jsme mohli najít většinu, ale konsensus byl použit jako důvod, proč tak neučinit. Říkám to s lítostí: v minulosti jsme mohli vytvořit většinu, ale byla použita výmluva na preferenci konsensu.

Je to oblast, kde rozhoduje většina. Nyní musíme zajistit, aby v Radě nebyla blokační menšina, což je to, co mě v případě krizového řízení znepokojuje.“

Metsola se také vyjádřila k použití námořnictva ve Středomoří.

„Pokud může být provedena námořní mise ve Středomoří, která by zajistila, že přijde o život méně lidí, a zároveň zajistí, že budou respektovány hranice, pak je to aspekt, který bychom mohli hodnotit pozitivně. Je to rozhodnutí vlád, ale na tomto fóru se o něm hodně diskutuje.“

K uvedenému jen připomínám, že EU opět vyslala mimo Frontexu také lodě na misi Sophia, která již v minulosti fungovala jen jako další posila k pašeráckým neziskovkám či Frontexu na trase mezi Afrikou a Itálií (v oblasti Řecka pak šlo o misi Irene).

Ačkoli se očekává, že kampaň před volbami do Evropského parlamentu bude složitá, Metsola uvedla, že je přesvědčena, že nový parlament vytvořený po hlasování si udrží „proevropskou a konstruktivní středovou většinu“ (v překladu to znamená, že opět budou mít většinu ti, kdo mají za úkol urychlit destrukci Evropy a evropských národů).

To by umožnilo vybrat jejího potenciálního nástupce „z tohoto centra.“ Totéž platí pro příštího předsedu Evropské komise, dodala: pozice, o kterou se zatím nikdo nepřihlásil, i když se říká, že Metsola má zájem sama.

Připomínám, že na šéfa EK je vždy určena osoba, která je lehce manipulovatelná, vydíratelná a zpravidla vyškolená na srazech Bilderbergu. Tedy šéf EK je již dávno v zákulisí zvolen a – podobně jako posledně v případu Lejnové – patřičně vyškolen.

Na otázku, zda obavy z nedávné migrační dohody mezi EU a Tuniskem měly vliv na jednání, Metsola vyzvala ke „konzistenci“ v tom, jak se zachází s různými sousedními zeměmi.

Připustila, že dokud nebude dosaženo dohody o tom, kde mohou být žádosti o azyl zpracovány mimo EU, bude muset proběhnout dialog se zeměmi, kde migranti nevidí jiné řešení než nastoupit na loď.