Bezpečnostní analytik předpokládá, že se USA připravují k útoku na Krym

A nejen to, samozřejmě je přesvědčen i o tom, že tím dojde k oficiálnímu zapojení NATO do války, která se tak přesune dál do Evropy. Nutno podotknout, že s tímto plánem souhlasí část tzv. neoconů (Nulandová), další jsou proti (např. Blinken).

Nicméně bezpečnostní analytik ze současného dění na Ukrajině vyvodil jediný závěr: Připravuje se útok na Krym, který bez pomoci Západu – tedy NATO – nebude možný. Zároveň tak chápe i důsledky, které by to mělo minimálně pro východní část Evropy.

Reakcí USA-NATO na pád Bachmutu bude pravděpodobně útok na Krym, který následně vyvolá ruské útoky na východní Evropu, myslí si Stephen Brye, vědecký pracovník Centra pro bezpečnostní politiku a Yorktown  Institute.

Ukrajinské síly se stahují z Bachmutu a bitva o malé doněcké město je téměř u konce. A co bude dál?

Zdá se, že stažení Bachmutu má dvě fáze. První začala asi před měsícem, i když to není jisté. Vojáci se stáhli – odešli  zahraniční žoldáci a vojáci se žlutými páskami.

Rusové tvrdí, že žádné zahraniční bojovníky neviděli asi měsíc. Většina z nich prý pocházela z Gruzie a Abcházie. (Abcházie je oblast v Gruzii, kterou si vyčlenili Rusové a prohlásili za nezávislou entitu.)

Jednotky Žluté pásky jsou profesionální a dobře vycvičené ukrajinské „těžké“ vojenské jednotky. Většinou byly použity na křídlech chránících město Bachmut ve snaze zastavit ruské obklíčení.

Ve městě jsou tzv. zelené pásky. Nejsou dobře vycvičeni a jsou to většinou čerství branci. Hlavně nosí ruční zbraně, ze kterých střílí z budov a dalších krytých pozic. Mnozí z nich jsou nezletilí nebo alternativně přestárlí.

Podle Jevgenije Prighozina, šéfa polovojenské organizace Wagnerovy skupiny, začínají zelené pásky opouštět město, protože se již stáhly z většiny východních částí. Zprávy říkají, že buď používají venkovskou cestu, nebo chodí pěšky přes zemědělská pole.

Za současného stavu je konec bitvy vzdálen nanejvýš několik dní, i když Ukrajinci zahájili protiofenzívu západně a jižně od města zvaného Ivanivske. Operace může mít za cíl oddálit širší obklíčení ukrajinských sil, které Rusové zřejmě zahájili.

Žluté pásky ukrajinských sil nasazují řadu bojových vozidel pěchoty, ale zatím jen málo, pokud vůbec nějaké. Zda ukrajinská armáda skutečně dokáže zadržet širší ruskou operaci, se teprve uvidí.

Ale Ukrajinci mají málo vojáků a munice, takže není jasné, zda mohou utrpět tvrdý úder, pokud je to to, co Rusové zamýšlejí.

Zatímco USA si myslí, že Rusko neuspělo ve svých původních cílech na Donbasu a ve vynucení vládní změny v Kyjevě, dlouhodobý obrázek vypadá problematicky, protože Rusové nejen zlepšili svou taktiku, ale také se zdají být ochotni zaplatit vysokou cenu a rozdrtit ukrajinskou armádu.

Stejně tak je dnes jasné, že obnova zásob munice a vybavení v USA a Evropě potrvá déle než několik let, zatímco Rusové podle všeho rozjeli svou obrannou výrobu na plný úvazek, ve dne v noci, aby dopravili zásoby na frontu.

Existují dva klíčové signály možné změny strategie USA-NATO, které jsou patrné, pokud pochopíme, že NATO, alespoň prozatím, dělá to, co USA říkají, že musí udělat.

Nové dodávky speciálních typů munice dlouhého doletu do Kyjeva jsou prvním signálem. Druhým je zveřejněný přechod náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti Victorie Nulandové k upřednostňování opětovného zaměření na znovuzískání Krymu v nové ukrajinské ofenzívě.

Nulandová prohlásila:

„Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. Ukrajina bojuje za navrácení veškerého svého území v rámci svých mezinárodních hranic. Podporujeme je, včetně přípravy dalšího tvrdého tlaku na znovuzískání jejich území… Krym musí být –  minimálně – demilitarizován.“

Názor Nulandové není plně podporován ministerstvem zahraničí ani Pentagonem, především kvůli obavám, že by se Rusko mohlo rozhodnout zaútočit na západní zásobovací trasy v odvetě, což by vedlo k širší válce ve východní Evropě, počínaje Polskem a Rumunskem.

Připomeňme, že Polsko i Rumunsko jsou historickými ruskými základnami. Josif Stalin se v srpnu 1939 rozhodl podpořit pakt Ribbentrop-Molotov, protože sovětský vůdce v něm viděl část polských a rumunských ropných polí.

Existuje slavný příběh, který koloval během studené války o polském vojákovi, který čelil invazi ruských tanků na jedné ose a německých tanků na druhé ose. Stojí tam s jednou protitankovou zbraní, co by si měl vybrat? Když se polský voják rozhodl střílet na ruské tanky, údajně řekl: „Obchod před potěšením.“

O americkém ministru zahraničí Antonym Blinkenovi je známo, že se obává širšího konfliktu, ale dost možná prohrál s Nulandovou, hlavní zastánkyní ukrajinské války, která chce minimálně změnu režimu v Moskvě.

Důkaz, že Nulandová bitvu vyhrála, začíná skutečností, že Biden oznámil nový program zbraní dlouhého doletu pro Ukrajinu a také posílá mobilní překlenovací zařízení, které by mohlo pomoci ukrajinské armádě zaútočit na ruské síly v krymské ofenzívě.

Taková operace by začala klouzavými bombami dlouhého doletu – Joint Direct Attack Munitions (JADAM), HIMARS s pozemními bombami dlouhého doletu o malém průměru (GLDSB) a dělostřeleckými údery. To by se pak vyvinulo v pozemní ofenzívu proti Krymu.

Operační problém spočívá v tom, že tento scénář by vyžadoval stíhačky, které mohou letět až do výšky asi  9 km předtím, než shodí sady JDAMS namontované na „železných“ bombách, aby jim poskytly GPS navádění. Bomba však klouže ke svému cíli, takže k dosažení doletu na dálku jsou zapotřebí vysoko letící letadla.

K tomu by Ukrajina musela použít svůj MIG-29, kterého má jen několik kusů. Proto by nedávné dodávky zbraní, v té či oné formě, mohly zahrnovat západní letadla, která budou pravděpodobně pilotována piloty NATO.

To by se rovnalo přímému vyhlášení války, což jak Blinken (který je proti), tak Nuland (která je pro) chápou. K zahájení takové ofenzívy, například již v květnu tohoto roku, neexistuje jiná alternativa než použití západních letadel.

Předpokládá se podpora zaslání F-16 Ukrajině ze strany obou politických stran v Kongresu. Jenže tato podpora předpokládá, že s nimi budou létat Ukrajinci, což je v příštích třech měsících nepravděpodobné.

Hrozba Nulandové Krymu se zdá být stále více hotovou věcí: americká politika s existenčními důsledky pro Evropu a možná i pro Ameriku.

Otázka byla rozhodnuta novými dodávkami zbraní (dvě samostatná oznámení byla vydána až 3. března amerického času). Ačkoli nebylo učiněno žádné veřejné rozhodnutí a Biden mlčí, dodané vybavení může být určeno pouze pro ofenzívu na Krymu podle představ Nulandové.

Pokud by bylo rozhodnutí podpořit Nulandovou veřejně oznámeno, Blinken by pravděpodobně dostal infarkt – ale USA posílají bomby dlouhého doletu a dělostřelectvo, stejně jako můstky nezbytné pro útok na Krym. Pokud takový útok není plánován, Ukrajinci toto vybavení nepotřebují.

Zatím se zdá, že v USA existuje jen málo soudržného odporu vůči rozvíjejícímu se scénáři, který by se mohl rychle vyvinout ve všeobecnou válku v Evropě.

Tolik analýza.

Zajímavé jsou i informace o amerických zbraních a vojenské technice (vybavení ‚bojového týmu 3. obrněné brigády‘), které jsou v polském přístavu v Gdyni. Jedná se zejména o ohromné množství tanků a bojových vozidel.

Equipment of the 3rd Armored Brigade Combat Team, 1st Cavalry Division at the Port of Gdynia, Poland. 🇵🇱🇺🇸

pic.twitter.com/OIPbIahdSE

— Visegrád 24 (@visegrad24) March 5, 2023