Výměna masa a mléčných výrobků za hmyz je v plánech EU již od roku 2015

Tento termín se samozřejmě přesně kryje s rokem, kdy byla schválena Agenda 2030. V rámci udržitelnosti, o níž celá agenda je, se počítá právě s přechodem od konzumace živočišných výrobků jako maso, mléčné výrobky a vejce, na konzumaci hmyzu.

Netřeba snad zdůrazňovat, že EU je průkopníkem v plnění cílů Agendy 2030, kterou se všechny státy EU zavázaly plnit. Postupně pak byla Agenda 2030 implementována i do zákonů evropských zemí (u nás v roce 2018).

Všechny země EU se tak mimo jiné zavázaly i k tomu, že změní stravovací návyky svých obyvatel – od masa a mléčných výrobků k hmyzu. Podle odtajněného dokumentu má být lídrem v tomto směru Holandsko, kde nyní dochází k likvidaci zejména živočišné výroby.

A je to také Holandsko, kde se nyní podařilo skupině „bojovníků proti Velkému resetu“ dokument objevit a zveřejnit zajímavé informace o tom, jak EU již roky připravuje přechod na změnu stravovacích návyků Evropanů…

Zcela v souladu s plány Světového ekonomického fóra vláda chce, abychom jedli více hmyzu. Wob tým přišel na to, jak toho dosáhnout.  Odtajněné dokumenty Wob obsahují řadu pozoruhodných pasáží.

Evropská komise požádala o přístup na trh pro cvrčka domácího, cvrčka pruhovaného, ​​saranče stěhovavé, moučného červa a larvy bource. Cvrček domácí byl schválen minulý měsíc.

V dokumentech Wob si můžete přečíst o bezpečnosti a udržitelnosti hmyzu mimo jiné následující:

„Není známo, zda hmyz obsahuje nové alergeny,“ „je nutné odstranit nohy a křídla (dospělým) kobylkám, cvrčkům, broukům a cikádám, protože je zde možnost poškození střev nebo zácpy“ a „není jasné, zda konzumace hmyzu s sebou nenese nějaká rizika, kvůli látce chitin v exoskeletu.“

Dokumenty EU také uvádějí, že Nizozemsko je v Evropě v tomto směru lídrem:

„Zelená dohoda „Hmyz pro krmiva, potraviny a farmacii“ probíhala do konce roku 2015. Jejím cílem bylo identifikovat zejména právní překážky na žádost sektoru a pokud možno tyto překážky ze strany vlády odstranit. Nizozemsko je v Evropě průkopníkem v oblasti zavádění hmyzu do stravy. Pokud jde o použití hmyzu, rozlišuje se mezi krmivem pro zvířata a lidskou spotřebou. Společenská (spotřebitelská) akceptace se zdá (prozatím) omezená, například ve srovnání s jinými novými proteiny.“

Dne 15. února 2018 byl přijat návrh poslance De Groota, ve kterém nizozemská Sněmovna žádá vládu, aby naléhala na Evropskou komisi, aby rozšířila proteinový plán o další dostupné zdroje proteinů, jako je hospodářský hmyz.

„Máslo, sýr, vejce a maso se zdají být tabu a cílem je více sarančat, cvrčků, moučných červů a larev,“ píše investigativní novinář Marc van der Vegt, jeden z členů Wob týmu. Dodává, že je to v souladu s cíli SDGs (udržitelnosti), známými také jako cíle Velkého resetu.