Ne všude v Evropě si lze postavit mešitu jen tak. Jsou obce, kde díky vstřícnému zastupitelstvu, zpravidla obsazenému muslimy, Zelenými nebo socany, mohou postavit třeba i obří mešitu, jako je tomu aktuálně ve Štrasburku, kde právě finišuje výstavba největší evropské mešity. Díky Zeleným ve vládě města si může Erdogan mnout ruce nad tím, jak se mu islamizace Evropy daří. Mešita ve Štrasburku je samozřejmě turecká.
Nicméně, ne všechny obce jsou tak vstřícné, aby výstavbu podobného monstra, které nemalou měrou přispívá k islamizaci daného území, povolili. Před časem jste si zde například mohli přečíst o výstavbě největší rakouské mešity v malé obci, kde se ovšem ona mešita nazývá islámským centrem. Pod pojmem „islámské centrum“ nebo „kulturní centrum“ se staví mešity po celé Evropě. A mohou si je takto stavět i islámští radikálové, jako je tomu v případě uvedené rakouské mešity.
Ale vraťme se do Francie. Nemálo obcí již na „islámské centrum“ či „kulturní centrum“ zaštítěné často nějakým fanatickým muslimem, nenaletí. V jisté francouzské obci tak ohlásili plánovanou výstavbu rozlehlého, více než 1000m2 velkého rodinného domu. Nic na pojmu „rodinný dům“, údajně určený pro jednu rodinu, nemění ani fakt, že součástí oné budovy je modlitebna a dům je „vyzdoben“ kupolemi.
Mnoho obyvatel Saint-Jeures nevěří v upřímnost Yassina v případě jeho „nepřiměřeného“ projektu. Údajný rodinný dům o rozloze 1 184 m² se skladem 155 m² na pozemku o rozloze 1 hektar má být postaven v této malé francouzské obci. Místní jsou přesvědčeni, že skrývá něco jiného. Shromáždili se v kolektivu a podali odvolání, v němž požadují zrušení stavebního povolení
Islámská modlitebna na ploše 20 m2 není pro Saint-Jeures triviální: „Všichni můžeme mít ve svých domovech místnost věnovanou meditaci, ale když ve stavebním povolení uvedete „modlitebna“, všechno se mění. Je to místo, které má být otevřené veřejnosti, protože pokud je to jen pro vaši rodinu, nemusíte to deklarovat. Můžeme si lehce domyslet, že ve skutečnosti hodlají s touto budovou dělat něco jiného,“ říká Alain J., obyvatel obce.
Pokud jde o integraci do krajiny, Alain J. poukazuje na styl stavby, kterou nelze postavit kdekoli. „Nebyla navržena pro Saint-Jeures,“ říká.
V malebné francouzské obci Saint-Jeures (viz titulní obrázek) se proti výstavbě údajného „rodinného domu“ postavilo asi dvaceti oponentů. Joseph G. a jeho rodina jsou toho součástí: „Nemáme nic proti Yassinovi F,“ říká. „Jeho projekt však nerespektuje zvyky z hlediska územního plánování. Bude to mít negativní dopad na krajinu. Kopule není vůbec ve stylu, který sem patří. Budova o rozloze 1 200 m² pro rodinu, můžeme si oprávněně myslet, že skrývá něco jiného.“
Tolik tedy k jednomu projektu, deklarovanému jako rodinný dům. Ovšem zkušenému pozorovateli neujde, že se zcela zřejmě jedná o mešitu, jen jinak pojmenovanou. Pokládám za poměrně důležité na tyto praktiky muslimů, běžné po celé Evropě, upozornit. Také u nás se muslimská komunita velmi silně rozrůstá, i když to málokdo z vás vnímá. Poznáte to ale už jen podle rostoucího počtu kebabáren.
Proto by si měly dávat stavební úřady i obce pozor na to, jakou stavbu v budoucnu schválí do výstavby. Také v jakékoli obci u nás se může objevit muslim, který odkoupí pozemek s tím, že na něm bude plánovat výstavbu kulturního centra nebo třeba i rozlehlého rodinného domu. Jakmile bude výstavba schválena, bude pozdě. A důležité je i to, že takové místo pak přitahuje i další muslimy, kteří se často do okolí mešity stěhují. Přesně tak se islamizovaly mnohé obce či čtvrti větších měst v západní Evropě…
