„Zelená udržitelná energie“ je eufemismus pro depopulaci

Agenda 2030 nebo chcete-li Velký reset je v zásadě základem stávající politiky zeleného údělu, kteoru naplno prosazuje EU. Pod falešnou záminkou nutnosti boje proti CO2 jsou zaváděny politiky, jejichž skutečným cílem je depopulace.

A povšimněte si, že se opět soustřeďují zejména na tzv. „západní svět“ – tedy na stejné země, kde se velmi úporně vnucovaly i další depopulační metody jako genové injekce.

Německo nedávno odstavilo své poslední tři jaderné reaktory. Uprostřed největší  energetické krize způsobené požadavky na odříznutí Evropy od levného ruského plynu prohlásila německá ministryně životního prostředí Steffi Lemke se vší důvěrou oddaného člena klimatického kultu:

„Postoj německé vlády je jasný: jaderná energie není zelená. Není to ani udržitelné… Začínáme novou éru výroby energie.“

Tato „nová éra výroby energie“ je ve skutečnosti pouze eufemismem pro vylidňování.

U všech těch, kteří oslavují, že odchod z jaderné energie je příležitostí k využití solární a větrné energie, brzy dojde také ke smutnému procitnutí do reality.

Nejenže náklady na energii raketově vzrostly všude tam, kde byly vybudovány „zelené“ energie, ale toxický odpad způsobený těmito fotovoltaickými články daleko převyšuje vše, co vyprodukuje ten nejšpinavější jaderný reaktor.

Solární panely mají životnost 25 let, poté je jejich likvidace téměř nemožná, protože obsahují podobné těžké kovy a toxiny, jaké se nacházejí v počítačích a mobilních telefonech. Obsahují také obrovské množství toxických kovů, jako je olovo, a karcinogeny, jako je kadmium.

A takzvaná „obnovitelná energie“ má přímý a ničivý dopad na životní prostředí. Celé lesy čelí kácení ve jménu solárních a větrných elektráren, jejichž požadavky na obrovské plochy půdy jsou neuvěřitelně velké ve srovnání s prostorem potřebným pro provoz moderního reaktoru třetí generace.

Solární a větrná energie také neprošly „testem udržitelnosti“ na další frontě: v těžbě. Množství materiálů, které musí být vyrobeno, vytěženo a využito při výstavbě „zelených“ energetických systémů, daleko převyšuje stejné metriky používané k vytvoření a údržbě jaderné elektrárny.

Strach z radiace je podvod prosazovaný malthusiánskou lobby, jejímž cílem bylo rozložit suverénní národní stát tím, že jeho oběti podkopou vlastní základy existence. 

Toto je realizace politiky Trilaterální komise oznámené předsedou Federálního rezervního systému Paulem Volckerem, který v roce 1978 vyzval k „řízené dezintegraci“ průmyslové civilizace.

Toto je program Maurice Stronga, který v 90. letech ukončil kanadský jaderný program a volal po kolapsu průmyslové civilizace. Toto je politika, která je jádrem nového „zeleného údělu“, který se již šíří po světě.

Ve skutečnosti je to však jen jiný název pro depopulaci…