Takzvané „transženy“ jsou muži, kteří tvrdí, že se cítí být ženami. V minulosti byl tento pojem využíván jen pro ty muže, kteří podstoupili operaci změny pohlaví a hormonální terapii. To dnes již není potřeba, úplně stačí prosté prohlášení.
Již před časem v USA došlo k úpravám tohoto pojmu a dnes je transžena každý, kdo se za ni prohlásí. Stovky mužů se tak již dostaly do ženských věznic, stále více mužů se dostává mezi ženy i na nemocničních odděleních, v šatnách či na toaletách. Z USA se pak tato šílenost přenesla i do pokrokové Evropy, takže ve stále více zemích se stačí prohlásit za jiné pohlaví bez nutnosti jakýchkoli chirurgických zásahů či hormonální terapie.
V Evropě tak tento zákon platí již v zemích jako Velká Británie, Španělsko, Německo, Švýcarsko nebo Švédsko, přičemž další země postupně jejich příkladů následují. Také u nás již na podobný zákon velmi vehementně LGBTQI lobby tlačí. Pokud se podíváme na země mimo Evropu, tak zákon již platí v Kanadě, Austrálii či na Novém Zélandu.
Lze tedy předpokládat, že s tím, jak se ve stále více zemích umožňuje komukoli prohlásit se za cokoli, bude přibývat i případů, kdy budou nejen na místních, ale časem i na mezinárodních závodech mezi účastníky v ženských kategoriích zastoupeni také muži.
To je samozřejmě absolutní degradace ženského sportu, neboť zejména v silových sportech nemají biologické ženy nejmenší šanci na úspěch. Ve sportech, kde je ženská stavba těla výhodou (např. krasobruslení, gymnastika, akvabely), se samozřejmě muži, kteří se prohlásili za ženu, rozhodně nenajdou. Objevují se jen ve sportech čistě silových, kde je výhodou jejich tělesná konstituce.
V USA se proti tomu, že se stále častěji objevují mezi ženskými sportovkyněmi biologičtí muži, zvedá značný odpor. I proto se řeší různé žaloby, které mají za cíl muže z ženských sportů eliminovat. Jenže tyto žaloby vychází vniveč, neboť systém je natolik zvrácený, že muže, kteří závodí v ženských kategoriích, považují za normál..
Aliance bránící svobodu (ADF) podala žalobu, aby zakázala dvěma transgender sportovcům – Terrymu Millerovi a Andraya Yearwoodovi – soutěžit v jarní venkovní atletické sezóně v dívčím týmu ve škole v Connecticutu.
Žaloba byla podaná jménem čtyř atletek, které byly důsledně zbaveny medailí a příležitostí soutěžit na elitních úrovních, protože Connecticut Interscholastic Athletic Conference přijala politiku, která umožňuje mužům, kteří se identifikují jako ženy, soutěžit v dívčích atletických kláních.
Od roku 2017 začali dva mužští atleti soutěžit na dívčí středoškolské dráze v Connecticutu. Za pouhé tři roky tito dva muži překonali 17 dívčích rekordů na trati, připravili dívky o více než 85 příležitostí postoupit na další úroveň soutěže a získali 15 titulů ženského státního šampionátu na dráze.
Čtyři z těchto mistrovských titulů získala Chelsea Mitchell. Čtyřikrát byla nejrychlejší ženou v závodě ženského státního šampionátu a čtyřikrát sledovala, jak tento titul, čest a uznání místo toho připadl mužskému atletovi. Během své středoškolské kariéry Mitchellová prohrála s těmito muži více než 20krát.
Ostatním atletkám zastoupeným v tomto případě – Selině Soule, Alanně Smith a Ashley Nicoletti – byly také odepřeny medaile, umístění nebo příležitosti k postupu kvůli mužským sportovcům soutěžícím v jejich týmu.
V pátek odvolací soud 2. obvodu USA rozhodl v neprospěch žen a potvrdil politiku, která umožňuje transgender studentům soutěžit v dívčích týmech.
Transgender sportovci v Connecticutu a jejich obhájci si v pátek zajistili vítězství, když odvolací soud rozhodl, že Connecticut Interscholastic Athletic Conference (CIAC) může pokračovat s politikou, která umožňuje transgender dívkám soutěžit v ženských sportovních týmech.
Tříčlenný panel 2. obvodního odvolacího soudu USA potvrdil, že diskriminace transgender studentů porušuje hlavu IX, která brání vzdělávacím institucím, které dostávají federální financování, diskriminovat na základě pohlaví.
„Dnešní rozhodnutí je kritickým vítězstvím pro spravedlnost, rovnost a začlenění,“ uvedl v prohlášení Joshua Block, právník Americké unie občanských svobod (ACLU), který v případu zastupoval CIAC, pět školních rad v Connecticutu a dva bývalé sportovce. „Toto kritické vítězství zasahuje srdce politických útoků proti transgender mládeži a zároveň pomáhá zajistit, aby každý mladý člověk měl právo soutěžit.“
Ve stížnosti z roku 2020 čtyři středoškolské atletky – Selina Soule, Chelsea Mitchell, Alanna Smith a Ashley Nicoletti – tvrdily, že jim transgender dívky vzaly atletické příležitosti a tvrdily, že politika CIAC z roku 2013, která umožňuje transgender sportovcům soutěžit ve sportovních týmech v souladu s jejich genderovou identitou, je diskriminační, protože „pravidelně“ vedla k vytlačování cisgender dívek v soutěžních atletických událostech.
„Ve školních atletických soutěžích v Connecticutu zažívá vítězství více chlapců než dívek,“ uvedla původní žaloba s odkazem na transgender atletky.
Pokud jde o rozhodnutí, hlavní právní zástupkyně Alliance Defending Freedom Christiana Kiefer jej komentovala následovně: „2. obvod se mýlil a vyhodnocujeme všechny právní možnosti, včetně odvolání. Naše klientky – stejně jako všechny atletky – si zaslouží přístup ke spravedlivé soutěži. Naštěstí rostoucí počet států posiluje ochranu ženské atletiky.
Právě teď 18 států přijalo zákony, které chrání ženy a dívky před tím, aby musely soutěžit s muži, a průzkumy ukazují, že většina Američanů souhlasí s tím, že soutěž již není spravedlivá, když muži mohou soutěžit v ženských sportech. Každá žena si zaslouží respekt a důstojnost, která přichází s rovnými příležitostmi vyniknout a vyhrát v atletice, a ADF zůstává odhodlána chránit budoucnost ženského sportu.“
Tolik zprávy z USA. Oněch 18 států, kde výjimečně zakazují biologickým mužům soutěžit v ženské kategorii, je samozřejmě výjimkou a jedná se výhradně o státy republikánské. Všechny ostatní státy – což je většina – však tuto politiku plně podporují. Viditelná snaha zavádět totéž plošně i v Evropě ukazuje, kam se bude ubírat tento trend do budoucna…
V tom případě nechápu proč je „sport“ dělen na mužský a ženský. Prostě degenerace v Yankees nezná hranic v ničem.
Jediná vec, ktorá môže homofašizmus a tiež transfašizmus raz a navždy vytrhnúť z koreňov a rozdrviť na prach, je islam. Už sa neviem dočkať zavedenia tej najtvrdšej šaríe vo všetkých uvedených krajinách, vrátane niektorých štátov USA a provincií Kanady.
Být profesionálním sportovcem, tak sport za těchto podmínek přestává být mým povoláním. Jedině šachy.
Tam máš ale královnu a krále, to bude další problém.
Pokud me nekdy za neco zavrou, tak jen do zenske veznice! Byt o neco mladsi, asi bych udelal nejaky pruser schvalne, abych se tam dostal!