Sankce nejsou pro Rusko tak ničivé, jak tvrdila bruselská propaganda

Tedy pokud měly sankce za cíl poškodit především Evropu, pak skutečně svůj účel plní. To beze sporu. Ovšem pokud měly nějak zásadně poškodit Rusko, pak daného cíle rozhodně dosaženo nebylo.

Stojí za tím jednoduše zejména ten fakt, že 80% zemí světa se k sankcím vůbec nepřipojilo. A podle všeho jsou i zprávy o údajném využívání čipů z myček a praček další z mnoha zkazek šířených ukrajinskou propagandou.

Západní sankce měly „zničit“ Rusko nejen ekonomicky, ale i technologicky. Ovšem nyní se zdá, že ani tohoto cíle rozhodně dosaženo nebylo.

Zákaz dodávek elektroniky měl paralyzovat ruský zbrojní průmysl. Zdá se však, že západní váleční plánovači se mýlili i v těch nejzákladnějších faktech. Jak je nyní zřejmé, „izolovanému“ Rusku se podařilo obejít USA uvalené sankce v technologickém sektoru.

A co víc, Rusko dováží ještě více mikročipů a polovodičů než před válkou.

USA a EU mimo jiné zakázaly dodávky mikročipů a polovodičů do Ruska, čímž je připravily o „70 procent“ jejich dovozu. Nejvýznamnější společnosti v tomto odvětví, jako jsou Intel, AMD, tchajwanský čipový gigant TSMC a nizozemská Nexperia, přestaly v Rusku podnikat téměř přes noc.

Na konci března americký prezident Biden sebevědomě oznámil, že Rusko již nebude schopno obnovit tyto ničivé zbraňové systémy a je na cestě zpět do 19. století v důsledku ruské operace na Ukrajině, zatímco americká ministryně obchodu Gina Raimondo uvedla:

„Máme zprávy od Ukrajinců, že když najdou ruské vojenské vybavení na zemi, je plné polovodičů, které vyndali z myček nádobí a ledniček.“

A v září předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vzdorovitě oznámila, že ruský průmysl je v troskách:

„Ruská armáda odebírá čipy z myček nádobí a ledniček, aby opravila své vojenské vybavení, protože jim docházejí polovodiče. Ruský průmysl je v troskách,“ prohlásila v projevu v Evropském parlamentu.

Ale ruské ozbrojené síly to nikdy nemusely během války dělat, jak je nyní zřejmé.

Německý týdeník Zeit s odkazem na oficiální zprávu uvedl, že západní sankce v žádném případě nesnížily ruský dovoz elektronických součástek – naopak: Rusko v roce 2022 dovezlo ještě více procesorů a polovodičů než před válkou. Celkově se dovoz v tomto segmentu zvýšil z 1,8 miliardy eur na 2,45 miliardy eur.

Kromě toho ruský dovoz klesl jen o 16 procent ročně. Potvrdil to i americký ekonom a obhájce sankcí Matthew Klein. Podle jeho výpočtů byl ruský dovoz v listopadu pouze 15 procent pod měsíčním průměrem pro rok 2021. Na začátku roku 2022, krátce po zahájení ruské operace, západní „experti“ očekávali propad nejméně o 30 až 40 procent.

Skutečnost, že Rusko bylo schopno obejít sankce, je z působena zeměmi jako Čína, Turecko nebo Spojené arabské emiráty, které rychle zaplnily mezery zanechané západními korporacemi. Fungují také jako místo pro ruské zprostředkovatele, kteří zde získávají i západní technologie.

Zároveň Rusové vyrábějí své vlastní zboží, aby zaplnili mezery, které vznikly v důsledku sankcí a stažení západních korporací.

Až donedávna Západ pochyboval, že ruská ekonomika přežije pod sankcemi, ale Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes zní optimističtěji než ruská vláda. MMF, známý svými chmurnými prognózami, předpověděl, že HDP Ruska letos poroste.

Zdaleka nejdůležitějším obchodním partnerem Ruska je Čína. Celkově dovoz z Číny v roce 2022 vzrostl o 13 procent. Mnoho západních společností, jako je Apple nebo Ikea, zásobovalo ruský trh předtím, než se stáhly. Toto rozhodnutí odejít bylo záhy kompenzováno.

Čínské společnosti nyní dodávají většinu nových automobilů a smartphonů, počítačů, ale také těžké techniky, jako jsou stavební stroje a nákladní automobily. Ve skutečnosti se vývoz nákladních automobilů z Číny v roce 2022 více než ztrojnásobil, zatímco dovoz stavebních strojů se zdvojnásobil.

Nejdůležitější z ruského pohledu jsou však dovozy mikročipů. Společně s Hongkongem dodala Čína v roce 2022 svému sousedovi polovodiče v hodnotě 900 milionů dolarů, což je více než dvojnásobek oproti roku 2021.