Japonská studie prokázala velmi vysoký výskyt patogenních mikrobů v rouškách

Jen málokdo si pamatuje, že na prachových respirátorech, které nám náhle ti, kdo na nich chtěli vydělávat majlant, prezentovali jako zdravotnický prostředek, bylo v minulosti uvedeno, že se nesmí nosit příliš dlouho, ale i to, že nejde o zdravotnický prostředek. Maximální uvedená doba uvedená v přibaleném letáčku byla 40 minut. Pak již bylo podle pokynů nutné se prodýchat a respirátor vyměnit.

Nicméně letáček s upozorněním byl záhy z pomůcky dosud užívané v průmyslu a ne ve zdravotnictví odstraněn a občané pak nosili respirátory i dlouhé hodiny v kuse. Tím si samozřejmě zdraví víc ničili než aby si jej chránili. O studii o škodlivosti dlouhodobého nošení roušek i respirátorů jste si již mohli přečíst zde.

Dnes se budeme věnovat jinému druhu škod na zdraví než „jen“ důsledkům nedostatku kyslíku. V rouškách se totiž vytváří i kolonie patogenních mikroorganismů…

Dodnes neexistuje žádný vědecký důkaz, že rouška, populárně eufemizovaná jako „ochrana úst a nosu“, skutečně chrání před infekcemi. Na druhou stranu studie ukazují, že roušky neměly žádný vliv na míru infekce. A co víc, dlouhodobé nebo nesprávné používání masek může vést ke zdravotním problémům.

Nicméně i přesto mnohé vlády (včetně naší) roušky nadále doporučují, v některých zemích je dokonce jejich nošení povinné. V tom jim oddaně přizvukují také korporátní média. Proto není divu, že japonské studii zveřejněné v pondělí v časopise „Nature“ se u autoritářských masmédií nedostává žádné pozornosti. „Bakteriální a houbová izolace z obličejových masek během pandemie COVID-19,“ zněl název studie vědců spolupracujících s mikrobiologem Ah-me Parkem.

Výsledky jsou děsivé: Roušky, používané při covidu, jsou živnou půdou pro bakterie a houby. Zejména pokud se kryt úst a nosu nosí častěji, vzniká pod nimi kožní onemocnění. Je to zřejmé: viry, bakterie a houby se cítí jako doma ve vlhkém a teplém prostředí pod ochranou úst a nosu.

Cílem studie bylo kvantifikovat a identifikovat bakterie a houby, které se drží v rouškách, a prozkoumat, zda mikrobi mohou být spojeni s konkrétním typem a použitím masek. Výzkumníci zkoumali 109 dobrovolníků, u nichž zjišťovali,  jak roušky používají, zjišťovali i víc o jejich životních návycích a kultivovali bakterie a houby buď z vnitřní strany roušky, přiléhající k obličeji nebo z vnější strany jejich roušek.

Mikroorganismy byly kultivovány na agarových deskách. Pro reprodukci bakterií nebo plísní tým inkuboval tyto destičky po dobu 18 hodin nebo pěti dnů a poté spočítal kolonie.

Výsledek: počet bakteriálních kolonií byl větší na čísti roušky přiléhající k obličeji než na vnější straně roušky, zatímco počet plísňových kolonií na vnější straně byl větší. Při dlouhodobém nošení roušky se počet plísňových kolonií výrazně zvýšil, ale ne počet bakteriálních kolonií. Ačkoli většina identifikovaných mikrobů nebyla patogenní pro člověka, vědci také našli některé patogenní mikroby.

„Našli jsme bakteriální kolonie v 99 procentech vzorků uvnitř a v 94 procentech na vnější straně,“ píší autoři, „v 79 procentech vzorků uvnitř a v 95 procentech na vnější straně jsme našli plísňové kolonie.“ Celkem výzkumný tým identifikoval asi 1 600 bakteriálních kolonií, včetně několika patogenních mikrobů, jako jsou Bacillus cereus, Staphylococcus saprophyticus, Aspergillus a Microsporum.

Bacillus cereus, například, jsou bakterie tvořící spory, které mohou vést k břišním křečím, průjmu a zvracení u lidí. Staphylococcus saprophyticus může na druhé straně způsobit infekce močových cest, zejména u žen, ale i u mužů. Aspergilóza je technický termín pro infekci plísní stejnojmenným druhem Aspergillus. Infekce často postihuje paranazální dutiny a plíce. Houba však může také ovlivnit jiné orgánové systémy, jako je kůže, uši, gastrointestinální trakt nebo nervový systém.

Více než jeden z pěti účastníků měl na obou stranách roušky čtyři houbové rody Cladosporium, Fonsecaea, Mucor a Trichophyton. Poslední tři jsou potenciálně patogenní pro člověka. Například forma Mucor proniká do dýchacího nebo zažívacího traktu.

Jak ukazuje níže uvedená tabulka, vědci také našli celou řadu dalších mikrobů:

Virolog Hendrik Streeck byl již dlouho skeptický ohledně používání roušek v každodenním životě kvůli často nesprávnému použití a na nesmyslnost jejich používání upozornil již v červnu 2020. „Lidé si mačkají roušky v kapsách, neustále se jich dotýkají a znovu a znovu si je umisťují před ústa po dobu dvou týdnů, pravděpodobně neprané,“ řekl tehdy ředitel Virologického ústavu Fakultní nemocnice v Bonnu deníku „Neue Osnabrücker Zeitung“. To je – a tím uzavírá kruh současné studie z Japonska – nádherná živná půda pro bakterie a houby.