Ve videu níže najdete proslov Roberta F. Kennedyho, který pronesl na mírové konferenci.
Jako jediný z prezidentských kandidátů mimo jiné slibuje v případě zvolení úplné ukončení nekonečných amerických válek a okupací a stažení všech vojáků ze zahraničí.
Stejně tak je zastáncem rozpuštění útočného paktu NATO. Bylo tedy logické, že právě on byl jedním z účastníků mírové konference, jejímž cílem je najít co nejrychlejší cestu k ukončení konfliktu na Ukrajině.
Video je anglicky, níže najdete jeho kompletní přepis…
Zdravím vás.
Jmenuji se R F Kennedy Jr. a rád bych poděkoval všem organizátorům Humanity for Peace za pořádání této konference a za to, že mi dali příležitost vás oslovit.
Můj strýc John F. Kennedy jednou odpověděl jednomu ze svých dvou nejbližších přátel, Benu Bradleymu, redaktorovi Washington Post. Když se ho Bradley zeptal: „Co chceš, aby byl napsán tvůj hrob?“ můj strýc odpověděl: „Uzavřel mír.“
Když Bradley naléhal, můj strýc odpověděl, že první povinností každého prezidenta Spojených států je dohlédnout na to, aby se země nedostala do války. Udělal to během tří let ve funkci. Nikdy neposlal bojové jednotky přes hranice.
Udržel zemi mimo konflikt v Laosu, a dvakrát nás udržel od Kuby. Držel nás dál od Berlína v roce 1961 a držel nás dál od Vietnamu (konflikt). Poslal tam jen 16 000 vojenských poradců, většinou ze Zelených baretů, a 22. října jim nebylo dovoleno bojovat, i když někteří o to měli zájem.
V říjnu 1962 se dozvěděl, že jeden ze Zelených baretů padl, a požádal svého pobočníka, aby mu poslal seznam válečných obětí. Vrátil se a řekl mu, že do té doby zemřelo již 75 lidí. O měsíc později, koncem listopadu, byl zabit.
Prezident Johnson příkaz k zastavení bojů zrušil. Během příštího roku Johnson poslal 250 000 vojáků, které armáda požadovala od začátku.
Jednu věc můj strýc o válce chápal a my to dnes musíme pochopit, protože jsme blíže jadernému konfliktu, než jsme kdy byli od kubánské raketové krize v říjnu 1962.
Můj strýc pochopil, že pokud chcete udržet svou zemi mimo válku, musíte se vžít do kůže svého protivníka.
Když nastoupil do úřadu, tajné služby a jeho okolí o Nikitovi Chruščovovi nevěděly téměř nic.
Prezident Eisenhower řekl, že nebude vojákem, takže prezident, který byl původně vojákem, povede Ameriku do třetí světové války, protože vojáci vědí o válce všechno. I on byl voják.
Můj strýc byl voják. Byl jediným prezidentem, který obdržel vojenské vyznamenání Purpurové srdce. Chruščov byl také voják a zúčastnil se nejkrvavější bitvy druhé světové války u Stalingradu.
CIA o něm ale skoro nic nevěděla, protože v agentuře byl „krtek,“ který okamžitě zabil všechny lidi, všechny agenty Kremlu, kteří utekli do USA nebo se pokusili pracovat jako špióni pro Spojené státy.
CIA tedy o Chruščovovi nevěděla téměř nic a předpokládala, že všichni v Kremlu jsou nedotknutelní.
Můj strýc se cítil tímto nedostatkem znalostí sklíčen. V roce 1961 v těžké situaci kontaktoval Chruščova. Potkali se ve Vídni a Chruščov byl bojovný a domýšlivý, prakticky vyprovokoval mého strýce, aby s ním šel do války.
Můj strýc si rychle uvědomil, že je sám obklopen vojenskými proválečnými pobočníky, kteří patřili k vojenské zpravodajské službě Pentagonu a věřili, že jaderný konflikt s Rusy je nejen nevyhnutelný, ale i žádoucí.
Můj strýc byl několikrát pobídnut, aby šel do války. Řekli mu, že válku vyhrajeme, protože máme více raket než Rusové, což ani dnes nemáme.
Mají o 1000 více než my. Tito důstojníci mu řekli, že bude „jen“ 30 milionů amerických obětí a 150 milionů ruských, a to by znamenalo vítězství.
Můj strýc z toho setkání odešel se slovy: „A my si říkáme lidstvo?“ Věděl, co má dělat.
V srpnu 1961 došlo ke konfrontaci u Berlínské zdi, americké tanky se setkaly s ruskými tanky, válka byla tak blízko jaderné válce.
Můj strýc navázal přímé spojení s Chruščovem a řekl mu, aby odvolal své tanky. Chruščov mu prostřednictvím komunikačního kanálu poslal zprávu: „Mám záda opřená o zeď. Nemám kam jít.“
Můj strýc v tu chvíli pochopil, že Chruščov je ve stejné situaci jako on. Byl obklopen vojenskými proválečnými zastánci, kteří ho tlačili do konfliktu s USA.
Oba si uvědomili, že jsou jediní, kdo může zabránit ničivé jaderné výměně.
Můj strýc mu učinil návrh, slib, že můj strýc v příštích několika hodinách udělá totéž, pokud Chruščov stáhne své jednotky, tankový prapor. Udělali to a nakonec si věřili.
Uvědomili si, že spolu musí přímo komunikovat.
Začali sérii 26 dopisů, které si vyměnili, velmi osobních dopisů, doručovaných sovětským špiónem jménem Georgij Bolsakov, který obešel jejich vlastní ministerstva zahraničí, diplomatický sbor a vojenské zpravodajské agentury, což jim umožnilo mluvit přímo mezi sebou.
Nainstaloval také „horké linky“ v Cape Cod, kde jsem také bydlel, a ty linky stále procházejí z vnitřku Letního majáku, který nyní vlastní můj bratr a dalších „červených linek“ v Bílém domě, míst, kde berou telefon. Zvednete a mluvíte spolu přímo.
To je dnes důležitější než kdykoli předtím.
Dnes jsme v podobné situaci a Vladimira Putina necháváme zády ke zdi.
Nyní je více než kdy jindy důležité spolu mluvit.
Mnoho a mnoho měsíců, skoro rok, jsem se nepokoušel mluvit s ruským vedením.
Ruské vedení vynaložilo velké úsilí, aby nás a Ukrajinu zahrnulo do mírových jednání. A to jsme odmítli.
Dnes víme, že Rusové a Ukrajinci podepsali počáteční mírovou dohodu na základě Minských dohod, a že Rusové již začali stahovat svá vojska.
A přesto jsme my, Spojené státy a Boris Johnson, tuto dohodu podkopali.
Musíme dělat přesný opak toho, co jsme dělali.
Musíme mluvit přímo s Vladimirem Putinem a všemi zúčastněnými a ukončit toto šílenství dříve, než začneme další jaderný konflikt, který zničí celé lidstvo.
Chci vám poděkovat za všechno vaše úsilí a chci vám poblahopřát a vyjádřit svou vděčnost za to, že jste to učinili prioritou pro celé lidstvo.
Děkuji.