Čínské létající ponorkové drony ukazují budoucnost válčení (video)

Nové drony Longbow 1 a 2 mohou létat i plavat, jsou levnější než hypersonické a nelze je zastavit žádnou známou protiraketovou obranou.

Čína začala vyvíjet takzvané „cross-medium“ – zbraně schopné projít různými oblastmi v jediném útoku, které se umí vyhnout protiraketové obraně.

Minulý týden deník Eurasian Times uvedl, že čínští vědci z technické univerzity v Harbinu odhalili dva prototypy ponorkových dronů, které mohou plavat i létat.

Drony pojmenované Longbow 1 a Longbow 2 dokážou každý nést náklad o hmotnosti jednoho kilogramu a ponořit se až 100 metrů pod vodu. Longbow 1 je dron s pevným křídlem, zatímco Longbow 2 má design skládacího křídla.

Při testech provedených v říjnu na přehradě Longfengshan ve Wuchangu létající podvodní drony navigovaly pod vodou po dobu 40 sekund, pak se vynořily a létaly zcela autonomně.

Výzkumníci uvedli, že našli několik technických řešení, která by umožnila dronům čelit výzvám operací ve vzduchu a ve vodě, včetně použití kompozitů z uhlíkových vláken, které nahrazují kov a opatření na snížení hmotnosti.

Také poznamenali, že konstrukce skládacího křídla Longbow 2 byla určena ke zlepšení schopnosti průchodu médiem, ale měla problémy se stabilitou letu, což vyžadovalo devět konstrukčních změn, aby bylo dosaženo stabilního letu.

Drony Longbow jsou jen některé ze zbraní středního doletu, které Čína vyvinula. V září letošního roku Asia Times informovaly o čínském protilodním nadzvukovém raketovém torpédu, zbrani napříč médii, která může letět 200 kilometrů rychlostí 2,5 Mach, vstoupit do režimu plachtění na 20 kilometrů a poté na posledních 10 kilometrů přepne do režimu nadzvukového torpéda s rychlostí 100 metrů za sekundu.

Konstruktéři tvrdí, že žádný obranný systém nedokáže odrazit takový útok na střední vzdálenost, protože zbraň může změnit kurz nebo se ponořit až na 100 metrů, aby se vyhnula obraně z lodi.

Profesor Ji Wangfeng z China Naval Aviation University uvedl ve zprávě Eurasian Times, že zbraně napříč médii jsou nejlevnějším a nejúčinnějším prostředkem ke zničení obrany bojové skupiny nosičů.

On a jeho kolegové poznamenávají, že vrstvená obrana moderních válečných lodí může sestřelit nejméně polovinu přilétajících dronů, letadel a střel, ale zbraň s více médii může tuto obranu obejít tím, že se ponoří, když je detekována radarem, a vynoří se, když ji detekuje sonar.

Ji dodává, že jen hrstka takových zbraní může zmást nebo dokonce zahltit počítač válečné lodi. On a jeho tým také zjistili, že crossmediální zbraň vystřelená 100 kilometrů daleko má 100% míru přežití, pokud může letět rychlostí vyšší než 150 kilometrů za hodinu.

Zbraně s křížovým nosičem nejen nabízejí nový způsob, jak se vyhnout nepřátelské protivzdušné obraně, ale mohou také překonat technická, operační a strategická omezení řízených střel a hypersonických zbraní.

Řídící střely, jako je americký Tomahawk, spoléhají na dlouhý dolet, let nízko při zemi a vysokou podzvukovou rychlost, aby proletěly pod nepřátelským radarem a pronikaly protiletadlovou obranou. Ale navzdory těmto působivým vlastnostem existuje několik strategií pro boj proti řízeným střelám.

V Air Power Australia představuje Carlo Kopp dvě široké strategie boje proti řízeným střelám: strategie odmítnutí a protiútoku a zachycení vypuštěných řízených střel.

Kopp poznamenává, že tyto strategie jsou založeny na myšlence, že válčení s řízenými střelami funguje na logice „použij je, nebo je ztrať“, to znamená odpálení co největšího počtu raket na začátku konfliktu, než je obránci zničí, tak převálcují nepřítele. 

Poukazuje na to, že strategie odmítnutí nebo protiútoku vyžaduje účinné míření a útočné dovednosti. Naproti tomu strategie odposlechu vyžaduje vícevrstvý systém protivzdušné obrany s pozemními, námořními a vzdušnými prostředky.

Kopp poukazuje na to, že pozemní střely země-vzduch (SAM) jsou špatnou volbou pro obranu terminálu kvůli potřebě drahých a výkonných radarů a omezenému dosahu systémů. Nasazení SAM na válečné lodě zvyšuje náklady, ale nabízí výhodu mobility.

Kopp zmiňuje potřebu protiponorkového úkolového uskupení, včetně letadel a námořních jednotek, které by odráželo řízené střely vypouštěné z ponorek. Upozorňuje však, že udržování takové pracovní skupiny je ze své podstaty nákladné.

#China Harbin Engineering University announced on Nov 4 that test flights of 长弓1号 (Changgong / Longbow 1) and 长弓2号 (Changgong / Longbow 2) — two transmedium drones that can cruise underwater and fly in the air — had been successfully completed
https://t.co/2G6mqEiVO1

— the stranger (@thestranger515) November 7, 2022

Proti střelám s plochou dráhou letu odpalovaným ze vzduchu Kopp uvádí dvouzónový systém, ve kterém první vrstva stíhačů vzdušné převahy a palubních varovných a řídicích systémů (AWACS) sestřeluje nepřátelská letadla dříve, než mohou odpálit své řízené střely, zatímco druhá vrstva sestřeluje všechny rakety, které mohly projít.

Hypersonické zbraně se v posledních letech staly nezbytností hlavních světových mocností. Slibují, že proniknou jakýmkoli existujícím nebo plánovaným systémem protiraketové obrany letem rychlostí 5 Mach nebo rychlejší.

Hypersonické zbraně však čelí proveditelným a technickým výzvám. V článku Sandboxx z června 2022 Alex Hollings tvrdí, že cena, nedostatek jasné výhody oproti stávajícím raketám a nejasná strategická hodnota hypersonických zbraní mohou představovat větší humbuk než skutečná vojenská hodnota.

Hollings poukazuje na to, že výstřel hypersonické zbraně dlouhého doletu (LRWH) americké armády stojí asi 40 milionů dolarů za raketu, což je polovina ceny nového moderního stíhacího letounu F-35A.

Autor tvrdí, že hypersonické zbraně nedělají nic navíc z toho, co již dělají konvenční střely, a říká, že velké množství levných zbraní se může ukázat stejně efektivní jako malé množství drahých zbraní.

Hollings také říká, že ovladatelné hypersonické zbraně mohou být pomalejší než konvenční balistické střely, protože změny směru zvyšují tření vzduchu a vzdálenost. Naproti tomu balistické střely letí přímo na své cíle.

Tvrdí také, že hypersonické zbraně nemají žádnou přidanou strategickou odstrašující hodnotu. Pokud by stávající systémy protiraketové obrany nedokázaly zastavit rozsáhlý raketový útok využívající stovky starších balistických střel, nedávalo by ekonomický smysl zahajovat stejný útok mnohem dražšími hypersonickými zbraněmi.

Kromě nákladů a strategických problémů mají hypersonické zbraně také technické problémy. V článku Flight Global Garrett Reim uvádí, že hypersonické zbraně musí řešit problémy, jako je tepelná ochrana, komunikace, určování polohy, navigace, manévrovatelnost, integrace, aerodynamika a rychlejší řetěz zabíjení.

Reim poukazuje na to, že povrchy hypersonických střel mohou za letu dosáhnout až 2200 stupňů Celsia, přičemž vnitřní elektronika hypersonických zbraní rovněž generuje značné množství tepla. Hypersonické zbraně vyžadují exotické materiály a vysoce kvalitní výrobu, aby neshořely za letu.

Poukazuje také na to, že hypersonické zbraně tvoří během letu vnější vrstvu plazmy, která může blokovat radarové a komunikační signály, takže nemohou přerušit nebo přesměrovat mise na jiné cíle.

Reim také poukazuje na to, že konvenční hypersonické zbraně vyžadují přesnou manévrovatelnost a načasování, aby věděly, kde je cíl. Kromě toho by hypersonické zbraně musely být schopny odolat extrémnímu fyzickému stresu hypersonického letu.

Dodává, že je zapotřebí systémový přístup k vývoji hypersonických zbraní, aby bylo zajištěno, že všechny části rakety do sebe zapadají a spolupracují. Reim v této souvislosti zmiňuje i nutnost doladit aerodynamiku hypersonických zbraní, což může být zdlouhavý a nákladný proces.

Kromě toho Reim poukazuje na to, že sítě bitevních místností je třeba přizpůsobit pro hypersonické zbraně, protože extrémní rychlost hypersonických zbraní vyžaduje rychlou výměnu informací mezi různými vojenskými zařízeními přes novou bitevní síť, což vyvolává obavy z interoperability.

Zbraně středního doletu proto budou vyžadovat nové obranné strategie a nakonec mohou být k prolomení nepřátelské protivzdušné obrany ekonomičtější než hypersonické zbraně.