BRICS se rozrůstá: Které další země se přidávají k uskupení?

Rozšiřování BRICS a vytvoření jednotné měny založené na komoditách nebude pouze jedním z hlavních nástrojů dedolarizace a potlačení světové hegemonie US Deep state, ale také značně uleví sankcionovaným zemím.

Západ vedený USA stále hraje ústřední roli v globálním ekonomickém a finančním systému. Ale skupina BRICS, která plánuje na srpnovém summitu expandovat a představit novou společnou měnu, se ukazuje jako impozantní globální soupeř.

To ukazují důležitá základní data.

Letošní summit BRICS se bude konat v Durbanu v Jižní Africe na konci srpna. Summit zřejmě způsobí mnohem větší globální pozdvižení než ty z posledních let. 

Protože otázkou není jen to, zda se na tomto summitu objeví ruský prezident Vladimir Putin, ačkoliv by Jihoafrická republika měla podle Římského statutu povinnost vydat hlavu státu Mezinárodnímu tribunálu pro válečné zločiny.

Již v minulosti JAR deklarovala, že Putina nevydá,  takže s tím zřejmě ani ICC nepočítá.

Spíše se proto stanou komentovanými některá rozhodnutí, která reorganizují globální strukturu.

V současné době existuje osm oficiálních žadatelů o vstup do společenství států BRICS (které by se poté stalo BRICS+). Jde o Egypt, Alžírsko, Argentinu, Bahrajn, Indonésii, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. 

Hovoříme tedy o skupině BRICS, která již představuje téměř polovinu světové populace, zhruba čtvrtinu reálného ekonomického výkonu (podle parity kupní síly dokonce polovinu), pětinu celosvětové produkce ropy, sedminu celosvětové produkce plynu, pětinu celosvětové sklizně pšenice  a  čtvrtinu celosvětové sklizně rýže.

A tato skupina bude v nadcházejících měsících rozšířena.

Skupina formálních kandidátů na přistoupení vytvoří blok, který by představoval téměř 40 procent reálného globálního ekonomického výkonu s 60procentním podílem na světové populaci. Kromě toho  celosvětově vyrábí více než 30 procent ropy a více než 25 procent zemního plynu. Nesmíme zapomenout na 28 procent celosvětové sklizně pšenice a asi 38 procent sklizně rýže. 

Hovoříme tedy o kontrole nad velkými částmi globálních dodávek energie a základních potravin.

Ve druhém kroku by se skupina BRICS++ mohla rozrůst o dalších 17 zainteresovaných zemí:

Afghánistán, Bangladéš, Kazachstán, Mexiko, Nikaragua, Nigérie, Pákistán, Senegal, Zimbabwe, Súdán, Sýrie, Thajsko, Tunisko, Turecko, Uruguay a Venezuela, Bělorusko.

Společně by tyto tři skupiny představovaly polovinu celosvětového ekonomického výkonu a přibližně čtyři pětiny světové populace. 

K tomu se přidává 40 procent produkce ropy a 30 procent produkce plynu, stejně jako 30 procent sklizně pšenice a 50 procent sklizně rýže. A to jde o 30 ze 195 nezávislých zemí světa.

Pro srovnání: Západní hodnota, sestávající ze Spojených států amerických, zemí NATO, Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Nového Zélandu, dohromady tvoří asi 39 procent celosvětového ekonomického výkonu s podílem celosvětové populace kolem deseti procent.

Kromě toho se zhruba 16 procenty podílí na produkci ropy a zemního plynu, stejně jako zhruba jednou osminou na celosvětové produkci pšenice a jednou desetinou ba světové sklizni rýže. S ohledem na důležité suroviny pro energii a potraviny hrají pouze omezenou roli.

To bude mít dopad i na plánovanou společnou měnu BRICS , která má být primárně navázána na komodity. Budou-li tyto země trvat na tom, že svůj obchod s komoditami založí na této nové měně místo na americkém dolaru, západní dominance ve světovém obchodu bude upadat.

A co víc: „Vyzbrojit“ americký dolar k likvidaci nevítaných konkurentů by bylo marné. Země, které trpí jednostrannými sankcemi USA, by je mohly snadno obejít. 

Dominance Západu pod vedením USA nad světem se pravděpodobně chýlí ke konci.