Ve stále více zemích rostou preference stranám, které žádají odchod z EU

To je samozřejmě něco, co by se u nás stát nemohlo. Pokud se podíváte na jakékoli průzkumy, tak mohutně nabírají jen prověření oddaní eurohujeři – je jedno z jaké partaje.

A co je ještě zajímavější je fakt, že ke stranám, které hlásají odchod z EU, se v jiných zemích hlásí stále více mladých lidí. Tomu často odpovídá i členská základna takových stran, která se výrazně omlazuje.

Často přemýšlím o tom, proč u nás je vše naopak – a to o to víc, že se tento příklon k tvrdým euroskeptikům týká zejména okolních zemí. A nelze to svádět na „obohacování,“ které nás zatím míjí, protože vzestup euroskeptiků, včetně rostoucí obliby u mládeže, se týká například i Polska.

Takže kde je „zakopaný pes?“ Proč chce v jiných zemích stále víc lidí opustit EU, ale u nás je tendence přesně opačná? Odpověď na to by byla na celý článek, takže nějaké zamyšlení k tématu jistě chystám.

Ale nyní se budu věnovat třem okolním zemím, o kterých se v poslední době píše právě ve vztahu k výraznému vzestupu preferencí euroskeptiků, kteří mají přímo v programu EU EXIT nebo alespoň požadavek na podobné referendum.

A podíváme se na preference euroskeptiků hezky postupně podle toho, jak moc kde „nabrali“. U každé země si také uděláme jistou analýzu, abychom přišli na to, co jim preference tak nevídaně zvedlo.

RAKOUSKO

V Rakousku zcela jasně vedou tamní Svobodní (FPÖ), kteří v posledních volbách v roce 2019 skončili někde pod 15%  a nyní, těsně před volbami, již atakují 30% hranici.

Různé průzkumy dávají FPÖ něco mezi 26-29%. O pár procent níž jsou socani (SPÖ), které převážně volí poměrně početná muslimská populace. Současné vládní strany – lidovci (ÖVP) a Zelení by již vládu nesestavili, protože společně dají asi tolik (nebo jen o málo víc) kolik má samotná FPÖ.

A co pomohlo FPÖ k vzestupu? Okolností je mnoho. Začněme třeba vedením, ve kterém stanul poměrně výrazný Herbert Kickl. Ten se vyprofiloval zejména za covidismu, nejprve během restrikcí a později v době, kdy vláda nařídila povinné očkování.

Kickl byl velmi výraznou tváří odporu, pořádal časté demonstrace a netajil se s tím, že je neočkovaný a odolává nátlaku. Většina odpůrců covidismu se přichýlila právě k FPÖ, část k za covidismu založené MFG.

Ovšem i po covidismu byla FPÖ velmi viditelnou opozicí vládě, například v době, kdy obhajovala neutralitu a na znamení toho demonstrativně odešli všichni poslanci této partaje ze sálu v době, kdy měl mít proslov Zelenský, neštítící se dokonce i neutrální země žádat o zbraně.

Hlavním tématem FPÖ je dlouhodobě také odpor proti muslimské invazi a islamizaci země. Rakousko je nyní obětí politiky otevřených hranic, kterou současná vláda na pokyn EU praktikuje. Kriminalita v zemi výrazně vzrostla a v poledních měsících se hned několikrát jen těsně podařilo odvrátit teroristický útok.

To samozřejmě hraje do karet FPÖ, která je nejen silně protimigrační a aktuálně například sbírá podpisy pod petici požadující deportace, ale také dává dlouhodobě najevo, že politiku Bruselu neuznává a zásadně odmítá. Chce umožnit i referendum o vystoupení z EU.

Mimoto je strana také dlouhodobým kritikem eura či snah o rušení hotovosti. Od dob v zemi velmi tvrdě vnucovaného očkování se zasazuje o odškodnění obětí genových injekcí.

Obrovský vzestup strany umožnila mizerná „práce“ současné vlády, ale také celková situace stran „obohacování“ a především značná viditelnost vedení strany, které neváhá organizovat demonstrace, petice a mnohé další akce.

A v neposlední řadě odpůrci EU nemají v zemi příliš výběr, přičemž i různé průzkumy ukazují, že Rakušané patří k největším euroskeptikům.

 

NĚMECKO

Druhou zemí, kde jsou euroskeptici na značném vzestupu, je Německo, kde zavedené strany s hrůzou sledují nárůst AfD. Ta se v různých průzkumech objevila v preferencích někde mezi 17-20%.

A jedním z hlavních programových bodů AfD je vystoupení Německa z EU. Ne reforma, ale skutečné vystoupení. V Německu jsou však volby za dlouhou dobu – probíhají tam vždy asi 1-2 týdny před našimi parlamentními volbami, tedy další budou také na podzim 2025.

Do té doby nejspíš AfD výrazně naroste. Už nyní jasně vede v preferencích v zemích bývalé NDR.

Proč má AfD takový úspěch? Především je jasně jedinou opozicí. CDU totiž žádnou skutečnou opozicí není, protože reálně v mnohém souzní s vládou. I když nyní CDU celkové preference jasně vede, AfD se ve většině průzkumů ukazuje hned na druhém místě.

Nicméně situace je tam v jednom totožná se situací u nás. Eurohujeři z CDU by nikdy nešli do koalice s AfD, stejně jako nikdy nepůjdou u nás do koalice eurohujeři z ANO s SPD.

AfD dokázala zcela jistě získat hodně příznivců díky době covidové, kdy se jednalo o jedinou parlamentní stranu, která protestovala proti nesmyslným restrikcím i nátlaku na očkování nebo segregaci neočkovaných (tzv. 2G).

AfD je velmi aktivní i v EU, kde je europoslankyně Christine Andersonová členkou covidového výboru, který mimo jiné „griloval“ zástupce vakcinačních firem.

AfD má více velmi výrazných osobností, které jsou často citovány i v zahraničí, což jim jistě nabírá body. Bezesporu jim hodně pomáhá i striktně protimigrančí a konzervativní politika, stejně jako odpor proti ničivé klimatické politice německé vlády.

Straně hodně narostly preference i po uzavření posledních jaderných elektráren, kdy si mnozí Němci uvědomili, že země směřuje k totální deindustrializaci ve jménu zvrácené ideologie.

Vláda sáhla Němcům na jejich pohodlný život – a bude to už jen horší. Klimatický diktát vlády zřejmě přelil nemálo voličů právě AfD.

Němci také hodně slyší na to, že jsou největší plátci v rámci EU. Většině se to nelíbí a stále víc je ochotných uvažovat o podpoře odchodu Německa z EU.

V neposlední řadě i různé průzkumy ukázaly, že Němci spolu s Italy jsou největšími odpůrci dodávání zbraní na Ukrajinu. Proti tomu se vymezuje pouze AfD a také mimoparlamentní die Linke.

Oběma stranám to samozřejmě také přihrává další voliče.

AfD tak hraje do karet mnoho okolností, ale pomáhají jim i aktivity vlastních politiků, kteří jsou poměrně viditelní dokonce i v zahraničí.

 

POLSKO

Poslední zemí, kde silně nabrala preference strana, která požaduje odchod z EU, je Polsko. Tam budou – podobně jako v Rakousku – volby již letos na podzim. A i tam rostou preference zejména odpůrcům EU.

Významný příliv voličů s kritickou linií k oficiální polsko-ukrajinské politice tam zaznamenala strana Konfederacja. Strana byla založena v roce 2018, kdy se neúspěšně pokusila dostat ve volbách v roce 2019 do europarlamentu.

Na druhou stranu volby do polského parlamentu, Sejmu, na podzim 2019 byly úspěšné. Tehdy se Konfederaci podařilo vstoupit do Sejmu s 12 poslanci.

Mezitím je však nejen jisté, že členové strany Konfederacja znovu zasednou ve 460členném polském parlamentu, ale dokonce se s nimi v médiích zachází jako s potenciálním koaličním partnerem vládnoucí strany PiS, i když se obě strany vůči sobě navzájem vymezují.

Skutečnost, že Konfederacja pravděpodobně dosáhne dvouciferného výsledku, se postupně stává zřejmou –  a dokonce je možné, že bude mít i trojnásobek oproti roku 2019 – některé průzkumy ukazují výsledek kolem 12-15 procent.

A proč takový vzestup preferencí z původních 5%?

Konfederacja každoročně hraje vedoucí roli v tzv. Pochodu nezávislosti, který se u Poláků stává stále populárnějším. Profiluje se jako jediná vlastenecká strana a upozorňuje na oddanost vládní strany PiS zejména americkým, ale také ukrajinským a v neposlední řadě i bruselským zájmům.

A samozřejmě stále víc Poláků láká i vystoupení Polska z EU, které je jedním z hlavních bodů programu. Členové vedení strany byli také organizátory některých demonstrací namířených proti covidovým restrikcím a vnucovanému očkování.

V zásadě není kurz strany v žádném případě stejný jako kurz polské PiS. Konfederacja nereprezentuje linii „oficiálního“ Polska a je skeptická k bezpodmínečné podpoře Ukrajiny na příkaz NATO a Spojených států.

Z tohoto důvodu si volební kampaň v současné době drží odstup a spolupráci s vládnoucí stranou prozatím vylučuje.

A zajímavé je, že – podobně jako ve výše uvedeném Německu a Rakousku – o tvrdě euroskeptickou stranu mají zájem zejména mladí voliči.

Podle studie  by více než 19 procent Poláků ve věku 18 až 30 let hlasovalo pro Konfederaci – a tento trend je na vzestupu.

---

Tolik menší analýza politické situace ve třech sousedních zemích, ve kterých v poslední době dosti nabírají na oblibě strany, které deklarují vystoupení z EU.

A nejsou v Evropě v tomto směru stranami jedinými.

Hodně silně získávají euroskeptici na preferencích i v Holandsku a Belgii, zatímco ve Francii nyní jasně vede Marine le Pen, která se již sice vzdala vystoupení z EU (což jí mnoho voličů vyčítá), ale jedním z hlavních bodů programu je vystoupení z NATO, což dlouhodobě většina Francouzů podporuje.

Pak se tedy můžeme jen ptát proč není podobný trend také u nás.

Na tuto otázku si odpovíme v příštích dnech v dalším článku…