Švédsko nám názorně ukazuje, jak „přínosný“ je takový multikulturalismus. Země, která je co do počtu obyvatel zhruba stejně velká jako Česká republika, začala přijímat muslimy v masovějším měřítku po roce 2003, tedy v období agrese NATO v Iráku. V té době tam neměli žádné muslimské ghetto, dnes se začínají počítat ne na desítky, ale na stovky. Další ghetta samozřejmě přibývají jako houby po dešti.
Do těchto ghett se již dávno bojí vstoupit i policisté – a pokud sem vstoupí, tak jedině v hojnějším počtu. Není tedy divu, že i záchranáři mají strach a nechtějí nadále riskovat své zdraví a životy.
Násilí proti zdravotnickým pracovníkům v některých oblastech Švédska se stává tak běžným, že může být zaveden „zákaz ochrany“ v no-go zónách ve Stockholmu, kde jsou velké populace invazistů nepřátelské vůči úřadům. V praxi to bude znamenat, že řidiči sanitek odmítnou jít na určité adresy bez policie nebo záchranných služeb, které by je chránily.
„Bojíme se, že někdo bude zabit, pokud se nic nestane,“ říká zdravotní sestra Linda Orrviková.
Problém trvá již několik let. Například televizní program Kvartal odvysílal rozsáhlý segment pokrývající tuto problematiku již v roce 2018. Představoval dva zdravotníky, kteří popisovali obtíže, kterým čelí při práci v no-go zónách.
„Například jezdíme na místa, kde dochází k násilí se zbraněmi, na místa, kde jsou zbraně a narkotika, a na místa, kde jsou jiná pravidla než právní stát, na který jsme zvyklí, to je rozdíl,“ řekl Henrik Johansson, záchranář od roku 1990.
Za desítky let, co pracuje, se podle něj situace v posledních pěti až 10 letech prudce zhoršila.
„Je to vyvažování. Když jsme o tomto problému začali mluvit před 10, 15 lety, když jsme o tom začali diskutovat, často se nám smáli. Říkali nám ošklivé věci,“ řekl Johannson. Tazatel se ho pak zeptal: „Rasisté?“ Odpověděl: „Ano, mimo jiné.“
Gordon Trattidge, předseda skupiny Ambulance Alarm Group a odborového svazu záchranářů, zopakoval Johannsonův názor a řekl: „Incidenty jsou častější a násilí je nyní brutálnější. Existuje také neuctivý postoj k veřejným službám, kde lidé nerespektují, kdo jsme.“
Radio Sweden uvádí, že zaměstnanci záchranné služby nyní navrhují zavedení nového systému, který bude označovat určité hovory, včetně informací o tom, zda existuje hrozba nebo riziko násilí spojené s voláním. Šéf největšího operátora sanitky ve Stockholmu, Falck, však říká, že takový složitý systém označování je obtížné získat.
Falck má v provozu 36 sanitek a slouží přibližně 85 000 pacientům ročně, ale není zdaleka jedinou záchrannou službou, která se ve Švédsku zabývá čtvrtěmi, z nichž se staly no-go zóny.
V roce 2017 poštovní služby přestaly posílat pracovníky do desítek domácností na předměstí Stockholmu s vysokým počtem přistěhovalců, protože bylo příliš nebezpečné tam jejich zaměstnance posílat.
V roce 2017 bylo oznámeno, že hasiči v hlavním městě byli nuceni upustit od úsilí o uhašení požáru v hořící budově kvůli místním obyvatelům, kteří na ně zaútočili. Budova shořela do základů a policie se domnívá, že požár se rozšířil po žhářském útoku, který začal dvěma hořícími vozidly. Podezřelí údajně zaútočili na vozidla skleněnými lahvemi a kameny a policisté, kteří na to reagovali, byli napadeni podobným způsobem.
Situace se stala tak špatnou, že švédské hasičské služby musely zvýšit svou rozmanitost náborů, aby odradily obyvatele od útoků v oblastech s vysokým počtem migrantů.
„V jednu chvíli po nás nějaké děti házely kameny. Chytila jsem jednoho chlapce a mluvila s ním v jeho vlastním jazyce,“ řekla SVT Ilhan Demirová z hasičského sboru v jižním Stockholmu.
Když bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2017 řekl, že Švédsko „má kvůli masové migraci problémy, jaké nikdy nepovažovalo za možné,“ byl zesměšňován širokou škálou médií po celém světě. Od té doby Švédsko učinilo prudký obrat v imigraci kvůli rekordnímu počtu střeleb a vražd, přičemž vlna kriminality hraje hlavní roli v tom, že se v letošních národních volbách dostali k moci konzervativci.
Na jejich místě bych tam nejel ani náhodou, ať si tam pochcípají.