Švédské město muselo stáhnout novou reklamu, bylo na ní příliš mnoho bílých lidí

Již v 70. letech vyhlásila tehdejší vláda Švédsko za první multikulturní zemi v Evropě. Po několika desetiletích, kdy do země přibývali spíš kulturně blízcí cizinci, začalo Švédsko sahat mnohem víc po muslimech z Asie i Afriky.

Za posledních dvacet let trend výměny obyvatel ještě výrazněji zesílil a to s sebou nese i jisté zákony, které ke správné multikulturní zemi patří.

Běžně tak musí být různé reklamy, filmy či seriály rasově rozmanité. Není tedy možné natočit například propagační video, ve kterém je většina protagonistů – či dokonce všichni – bílé pleti.

Mimochodem, umíte si představit, že by třeba Nigerijcům někdo vyčítal, že je v jejich reklamách moc černých nebo Číňanům, že jejich reklamy obsahují příliš mnoho žlutých?

I podobné šílená pravidla, uplatňovaná zejména v Evropě a USA, jsou součástí likvidace bílé rasy…

Reklama, která zobrazuje švédské město Borås jako poklidné a málo rasově rozmanité, je nyní odstraněna ze všech platforem. Stalo se tak poté, co obec sklidila kritiku za to, že se ve filmu objevuje příliš mnoho bílých Švédů.

V článku níže můžete vidět různé záběry, které multikulti propagandistům tak vadily.

Skutečnost, že Švédsko je dnes zemí, která se vzhledem k nekončící masové invazi z Blízkého a Středního východu a Afriky již stala zemí multikulturní, sotva někomu unikla.

V závislosti na politické příslušnosti se na to lze dívat různými očima. V souvislosti s reklamou však existuje implicitní shoda, že je multikulturalismus pozitivní, proto by měl být zprostředkován a pokud možno zveličen.

Studie ukazují, že reklamní agentury a jejich klienti, kteří se obávají, že jinak obdrží kritiku, reklamy rádi překompenzují a do svého marketingu umisťují výrazně více lidí nešvédského původu, než jak to odpovídá skutečnému demografickému zastoupení ve společnosti.

A to se navíc děje způsobem, který také není vyvážen s realitou – nejsou v nich zpravidla zobrazeny žádné ženy v burkách nebo gangy kriminální mládeže pózující se zbraněmi v kuklách.

Tým městské společnosti TME v Borås, který byl nedávno pověřen výrobou reklamy na podporu města, neabsolvoval jinak povinný kurz rozmanitosti.

Proto prostě šli ven a natáčeli ve městě lidi, kteří tam právě byli – a ti pak byli zobrazeni na filmu, místo aby zavolali komparzisty jiných barev pleti a rozmanitého etnického původu.

Pak se stalo, že objektivem byli zachyceni pouze Švédové – nebo alespoň lidé západního původu.

To vedlo k pobouření v aktivistickém prostředí politiky identity, když viděli hotový produkt. Po nátlaku a obvinění z rasismu byla městská společnost záhy donucena film stáhnout.

„Chápu kritiku a bereme ji na vědomí,“ říká kajícně Alexandra Pérez Lidberg, marketingová manažerka TME Borås v komentáři pro Borås Tidning.

V nyní již zakázaném filmu byly vidět klasické pohledy na Borås. Na nich bylo představeno umění, podnikání a příroda. Bylo na nich vidět  jak se lidé procházejí po městě, koupou v jezerech, pracující řemeslníci a další.

Nezaměstnaní migranti, kouřící vodní dýmky a mladiství prodávající drogy v nechvalně známé místní no-go zóně Hässleholmen ve filmu, bohužel, chyběli.

Ale podle Thomase Walfridssona, generálního ředitele Borås TME, se to změní, až dorazí nový náhradní film. Skutečnost, že došlo k natočení závadného filmu, byla údajně způsobena jeho nepřítomností a neinformovaností personálu, který film natáčel.

Alexandra Pérez Liberg si také myje ruce nad incidentem s odkazem na skutečnost, že je nově jmenovanou marketingovou manažerkou v TME Borås a nebyla zapojena do výroby ani film nedokončila.

Tvrdí, že film, který se nyní produkuje, bude reprezentovat rozmanitost a inkluzi způsobem, o kterém tvrdí, že je posláním městské společnosti.

V důsledku tohoto vážného přešlapu Alexandra Pérez Liberg také slibuje, že provede důkladnou inventuru všech ostatních marketingových materiálů a ty, které budou příliš švédské, aktualizuje, aby se rozmanitost stala ještě jasnější.

Borås Tidning je překvapen, že nikdo v dřívější fázi nereagoval na skutečnost, že se chystá reklama zobrazující Borås jako čistě švédské město. Hotový film byl venku celé dva měsíce, než někdo spustil poplach kvůli tomuto problému.

Alexandra Pérez Liberg nemůže odpovědět, jak se to mohlo stát, ale slibuje, že v budoucnu bude činit pokání.

Po několika desetiletích masové invaze má 25 procent obyvatel Borås nešvédský původ. Drtivá většina těch, které lze identifikovat jako migranty podle vzhledu, se však rozhodla usadit odděleně v oblastech v rámci programu „Milion mimo centrum města,“ kde si již vytvořili svá ghetta.

Tvůrci nepovažovali šedé, opotřebované a načmárané betonové kolosy s množstvím odpadků v ulicích za chloubu města, a proto tato prostředí nebyla do filmu zahrnuta.

Na svých webových stránkách se však Borås chlubí tím, že jednou ze základních hodnot města je, že „rozdíly jsou přínosem a rozmanitost je síla“ – i když bez fotografií toho, jak to vypadá například v ghettu Hässleholmen, které je jistě plné požadované rozmanitosti.

Na nyní již zrušeném marketingovém filmu se podílela také reklamní agentura Brainforest. Odpovědná vedoucí Lisa Höglundová řekla, že důvodem, proč byl Borås tak nešťastně zobrazen jako švédské město, bylo to, že původní myšlenka byla, že ve filmu by mělo být pouze prostředí a žádní lidé.

Když si později uvědomili, že jim to připadá trochu neosobní, zapomněli se ujistit, že lidé, kteří byli natočeni, nevypadají příliš švédsky.

Ale tato chyba se nebude opakovat, tvrdí. V každém zadání pro budoucí takové objednávky bude nyní rozmanitost napsána velkými písmeny. A to že byl film, který byl tak špatný, odstraněn, považuje za moudré rozhodnutí…

K uvedenému jen podotýkám, že jakmile se objeví nové multikulturní dílko, které bude švédské město propagovat poněkud inkluzivněji, tak jej zde v pokračování článku samozřejmě zveřejním.

Z původního videa již zůstaly jen obrázky, které můžete vidět v článku…