Jak je možné, že se rodiče nebojí svěřit Afghánci svoje postižené dcery? To je otázka, která napadne každého, kdo je dobře informován o tom, co se děje po celé Evropě. Zásadní chyba byla, že rodiče svěřili své postižené dcery muži, který zřejmě na podobnou příležitost čekal. Je vůbec zarážející, že se mohl živit právě převozem postižených dívek v situaci, kdy měl již dřív za sebou sexuální napadení. Ale v multikulturním Rakousku mají invazisté coby uchazeči o zaměstnání vždy přednost. Nikdo se v tomto směru na nic neptá a zaměstnavatel nechce být nařčen z rasismu, xenofobie a islamofobie, tak je raději na straně násilníka…
57letý muž údajně během jednoho roku sexuálně obtěžoval a zneužil nejméně čtyři postižené klientky. Jeho zaměstnavatel stížnosti matek ignoroval.
„Udělal jsem to, omlouvám se,“ říká obžalovaný Ali A. předsedovi soudu Andreasi Böhmovi. Přiznává, že rok sexuálně obtěžoval a zneužíval nejméně tři mladé ženy a nezletilou dívku. Jako šofér pracoval pro oběti, které jsou poněkud opožděné v duševním vývoji v důsledku různých onemocnění. 57letý muž pouze popírá obvinění prokurátora, že při jedné příležitosti pronikl prstem do ženy. S překvapivým odůvodněním: „Jsem starý muž. Moje svědomí to nedovoluje.“
„Nezní to moc přesvědčivě, když jste se už přiznal k tomu ostatnímu,“ poznamenává předseda soudu k údajnému morálnímu konfliktu.
Muž afghánského původu bez státní příslušnosti, který přišel do Rakouska se svou rodinou v roce 2001, již má soudní záznam. V prosinci 2019 byl okresním soudem odsouzen k pokutě 240 eur za to, že na předchozím pracovišti sexuálně obtěžoval mladou zdravotně postiženou ženu. Nový zaměstnavatel zřejmě nepožádal ani o „výpis z rejstříku trestů o péči o děti a mládež“, ani o „potvrzení o péči a podpoře v trestním rejstříku“, na což poukazuje advokátka Elisabeth Wurzingerová z advokátní kanceláře Plaz.
V těchto zvláštních zprávách z roku 2014 a 2020 jsou rovněž uvedeny sexuální trestné činy s tresty odnětí svobody nižšími než tři měsíce. Ale to není vše: Jak se ukázalo v průběhu procesu, tři matky nahlásily obvinění proti Afghánci za to, že řidič napadl jejich děti, jeho zaměstnavateli. Ten však z toho nevyvodil žádné důsledky.
Poprvé se objevila stížnost již 13. července 2020. Reakce firmy, která také pracuje pro Vídeňský městský sociální fond, byla následující: „Pán řekl, že bychom o tom měli pečlivě přemýšlet, to si prý nedokáže představit, protože je to otec rodiny se dvěma dětmi,“ říká svědek. Další matka se přihlásila 30. dubna 2021. Bylo jí řečeno:
„Nedokážu si představit, že by takovou věc dělal řidič autobusu.“ Dva dny poté nepřišla žádná odpověď. Na začátku května byla společnost kontaktována další matkou napadené dívky. Bylo jí řečeno, aby napsala a předložila přesnou zprávu. „Pak už jsem od nich nikdy nic neslyšela,“ říká tato matka.
Zatím probíhá pouze vyšetřování afghánského řidiče, řízení proti společnosti mezitím státní zastupitelství zastavilo. Wurzingerová, která zastupuje oběti, chce nyní stíhat společnost podle zákona o odpovědnosti sdružení a získat peníze pro oběti.
Chce také 2 000 eur pro každou oběť od A., který je údajně v zásadě ochoten zaplatit škodu, ale v současné době není schopen tak učinit, jak ukazují překlady. Předsedající soudce Böhm se také zajímá o předchozí historii: „Do Rakouska jste přijel v roce 2001. Proč se to děje právě teď?“ chce vědět. „Ani nevím, proč se to stalo,“ kroutí se obžalovaný.
Obhájce Rudolf Mayer žádá o přečtení posudku psychiatrického experta Siegfrieda Schranze. „Je neuvěřitelně rozpačitý, když o tom mluví,“ omlouvá Mayer svého klienta. Během vyšetření byl upovídanější: jeho žena s ním od roku 2019 už nechtěla mít pohlavní styk, ale jako muž ho potřeboval každé dva až tři měsíce.
Vzhledem k tomu, že ho manželka měla ve svém volném čase pod dohledem, nemohl navštěvovat nevěstince, a proto osahával své klientky na prsou a genitální oblasti. Odborník dospěl k závěru, že A. byl příčetný a měl pedofilní sklony, ale nebyl tak nebezpečný, aby musel být institucionalizován. Otec čtyř dětí v té době neviděl potřebu poradenské terapie.
Matky obětí vypověděly, že si všimly změn v chování svých dětí, některé z nich mají problémy ještě dnes. Dívky se například bojí starších mužů.
Za nejzávažnější obvinění, průnik, ho senát nakonec kvůli pochybnostem zprostil viny. Za pohlavní zneužívání nezletilých je však A. odsouzen ke třem letům odnětí svobody bez podmínečného propuštění. Kromě toho má po propuštění zakázáno pracovat s dětmi nebo mentálně postiženými osobami. Se slovy „Děkuji vám všem, trest je v pořádku“ – obviněný rozsudek přijímá, státní zástupce také souhlasí, rozhodnutí je tedy konečné.
