Pod vylhanou záminkou nutnosti boje proti CO2 nám má být vnucena konzumace hmyzu a laboratorního masa, mléka i vajec. Jisté je, že se rozhodně nejedná o žádnou zdravou a pestrou stravu, jak se nám snaží namluvit.
Pokud jste se o tuto problematiku zajímali poněkud víc, pak víte, že častá konzumace hmyzu i umělého masa může způsobit značné zdravotní problémy.
Hmyz je pak přimícháván i do běžných poživatin, můžete jej tedy nalézt prakticky ve všem – od mouky, přes pečivo, těstoviny, různé polotovary apod. Celý seznam, kde již EU povoluje přimíchávat hmyz jste si mohli přečíst zde.
Některé země sice přistoupily na označování těchto výrobků a nařídily i jejich oddělený prodej, ale jde jen o několik málo zemí. Většina – včetně ČR – k ničemu podobnému zřejmě zatím přistoupit nehodlá.
Jisté ovšem je, že hmyz nám hodlají vnutit pozvolna tak, abychom si na něj zvykli. Právě tedy podle všeho procházíme první fází tohoto vnucování konzumace hmyzu, jak uvádí v téměř rok starém článku agrární portál.
A jaké jsou podle portálu fáze postupné akceptace hmyzu?
1. fáze VZPLANUTÍ (nyní) – cca 5 let – Trh téměř neexistuje a většina lidí pociťuje odpor při představě, že by měla jíst hmyz. Ve společnosti jsou silní odpůrci a silní zastánci jedlého hmyzu. Tato emotivně vypjatá situace je celé věci velmi prospěšná, protože důležité je o tématu mluvit. Lidé potřebují čas, aby se s myšlenkou pojídání hmyzu vnitřně smířili. V první fázi je hmyz relativně drahá potravina a to především z toho důvodu, že chov i zpracování jedlého hmyzu je na samém počátku. Naproti tomu má běžná živočišná produkce náskok tisíce let vývoje.
2. fáze PŘIJETÍ – 5 až 15 let – Společnost je smířena s reálnou pozicí hmyzu v potravinářství a podivínem se postupně začíná stávat spíše ten, kdo hmyz jako potravinu odmítá. V průběhu celého tohoto období dochází k radikálnímu zlevňování až pod cenu kuřecího masa. Vzhledem k postupujícím tlakům na ekologické chování obyvatelstva a udržitelné potravinářství si již každý uvědomuje, že hmyz je správná cesta. Hmyz je dodáván jako příměs do různých suchých potravin jako jsou müsli tyčinky, sušenky, křupky a podobně, později také v podobě paštik, burgerů, či polotovarů k rychlé tepelné úpravě. Jedení hmyzu je trendem v podobném rozsahu jako jsou nyní BIO, high-protein, low-carb, raw, či vegan potraviny.
3. fáze ZEVŠEDNĚNÍ – 15 a více let – Hmyz má nepopiratelné zastoupení v potravinářství. S hmyzem se setkáváme v běžných potravinách i v restauracích a to nejen pro jejich vysoké výživové hodnoty, ale také proto, že se jedná o nejlevnější masný výrobek na trhu. Do aktivního věku vstupuje skupina těch, kteří ochutnali hmyz již jako děti a nemají proto proti hmyzu žádné předsudky. Chápou jeho výživové i ekologické benefity a neváhají jej jíst bez jakýchkoli omezení.
Tolik plány na „zevšednění“ hmyzu. Zde musím podotknout, že nevidím nejmenší problém s prodejem hmyzích potravin. Ten, kdo je chce, ať si je v klidu konzumuje.
Ale problém vidím v tom, že tyto potraviny nejsou nijak viditelně označené a podle výše uvedených plánů se zřejmě hmyz začne postupně dostávat do stále více poživatin.
Bez jasného označení tak bude jen obtížné rozeznat, zda není v zakoupené poživatině hmyz – tedy pokud se vám nechce luštit „bleší“ písmenka a pamatovat si latinské názvy všech druhů již schváleného hmyzu.
Mnoho lidí si tak zakoupí potraviny s hmyzem, aniž by to tušili – a to zejména poté, kdy se ceny těchto potravin srovnají s ostatními (viz zejména fáze 2).
I to je důvod proč EU odmítá nařídit, aby byly potraviny s hmyzem nějak jasně a viditelně označeny a prodávány ve zvláštních regálech.
Jednotlivé státy jsou tak nuceny přijímat vlastní zákony. Zatím se hmyz a potraviny z něj musí prodávat na vyhrazených regálech a s viditelným označením jen v Itálii, Maďarsku, Rumunsku a Polsku.
Je mi samozřejmě známo, že u nás již podala návrh takového zákona SPD, ale stejně tak jsem si vědoma neutuchající oddanosti této vlády Bruselu, takže příliš nevěřím, že pro podobný zákon bude i u nás dostatečná politická vůle.
Jisté je, že vnucování konzumace hmyzu je v plánu dlouhodobě a postupně bude podle všeho poměrně komplikované najít poživatiny, ve kterých by hmyz nebyl (zejména ve výše uvedené fázi 3).
Pak je to příležitost pro firmy, které budou nabízet „insect-free“ potraviny. Předpokládám, že zájem o ně bude. Příliš totiž nevěřím, že ve výše uvedené fázi 2 bude drtivá většina lidí chroupat červy a brouky, zatímco ti, kdo je budou odmítat, budou považováni za podivíny.
Jen je otázka, zda takové „bezhmyzé“ výrobky nebudou časem EU ještě extra zdaněné za to, že nedodržují pravidla „udržitelnosti.“
Moje necerstvejsi zkusenost asi s hmyzem v pecivu. Nechala jsem uschnout kaiserky z billy z modleticke vyrobny. A svete div se stouhanka byla za tri dny cerna!!! Pri pohledu na tu stouhanku se me udelalo na grcani a to nemluvim o tom jak odporne pachla!!! Za chvili jdu do billy a budu pozadovat slozeni tech kaiserek!!! Jsem zvedava co me reknou. Ja hmyz nezeru a zrat odmitam!!! Tecka a zetre si ho sami vy se potrebujete zdepopulizovat ne my lide, depopulace je pro vas ne pro nas!!! Vy si konzumujte chitin vy jestirci je urcen vam a par ostrych nasvihu biologickou zbrani kazdy den!!!
palice-sekera-krvavý mozek na chodníku
Ľudia by mali pochytať všetkých tých politikov a mali by ich začať kŕmiť tým čo oni chcú dávať ľuďom ako potravu. A kŕmiť by ich mali aspoň jeden rok, aby sme videli ako im to všetkým pomáha. Toto si nedovolili ani komunisti, aby ľudí kŕmili chrobákmi, larvami a červíkmi. Svine kapitalistické!!!
HOĎTE NA TY VLÁDNOUCÍ EVROPSKÉ ZRUDY VAKUOVOU BOMBIČKU !!
E 904,120 – to je označení na mňamce poctěné přítomností mletého cvrčka domácího. Najděte si seznam éček s uvedením toho,co se za tím či oním číslem skrývá. Zdraví máme všichni jen jedno!!!
e940 udajne jde o vykaly brouku.
podrobnosti na protiproud.info s Hajkem u caje.
MuDr Pekova testuje potraviny na pritomnost DNA hmyzu.
drzim ji palecky.
Je zajímavé, že nikomu nevadí, že ty červy se jedí kompletní, to znamená včetně fekálií. Dobrou chuť!
Dnes sa zrazu zaujímame o to, čo jeme? Dobré ráno! Sme závislí, ani sme sa nespamätali, na produktoch v obchodoch. Už samotné semiačko je modifikované tzv. vedeckým sajrajtom. Zamestnajte sa u producentov semien, rastlín, plodov a laboratórií, ktoré kvality skúmajú…a nevyjdete z úžasu. Samotá soľ, nie je len soľ, cukrové kryštálky vyzerajú úplne inak a rôzny cukor, soľ, ocot dochucuje rôzne.My, čo varíme, vieme o čom hovoríme. Múka, tiež nie je tým, čo bývala. Halušky ,bez vajec, doma ani neuvaríte. Zrazu, kolárovský mlyn, je najhorší na svete. A čo pohronský ruskov, ai? Gazdinky, prednedávnom, vyhľadávali múku so slniečkom. Dnes? Ja si ju kupujem. Som vďačná vedeniu firmy, že mi verejne povedala, áno, pekárne z nej pečú, ale zo zmesky v stopových prvkoch. Samotná múka v predajni nebola mletá spolu s lacným obilím…Máte pocit, že obilie, kukurica,a.i. vypestované v krajinách EU sú iné? Prečo potom hynú zvieratá na poli? Prečo hynú včely v Chorvátsku? Umrie príroda, umrieme i my. EU monitoruje zo vzduchu ha obrábanej a kosenej pôdy, na ktorú dáva dotácie. Pôdohospodári museli vykynožiť závetrové a vodozadržujúce dreviny, aby neprišli o dotácie…Španieli plačú, že nemajú na zavlažovanie. Videli ste letecké zábery ich polí v tisícoch ha bez vetrolamov ( stromov a krov) a vodozadržulúcich zátiší) Lány poľnohospodárskej pôdy osadenej slnečnými kolektormi? A čo s klimatickými aktivistami? Zaobidu sa bez mobilu, počitača, bez jedla kupovaného v supermarketoch. Majú doma auto, plastové okná… a napriek tomu sa prilepili k čomukoľvek? Tak ich tam nechajme! Neponúkajú riešienie. Hľadať môžeme len medzi ľuďmi, ktorí sú schopní nazývať problém pravým menom. Uvedomiť si, že prijatím nezmyselných pravidiel sa i náš samotný život stáva nezmyslom. Možno sme verili, že je naše počínanie správne. Je čas všetko prehodnotiť a rozhdnuť sa, čo potrebujeme zmeniť, čo sa dá zachrániť a od čoho radšej ustúpiť,