EU nyní potvrzuje: Výrobci nemusí jasně označovat obsah hmyzu v potravinách, změny označení EU neplánuje

Již několik europoslanců z různých zemí interpelovalo na žádost občanů Evropskou komisi ve snaze získat jasnou odpověď o tom, jak by to mělo být s označováním hmyzu.

Záhy po schválení 4 druhů hmyzu pro konzumaci v EU se totiž začala zejména hmyzí moučka objevovat v různých výrobcích, přičemž obsah hmyzu nemusí být na obalu výrobku nijak viditelně uveden. Zcela postačí latinské označení, případě zde může být upozornění pro alergiky, neboť ti, kdo jsou alergičtí na korýše, jsou většinou alergičtí i na hmyz.

Jak tedy dopadla jedna z interpelací, ve které se europoslanec ptal nejen na viditelné označení obsahu hmyzu, ale i na vliv WEF na EU?

Potravinová politika klimaalarmistického hnutí prošla v posledních letech radikalizací – od doporučování jíst méně masa a zeleniny až po nucení lidí přejít na konzumaci hmyzu. Aby se tento vývoj urychlil, výrobci potravin nemusí uvádět, že jejich výrobky obsahují kontroverzní hmyz.

To, že všechny složky dané potraviny by měly být jasně, přesně a srozumitelně deklarované, je již dlouho hlavní zásadou. Má se za to, že spotřebitel má právo vědět, co požívá, jaké suroviny, přísady, množství řady látek, vitaminy a počet kalorií. Nyní je však v sázce samotná existence planety, a aby se vyhnula předpovídanému zániku údajné klimatické katastrofy, je EU připravena učinit výjimky.

Aby byla Země zachráněna, tak všichni údajně musíme opustit své staré zvyky a myslet progresivně. Musíme přestat létat, řídit a mnoho dalšího. Naše stravovací návyky se také musí změnit, jinak Zemi za několik desetiletí potká stejný osud jako planetu Mars.

Už nestačí omezit konzumaci masa nebo se dokonce stát vegetariánem nebo veganem. Budoucnost planety nyní závisí na tom, zda přejdeme na stravu založenou na hmyzu. Ti, kteří chtějí tuto změnu ve stravování prosadit, však narazili na problémy s postoji občanů.

Ukázalo se, že mnoho lidí má předsudky, pokud jde o konzumaci kobylek a moučných červů. Jenže zřejmě není dost času čekat na to, až dojde ke změně postoje zaostalých Evropanů, když se za rohem skrývá klimatický armagedon. Takže nyní úřady chtějí zkusit jiné řešení.

Výrobci potravin nemusí hlásit, že jejich výrobky obsahují hmyz, takže mnoho lidí s předsudky je bude kupovat a konzumovat, aniž by věděli, co jí. V pozdější fázi může být vše odhaleno a odpůrci hmyzu tak budou konečně přesvědčeni, že to byly pouze psychické bloky, které jim zabránily zapojit se do záchrany země.

Konkrétně řečeno, EU, známá svými četnými, dalekosáhlými a podrobnými směrnicemi i v oblasti potravin, nyní nemá v plánu nutit výrobce potravin, aby na etiketách nebo jinde uváděli, že jejich výrobky obsahují hmyz.

To potvrzuje Stella Kyriakidesová, komisařka EU pro zdraví a bezpečnost potravin, v odpovědi na otázku poslance Charlieho Weimerse.

„Komise v současné době nemá žádné plány na dodatečné požadavky na označování potravin obsahujících hmyz,“ objasnila Kyriakidesová.

Podle Evropské komise stávající právní předpisy dostatečně zajišťují, aby byli spotřebitelé informováni o obsahu potravinářských výrobků.

Když bylo schválení zveřejněno, bylo sděleno, že přechod na „alternativní zdroje bílkovin“ bude svobodnou volbou. Nyní však chtějí urychlit přechod a přimět více lidí, aby změnili své stravovací návyky tím, že nebudou zcela jasně ukazovat, co produkty obsahují.

Weimers vyjádřil nespokojenost s oznámením a vyjádřil obavy, že nedostatek jasných požadavků na označování výrobků obsahujících hmyz povede k tomu, že se tak nebude dít, a že mnozí lidé nebudou vědět, co skutečně jedí.

„Evropská komise je lehkomyslná, když chce klást rovnítko mezi konzumací odpudivého hmyzu a jakéhokoli jiného zdroje bílkovin šetrného k životnímu prostředí při výrobě potravin,“ řekl švédský europoslanec.

Weimer dále přirovnal to, co se děje v EU, k dystopickému filmu Soylent Green a tvrdil, že ne všechno by mělo být normalizováno, dokonce i ve jménu ochrany klimatu.

„Mnoho lidí má odpor ke konzumaci hmyzu a já s tím sympatizuji. Potraviny obsahující členovce by měly být na přední straně jasně a zřetelně označeny touto skutečností – a neměl by se na seznamu složek uvádět jen latinský název, aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodnout.“

Kyriakidesová popírá, že by Evropská komise byla pod vlivem Světového ekonomického fóra (WEF), z něhož vzešel nejsilnější tlak, abychom přešli na konzumaci hmyzu v zájmu klimatu.

Nechce ani připustit, že se Evropská komise tím, že umožňuje průmyslu, aby se vyhnul jasnému označování svých hmyzích produktů, snaží spotřebitele oklamat.

Podporovatelé hmyzu v každodenní stravě byli také kritizováni za to, že používají děti jako hlavní cílovou skupinu a snaží se je  patřičně indoktrinovat, což je také obecně charakteristické pro hnutí klimatického alarmismu.

Například ve Velké Británii a Nizozemsku byly děti nuceny konzumovat hmyz a larvy ve školách v naději, že si na něj zvyknou a budou tvárnější. Doufají také, že v dalším kroku děti přesvědčí své rodiče, aby začali jíst brouky.

V EU nyní zatím jen dvě země – Maďarsko a Itálie –  tato pravidla EU upravily a obsah hmyzu musí být zřetelně označen na přední straně obalu výrobku. Hmyzí produkty musí být navíc v obou zemích prodávány odděleně od produktů bez hmyzu, tedy nesmí se na regálech s „normálními“ potravinami nijak míchat.

To znamená, že například mouka s obsahem hmyzí moučky nesmí být nabízena na regálech vedle mouky klasické apod..

Několik dalších zemí EU o podobném způsobu informování spotřebitelů také uvažuje. U nás zatím nezbývá než se naučit latinské názvy a pak luštit malá písmenka na obalech těch výrobků, které by mohly přidaný hmyz obsahovat.

Problém však je, že ve schvalovacím procesu EU je již několik dalších druhů hmyzu, které budou průběžně přibývat ke čtyřem již schváleným. Bude tak potřeba se učit nové latinské názvy nebo jednoduše kupovat jen dobře prověřené výrobky…